| ||||
| ||||
Promluvili jsme o těchto věcech zde podrobněji, poněvadž nám objasní pro-středí, ve kterém trávil svoje mládí Josef Antonín Plánický.
Koncem XVIL stol. působil v Manětíně jistý Jaroslav Plánský nebo Plánický (forma jména vyskytuje se střídavě) jako kantor a varhaník. Dle tehdápanujícího obyčeje vedli kantoři také farní matriky a také v Manětíně bylo tomu tak, jak patrno z desek dvou matrik, opatřených podpisem Jaroslava Plánického a letopočtem 1682. Musel zde ale působiti již nejméně od r. 1681, ježto zápis ze dne 22. července 1681 uvádí jej jako otce narodivší se mu dcery Anny Rozalie. Další zápisy o dítkách jemu narozených nalézáme v letech 1683, 1685, 1688, 1690, 1691, 1694, 1696 a 1699. Byla to tedy rodina dětmi hojně požehnaná a ne-divíme se, přestávají-li tímto rokem další zápisy. Tím není řečeno, že by byl Jaroslav Plánický z Manětína odešel, ba působil zde jistě ještě dále, nebot v pamětní knize sboru literátského, dne 11. srpna 1715 obnoveného, čteme na str. 46, že má býti odměňován za zpěv školních dětí při večerní pobožnosti. Zápis mluví dosti nejasně o poukazu platu „tehdejšímu rektorovi školy neb kantorovi Jaroslavovi Plánickému”, takže připouští dvojí výklad, bud že je rektor a kantor ledna osoba, anebo má dostávati plat bud rektor, anebo kantor, snad střídavě. Pro poslednější výklad mluvil by seznam členů literátského bratrstva, v němž Plánický vůbec není uveden, zato ale na prvém místě „Jan Nepodal, rektor”, ovšem zas není řečeno, vztahuje-li se Nepodalova rektorská funkce na bratrstvo, či na službu školní. Jelikož Jan Nepodal zemřel dne 9. června 1739 ve věku 89 roků,''' mohl r. 1715 ještě zcela dobře jako 651etý zastávat správcovství školní, a Plánický mohl pod ním působiti jako kantor, kdežto jinak bychom museli Nepodala r. 1682 považovati již jako pensistu, ačkoliv mu bylo tehdá teprve asi 32 roků. Kantor a varhaník Jaroslav Plánický byl členem néj,aké rozvětvené rodiny, z níž vyšlo několik osob podobného povolání. Nejstarší by1 Jindřich Timotheus Plánický, správce školy v Bystrém 1668 až 1677;111 další Rudolf Plánický působil od 1697 do 1699 jako kantor a varhaník v Jílovém;' z Příbramě se hlásil kantor Václav Plánický r. 1702 do Loun, avšak již r. 1703 žádal o vysvědčení za propuštěnou; lE nejmladší je Karel Plánický, kantor a varhaník v Berouně r. 1725 a pak ještě od 1728 do 1741; zemřel r. 1763 ve stáří 70 roků.°' Při tom předpokládám, že jméno „Plánický” je skutečně jménem rodným a nikoliv pouze označením rodiště, jak tomu na př. bylo u kladenského varhaníka Václava Jiřího Plánického, jehož pravé jméno bylo „Týně”. Na Kladně působil nejméně od r. 1672 po 25 let.10 I když od tohoto a od osob, nazývaných Planenský, Planinšek, Plánička atd. abstrahujeme, nemůžeme příbuznost zde uvedených 4 nositelů rodného jména „Plánický” s Jaroslavem do-kázati, ba nemůžeme tak ani učiniti ohledně našeho Josefa Antonína Plánického, nehof tato jména se v m.ančtínských matrikách nevyskytují. Jelikož se ale Josef Antonín sám označil jako „Boémus Manetinensis”, musíme sáhnouti k domněnce, že jest asi totožným s oním Jiřím Josefem, jehož zápis se nalézá v křest-ní matrice při 27. list. 1691. Úmrtní zápis , o němž bude dále promluveno, nazývá jej totiž „Josephus Antonius Gregorius” a záměna jmen „Gredorius” místo „ CCeorgius” jest právě tak možná a metathesí vysvětlitelna jako přehození křestních jmen Josephus Georgius místo Geor~ius Josephus. Záměnu jmen v úmrtním zápisu možno ostatně vysvětliti i tím, že zápis konal farář v cizině na základě zběžného údaje pozůstalé vdovy o osobě faráři sotva známé. Na druhé straně ne-můžeme připustiti domněnky, že by byl křestní zápis v manětínské matrice ně-jakým opumenutím vynechán, když matriku vedl sám otec dítěte a i možnost, že vodu (Sat pro posifivo, ne organoedi, uf assolenti, nimis fortiter ludere valeant"). Dlabač (II, 358) sice udává, že varhany ve farním (dnes děkanském) kostele manětínském pocházejí od varhanáře Reisse, avšak dnešní stroj vykazuje disposici proti uvedené jen zcela nepatrně změněnou, tak-že Reiss provedl snad jen právě ony změny. 15 Podle sdělení vsdp. děkana Wonky v Manětíně. 16 Batík: Dějiny města Bystrého, str. 99. 17 Čihák: Paměti král. horn. města jílového, str. 361. 18 Sborník hist. kroužku, VII, 1906, str. 132. t9 Vávra: Beroun, str. 389. Výroční zpráva měšf. i obec. škol na Kladně 1878, str. 25, 28 a 30. 105 | ||||
|