|
| ||||
| ||||
|
neckým duchem provanutou řečí objasňuje smysl dnešní oslavy a vyslovuje přání i naději, že C. J. vytrvá ve své ušlechtilé snaze a práci. již koná k větší cti a chvále Boží a k oslavě milované vlasti a národa. — Pak přečetl pozdravný př.ípis J. M. nejdůst. pana biskupa brněnského Dra Jos. Kupky. Pak následoval sbor „Svatý Václave?” od Vojt. Říhovského. -- Neidůst. p. prelát L. Zavadil odevzdal panu opatu P. Hlobilovi diplom o jeho jmenování čestným členem Obecné j-ednoty Cyrilské. Připomenul. jak vzácným zievem je a zřejmou milostí Boží založiti dobrý spolek a vésti j.ej jako předseda celých padesát let. Blahopřeje mu, že jeho vedením udržela se C. J. v piné síle i za nepříznivých dob, kdy mnohé C. J. podlehly. Jménem Obecné C. J. vzdal členstvu díky, uznání a chválu za obětavou práci a vyslovil prosbu. aby i dále svorně setrvali pod cyrilskýin praporem. Za početnou delegaci sesterské jednoty ze Slavkova, která se dostavila s předsedou panem Th. Košvioem, promluvil jednatel vldp, katech,efa P. Jan Odstrčil, dále vldp. kons. rada a profesor liturgie na Státní hud. konservatoři v Brně P. Albin Zelníček, načež se ujal slova náš p. místopředseda Jos. Bureš. Vzdal uctivé díky nejdůst. panu opatovi za obětavou podporu a záštitu našich snah a vyslovil přání, aby
Jubileum varhanářských závodů Riegrových. K 601efému jubileu (rvání varhanářských závodů Riegrových vyšel katalogový sborník, znázorňující velikost, význam a činnost umělecko-průmyslových dílen našeho největšího závodu stavitelství varhan. Firma byla založena r. 1873 a její organisace provozu je dodnes vvbudována na praoovním skupinovém systému. Sborník při-náší statě z oboru m.od-erního stavitelství varhan, analyticky pojednává o varhanních trakturách mechanických, pneumatických a elekhvpneumafickvch, o architektuře a situaci moderního hracího stolku i s několikanásobnou registraturou maskulinální a femininální, o řízení rejsfříkových klávesů, účelu a působivosti pistonů, řízení a působení volných kombinací, účelu a působnosti připravovačů a zpětných zapinačů, založených na automatické fixaci rozvodového aparátu, o konstrukci a centralis-ici vzdušnic skříňových, pneumatického a zásuvkového systému, o disposicích, m-ensuraci, píšťalovém materiálu a intonaci. Následují četná d,}brozdání vynikajících mistrů, umělců, znalců a odborníků a posudky o ocenění četných Riegrových varhan. Na kanci je článek varhanního experta Rudolfa Quoiky o církevně-hudebním ideálu. Na tento článek navazuji několika po-známkami. Mluvě o Riegrových varhanách vz františkánském kostele P. Marie Sněžné v Pra-ze, praví autor. že varhany v Emauzích, které představovaly kdysi varhann.í ideál, jímž ale ni-kdy nebyly, jsou nyněišími varhanami u P. Marie Snčžné wřízenv. Podle věcnosti samofného smělého článku, který škodí svou osobní nadutostí celistvosti jubilejního sborníku Brafří grů, je pan autor opravdu ničím jiným, než jen varhanním expertem ex offn. Ale varhanní expert nesm.í býti jen reklamářem a agentem do nám byl ještě mnohá léta zachován. Upřímně poděkoval i ostatním přátelům naší jednoty i všem přítomným, kteří svou účastí projevili nám svou přízeň. Další práci v novém údobí přál mnoho zdaru. — Pak byly zazpívány sbory ,Věno" od B. Sm.efany a ..Napadly písně" od A-nt. Dvořáka. Jednatel podal pak v hlavních rysech zprávu o působení C. J. ve směru budebním, národním a společenském, předeslav úvodem zmínku o církevním zpěvu v klášteře rajhradském od začátku 18. století. — Následovaly sbory „Dar za lásku” od Pavla Křížkovského a Smetanova ,.Česká píseň", jež řídil — jakož i předešlé — sbormistr p. Jos. Loukofa. Státními hymnami, zpívanými mužským sborem, byl pořad slavnost-ní schůze zakončen. -- Všeobecný posudek o průběhu oslavy, zvláště o provedení zpěvní části, vyzněl velmi příznivě. Mimo uvedené hodnostáře a delegáty byli naší slavnosti přítomni sta-rosta obce p. Jos. Mátl, deputace C. J. z Soleradic, zástupci sboru dobrovolných hasičů, členové místních katolických spolků a více prvotních členů, zejména dva první jednatelé a první pokladník. Jednotě došlo více blahopřejných dopisů, jako od Obecné jednoty, od olom-oucké arcidvecésní jednoty a v. j. — Večer pak byla přátelská veselioe velice hojně navštívená členy a zvanými hosty. — Apetaur, jednatel. Varhany vzduchu, ale stoprocentní bytostí, velmi infensivně vnitřně žijící, nebot jednoduchá jeho hudební pozornost intonační (jak ii pan autor ptvjevuje při vstupu do chrámu P. Marie Sněžné za zvuků varhan), neznamená hned vrchol radosti v piných okamžicích poslechu. Hrál jsem 9 let v Emauzích, měl jsem pod rukou na 600 strojů, viděl a hrál jsem na přemnohé velké, krásné a různě pověstné varhany domácí i cizí, ale mohu říci s čistým svědomím a bez lichocení, že emauzské varhany byly vždy d o k o n a 1 ý církevně-hudební ideál, jaký jsem ve varhanách kdy našel. To ostatně uznávají a doznaly světoznámé autority, náš prof. B. A. Wiedermann, prof. A. Nowakowski, doc. Dr. C. Veifs, prof. K. Ufz, prof. M. Springer, prof. A. Pawlak. mistr F. Nawowiejski. Dr. Gi.eburowski a mnozí varhaníci němečtí, rakouští. holandští, američtí, jimž jsem měl tu čest předváděti emauzské var-hany. Znám také mnohé stroje Ri,egrovy, v Pra-ze, v Brně, v Karlových Varech, v Bratislavě. ve Vídni, v Inšpruku, v Salzburku, a mohu říci, že jsem nebyl vždy spokojen, neboť na mnohých praoovala firma více méně metodou jen továrně-imitační, a ta. myslím, je přece jen nejnižším stupněm umělecké tvorby. Varhanář musí hleděti, abychom se z jeho díla těšili liturgicky. esteticky a umělecky. Varhanní expert nesmí řešiti dne`sní problém chrámových varhan jen dohadem (t. j. dostat se k jádru věci podle pana autora studiem Bacha, Regera a Widova — a Widova nejméně, který přece pro architektonickou konstrukci varhanní nemá zvláštních požadavků), nýbrž introspekcí do litur6ického a rituálního řádu, nebol fechnickvm cílem varhanního umění-ideálu musí býti, aby se dokonalé formě liturgické a chrámové vůbec přiblížilo co nejvíce, a to jak v Intonační zvukomalbě, tak 117 | ||||
|