| ||||
| ||||
principály s příslušnými oktávami, nebo mix-tury a jazýčky, nevystupují v plenu, nýbrž vš - chno splývá v sytý, nádherný, skutečně varhanový tón. Obzvláště se varhanáři podařily .sólové hlasy a mixtury, které skýtají celé množství okouzlujících barev. V I. manuálu stojí ta-jemná kvintadena 8', skvostný roh kamzíkový 8', dále měkká a piná fléta dutá 8' a fléta trubicová 4', že by ani Silbermann lepší nepostavil! V horním manuálu zaznívá fléta příčná 4'. ale nade všecko je sesquialtera 22 13 -,', jež tvoří mistrovský kousek intonačního umění. Této sesquialtery možno použíti k nejodvážnějším kombinacím, na př.: Roh kamzíkový 8' - sesquialfera 22,':z' -- spojka li W-1, takže z toho po-vstane sólový kornef na základě lb' (8' l:- 51'3'
-. 31 který zní sólově i v akordech báječ- ně? Ba. Pouta sesquialferou možno hráti sólově Luigi Cherubini: Reyuiem C moll jest bohaťstvím ideí, dokonalostí formy i sl hu ,nejvýznamnější skladbou svého mistra, hloubkou myšleuek, mohutností a vážností skvělým dílem hudby náboženské, ne však chrámové. Provedeno bylo po prvé v Paříži dne 21. ledna 1817 v opatství St. Denis v úmrtní den Ludvíka XVI.; v Praze koncem předešlého století, krátce po smrti rakouské císaňovny Alžběty a letos o Dušičkách, kdy se-známilo je s širokým kruhem posluchačů pražského rozhlasu Sdružení pro duchovní hudbu. • R. š. Rudolf Chmelíček, zemřelý kapelník Nár. divadla v Praze, věnoval se s celou svědomitostí sv, muzikanfské duše i činnosti regenschoriho na kruchtě chrámu Páně sv. Prokopa na Žižkově. Za tohoto působení vzniklo několik mešních skladeb, které, i když nerozšiřují vývojovou linii současného obdobi mešní tvorby, přece zauj.ímají v něm své čestné místo Chmelíčkova M i s s a C moll prozrazuje již volhou tóniny, že skladatel přistupoval k jejímu komponování s pinou vážností, seriosnosfí a vědomím neobvykl.élio a vzneš-eného úkolu. Proto snad také zhudebnil každé slovo lapidárního textu s jasnou stručností, s přesvědčivou přiléhavostí, vážné, až zádunčivě; i vztušená místa nesou stíni bez podložení 8' nebo 4', aniž těchto hlasů postrádáme. Právě tak krásná je i kvinta šumivá 22'3' T. Bachovu fugu A moll možno tu začíti flétou příčnou 4' s kvintou šumivou, aniž postrádáme 8' Tónu. Takovéto intonační přednosti se najdou jen při málo varhanách. Také vnitřní součásti jsou naprosto solidně praoovány. Motor, který stojí ve varhanách, jde skoro neslyšně, měch dává Tolik vzduchu. že varhany mohou býti rozšířeny ještě o 10 hlasů. Píštaly mají dostatek místa k výdechu a ozývají se naprosto spolehlivě ve sfaccatu i v legatu. Tak utvořil zbožný mistr dílo, které slaví Boha při bohoslužbách a povznáší a prochvívá srdce všech posluchačů a jež působí radost veledůstojným Otcům i obci věřících." Této snaživé firmě přejeme i my do budoucnosti veškeren úspěch. — P. J. Štikar. u d b a duchovní tragiky, vyvolané mohutnými gradacemi ponurého zabarvení. Naproti tomu jeho P a n g e 1 i n-o u a C d u r jest líbezný, jasupiný chvalozpěv, v němž dovedně použito parsifalovského motívu. Oběma fěmto skladbám dostalo se znamenitého provedení chrámovým sborem na kruchtě křižovnické s dirigentem J. Herlem včel:. Varhaník dr. Michl přizpůsobil původní varhan-ní doprovod možnostem kruchty disponující vy-braným orchesfrem: jeho instrumentace přeje zpěvům náležitého vystoupení, vyrúsfá z ducha díla a jeho dojem účinně zvyšuje. __ R. Š. • O význačných provedeních chrámové hudby v Německu stručně referuje známý berlínský kritik Oskar Bie. „Častější než dříve jsou produkce v oberu chrámové hudby. Graenerova Mariánská kantáta, kterou provedlá Singakademie, jest sice slohově poněkud nejednotná, ale velmi ú-činná. Významnou událostí byl koncert dómského sboru řezenského, který dříve řídil slavný Haberl. Nyní jej vede Schrem. Slyšeli jsme od nich výběr skladeb nejrozmanitějších epoch. od nejstarších až k nejnovějším. Neobyčejně sytý hlasový materiál, ve všech polohách poddajné a plynné podání, jež souvisí s katolickou tradicí.” — R. Š. Různé zprávy Hudebně-vědecké přednášky na našich umversifách v zimním semestru 1933-34. N a K a r l ově universitě v Praze. Soukr. doc. Dr. Perlík. Dějiny círk. hudby. VII. Círk. hudba stol. XVII. a XVIII. Období 1600 — 1750. (Monodie v círk. hudbě.) 2 hod. týdně. — Varhany (Dějiny nástroje a hry). 1 had. — Círk.-hudební památky a jejich ochrana. ]hod. — Nauka o zvonech. 1 hod. -- Ř. prof. Dr. Nejedlý. B. Smetana. 2 hodiny. — Dějiny opery doby nejnovější. 3 hod. — Soukr. doc. Dr. Hutfer. Dějiny hudby. V. (Vokální sloh a capella a poč. slohu instrumentál-tího.) 2 hod. -- Seminář pro hudební vědu. Ř. prof. Dr. Nejedlý. Cvičení, práce, referáty. — Lektor Dr. Foerster. Nauka o harmonii chroma- fické. -- Na Masarykově universitě v Brně. Ř. prof. Dr. Helfert: Dílo Bedřicha Smetany. 3 had. -- Richard Wagner. 2 hod. --Proseminář hudební vědy. Ř. prof. Dr. Helfert. -- Vývoj notového písma. I. (neumy, mensurální notace). 2 hod. — Seminář hud. vědy. Ř. prof. Dr. Helfert. Rozbor Smetanova stylu. Práce, referáty, diskuse. 2 hod. — N a K o m e nského universitě v Bratislavě. Ít. prof. Dr. Orel. Hudba v středověku. 3 hod. — Hudba antická. 2 hod. — Hudobný-vedecký seminár. Riaditel' r, prof. Dr. Orel. Rozbor diel Richarda Wagnera. 2 hod. Gymnasium v Německém Brodě chystá oslavu 119 | ||||
|