|
| ||||
| ||||
|
spolkovou organisaci a založí farní jednotu cyrilskou. Dobří a nadšení zpěváci duchovních písní budou mítli lacinou a stále udržovanou příležitost k pravidelnému cvičení starších a nových písní. Chrámový sbor, zpravidla z ochotníků složený, dostane spolkovými stanovami nejeden důvod, aby pil-ně cvičil, ale aby též vzájemnou spoluprací členstva staral se o své zdokonalování ve zpěvu, liturgii a o vše, co hud. umění prospívá.
IV. Proto lze na pořad liturgické neděle připojiti v neděli ještě poradu nebo již přímo ustavení a založení farní jednoty cyrílské. Na začátku takové schůze by mohly býti přednášky; jedna o základech církevního zpěvu (chorálu a polyfonii) s praktickými ukázkami, po případě na gramofonu, druhá o důležitostí cyrílského hnutí a jeho organisací. Tam, kde bývá větší účast na odpoledních nešporách, možno konati schůzi večer, takže se může na ní posouditi práce vykonaná v liturgické neděli. Dej jí Bůh své požehná-ní) Obec. Jednota Cyrilská v Praze jest ochotna přispěti radou i účinnou pomocí? 30. výročí slavného Motu proprio Pia X., papeže svaté paměti, vypršelo na den sv. Cecilie 1933. Necht vyburcuje k činům všechny, kdož mají svěřenu péči o liturgii a posvátnou hudbul Liturgická neděle, konaná pokud možná ve všech farnostech v letech 1934-35, má pro ně býfi promýšleným krokem k trvalému pěstění a zvelebení svaté služby, která nás povzbuzuje, abychom podle hesla Pia X.: Vše obnovili v Kristu. Žijíce s Církví, budeme žíti s Ježíšem Kristem, svým Bohem a Spasitelem. P. Jan Stikar: Mistr J. C. Sychra mládeži. Jsme vděčni Bohu za každý rok a okamžik, jež dopřává On našim velkým mužům. Národ Cyrilský k nim právem počítá na prvním místě Josefa Cyrila Sychru, jenž dne 12. března dovršil svůj 75. rok věku. Bylo by nošením sov do Athén, kdybychom chtěli znovu připomínati význam tohoto církevního skladatele pro domácí obrodné hnutí cyrilské. Učinili tak už dříve v tomto časopise povolání znalci. Pro osvěžení paměti cituji články J. Fáhnricha z ročníku 40., str. 64, v r. 52. str. 69, v ročníku 55. str. 13, 26, 37, J. Boháče v ročníku 41. str. 67, v ročníku 49. str. 34, v ročníku 51. str. 41, dále V. Miillera v ročníku 45. str. 46. Nejvíce mne však zaujala krátká zpráva V. Davídka ve 28. ročníku Cyrila z r. 1901, ve které líčí studentskou pout chovanců biskupského konviktu z Mladé Boleslavě do matičky Prahy. Zní nám to jako pohádka, když čteme, jak 96 studentů z venkovského města se přihrne do Prahy, města umění, a dává jí skvostnou a pernou lekci o tom, co je to liturgické zpívání a studentské bohoslužby! Byla v tom celá duše Sychrova, jenž s tou největší láskou vzpomíná na ten ú-sek svého života a práce, jejž věnoval svým ,Frantíkům", středoškolským studentům. Sychra-umělec-vychovatel, to je kapitola, která ještě čeká na své napsání od jeho přímých žáků. Citujeme zde pouze jeden projev vděčnosti od bývalého žáka, jenž nám napovídá, čím byl Sychra mládeži: ,Vzpomín.aje Vašich dobrodiní, jimiž jste mne obdařil, Vašich ušlechtilých snah, jimiž jste mi vštěpoval nejen vědomosti, ale i mnohé pravdy životní, vzpomínaje Vašich laskavých slov, jichž přímluvou mně bylo možno dokončiti má gymnasiální studia, když často se nad mou hlavou mračna, vzbuzená mou pošetilostí, k bouři stahovala, nemohu zatajiti, že s city vděčnosti a lásky chápu se péra, abych v den Vašich vzácných jmenin projevil Vám, jakožto svému učiteli, dobrodinci a zvláště zkušenému učiteli života, své nejsrdečnější blahopřání!...." Sychra byl učitelem zpěvu na středních školách v Mladé Boleslavi. Z této éry pochází jeho proslulá ,missa Convictus", skladba věnovaná mladým, kterou si také Mistr cení nade všechny ostatní mše, které kdy by1 komponoval. Abychom pochopili, co je na této mši tak zvláštního, nechme promlouvati onu zprávu o zájezdu Konviktu do Prahy. 13 | ||||
|