|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Casopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Ceskoslovenské republice ROČNÍK LX LEDEN-ÚNOR 1934 ČÍSLO 1-2 Eml Trolda : Bohuslav Cernohorský * Dne 18. února vzpomínalo město Nymburk na svého velkého syna, skladatele Černohorského, jenž před 250 lety se tam narodil a k jehož poctě odhalena byla pamětní deska, pořízená tamním Pěveckým spolkem Hlaholem. Se jménem Černohorského potkáváme se v našich zemích již ve středověku; jest to panský rod Černohorských z Boskovic, jenž se dá sledovati od konce XIV. až do vymření v 2. pol. XVI. stol. Páni odvozovali své jméno od Černé Hory, městečka na Moravě.' Poněvadž i v Čechách známe 3 místa toho jména, je velmi pravděpodobno, že také některým osobám z těchto míst pocházejícím se říkala prostě Černohorský. Tím je také dokázán ryze český původ jak těch-to osob, tak tohoto jména, třebaže jsme četli o jistém Janu Černohorském, roku 1515 oddaném v Nehvizdech, jenž byl synem Ondřeje Černohorského z Forstersdorfu v Bavorsku.- V Čechách musela býti velmi známa píseň, začínající slovy „Ta paní Černohorská”, nebof podle této písně se měla zpívati Šimona Lomnického píseň „Byl v zemi brabantské král” z r. 1595.' Patrně se myslilo jménem „paní Černohorská” na některou členku z rodu boskovického. A hned vedle urozené paní stavíme lazebníka Klimenta Černohorského na Novém městě pražském, jenž r. 1606 obdržel v Praze právo měštanské. Jelikož ale onen Kliment Černohorský se nazývá jinak Slavík,' je tím dokázáno, že jméno Černohorský pochází od rodiště. O pobytu Černohorských v Praze' máme i starší zprávy: Jan Černohorský z domu Jednorožcova (č. 548-I. na Staroměstském rynku) koupil r. 1546 zahradu, jejíž část postoupil jeho syn Lukáš r. 1566 své sestře.6 Týž Jan Černohorský fungoval r. 1548 jako rukojmí Janu Táborskému z Klokotské Hory, známému písaři kancionálů, když tento byl přijat mezi měšfany staroměstské.7 R. 1568 se uvádí Matěj Černohorský, koželuh a měšfan na Novém městě pražském pod Vyšehradem, jako příjemce odkazu po svém bratru Mikuláši, jinak Mikulkovi zvaném, pekaři v Českém Brodě.1 Jiný toho jména, Mikuláš Černohorský z Huřiměřic, J. M. C. komisař cel pomezních, stál r. 1595 za kmotra Vratislavovi, synu Jana Peldřimovského z Výskořic. Tento Jan z Výskořic za-stával úřad sekretáře direktoria a musel proto r. 1627 odejíti do vyhnanství.' Patrně byl i Mikuláš utrakvistou, nebol r. 1601 zprostředkoval mezi universi- * Zkráceně predneseno v rozhlasu dcne 18. února 1934. -- O Černah.orském přinesli jsme svého času článek z péra Dra Aloise Hniličky (viz Cyril, XLII, 1916, str. 38 a násl.). 1 Otfúv Slovník naučný IV, str. 426, 427. V. Král z Dobré Vody uvádí ve své „Heraldice- na str. 268 ještě rod Černohorských z Prachové. V. Trnka: Kounice a Přerov v Čechách. — V Praze 1873, str. 79, píše Fořfrdorf. S Jíreček v ČČM, 1881, str. 382. d Almanach hl. m. Prahy, 1905, str. 147*. s V Praze byly 3 domy, označované názvem „U C°crnohorských”: č. 387-II = č. 28 v Podskalské tř. při Soudní ulici, č. 646-II = č. 47 ve Šfěpanské ulici a č. 409-III = č 29 na Újezdě. F. Ruth: Kronika král, Prahy, 1903, str. 587, 1035 a 1067. 6 J. Teige v CSPSC, 1905, str. 87. 4 Týž v ČSPSČ, 1901, str. 3. - 8 J. Mikšovský v ČSPSČ, 1925, str. 169. 9 ČSPSČ, 1913, str. 90. V „Základech starého místopisu pražského”, II, str. 199 a 200, píše ale Tei& Čěrnohorský „z Horovic”. | ||||
|