|
| ||||
| ||||
|
1724, uvádí se již také Plánického ,Opella" s cenou -- 45 krejcarů! ,Opella" se skládá z 5 svazečků formátu 315x197:
1. Organum seu vox prima instrumentalis, obsahuje: organo v cembalo, a —k, t. j. 19 listů; 2. Vox secunda instrumentalis obsahuje: Violino primo, Violino solo, Violino v Obois sola, Obois sola, Tutti Violini, Violino praecinente, Aa Gg, f. j.13lis~ tů ; 3. Vox tertia instrumentalis obsahuje: Violino secundo, Violetta vel Brazza vel Fagotto primo concert., Tutti Violini, Aaa - - Eee 2, t. j. 12 listů; 4. Vox quarta instrumentalis, obsahuje: Alta Viola, Bassetto in concert, Violetto vel Brazzo, vel Fagotto concerto, Aaaa G« g, t. j. 13 listů; 5. Vox, obsahuje: Soprano solo (někde Canto solo), Alto solo, Basso solo, A - G, t. j. 13 listů. Do úhrnného počtu listů nejsou počítány listy titulní v každém hlase, v organu pak ještě 2 listy s věnováním a 1 list s promluvou a s indexem. Titulní list hlasu sub 4. mluví o skladateli jako o ,Bočmo Manetinensi". Promluva ke čtenáři (v německé řeči) vykládá, že autor osměluje si předložiti svoje dílo veřejnosti, poněvadž se sešel na svých cestách po Čechách, Rakousích a Moravě se zkušenými hudebníky, kteří seznavše jeho skladby, jej povzbuzovali, aby něco vydal tiskem. Ačkoliv je si vědom, jak se tou dobou skladby přísně posuzují, rozhodl se tedy přece k vydání dílka, jehož arie poslouží začátečníkům, když se slavným ariím vlašským ne-li rovnají, tož alespoň podobají."' Arie jsou, jak již z hořejšího přehledu patrno, psány pro různá obsazení. Máme zde 7 arií sopránových, 3 altové a 2 basové. Doprovod obstarávají vedle varhan nebo cembala dvoje housle s violoncellem (zde bassettem zvaným) nebo s violou, někde doprovázejí jen sólové housle anebo střídají se sólové housle s houslemi v tutti, místo sólových houslí je předepsána sólová hoboj a v 5. arii lze smyčcový doprovod nahraditi doprovodem sólové hoboje a 2 fagotů. Jednotlivá čísla nepozůstávají ale pouze z arie, nýbrž všude předchází vlast-ní arií recitativo secco, pouze varhanami (nebo cembalem) doprovázené, v 6 případech tvoří úvod samostatná instrumentální věta, u č. 1., 4., 5., 9. a 12. ,sonata" nebo u č. 11. ,sonatella" nazvaná, o 8- -47 taktech. Tato nemá co do thematiky s následující arií nic společného, leda že v 12. arii se objevuje zkráceně ještě jednou uprostřed vlastní arie. Jinak je tomu při předehrách, jež zahajují vlastní arii; tam totiž je, alespoň někde, napovězeno thema následujícího zpěvu, anebo jsou exponována themata, jichž je i potom při doprovodu použito. Jakási souvislost je uč. l., 9., 11. a12.; úpiná samostatnost je u č. 2., 3., 5., 7., 8. a 10.; bez předehry je č. 4., 6. Arie mají veskrz formu da capo I-II-I a shodují se co do modulačního plánu. K vysvětlení vybeřeme si č. 7. z C dur; zde je: I II C G C a~ eř -'r „An den geneigben Philomusum. Es koníe zwar billich das Ansehen gewinnen einer von mir begangenen allzugrossen Keckheit, indeme mich unterstanden diese wenige Arien dem Publico vorzulegen; allein weit ein giinstigeres Urtheil wird derjenige schópffen, so vernimmet die Ursachen, welche mich haben hierzu hewogen. Ich hatte das Gliick, nicht allein in dem Kónigreich BBheim, sondern auch in dem Ertz-Hertzogthum Oesterreich, wie ingleichen in M ihren durch ein, so andere Musikalische Composition in die Bekandschafft ansehnlicher, in der Mu-sic wohlerfahrnen M inner zu kommen, da wurde dann aufóefrischet, auch etwas dem Druck anzuvertrauen. Obwohlen nun von diesem Anfanós ein grossen Abscheuen getragen, whI wissend, wie delicat die jetzióe Welt s,eye, als welcher~nicht leichf etwas unter die Auóen óeleget kan werden, so da allen gefiillig seye, und nicht můsse ein und amdene scharffe Censur passiren; Nichts destoweni~,íer aus sonderlich wohlgemeimtem Rath etwelcher meiner Hachgeehrten Gdnner beweóet, habe mich entschlossen gegenwirtiges Wercklein in den Druck zu óeben, nicht zwar, aIs wiire ich gesinnet, selbiges denen schon erfahrnen vorzustellen; sondern meine Meinung ist alleinió, denen Anf ing,ern in dieser Kunst etwas darzubieten, welches denen ansonst hochberiihmten Welschen Arien wo nicht gleichet, loch eines Theils nachfolget. Du anjetzo, wohlgeneigter Philomuse, nehrne diese geringe Arbeit auf, und lobe mit mir nicht so fast mit der Stimm, aIs mit dem Hertzen Gott, und seine liebe Heilige, aIs zu denen Ehr diese, und alle meine Mahe eintzig gewidmet ist.” 109 | ||||
|