|
| ||||
| ||||
|
„Chovanci bvli ve chrámu Páně sv. Jana na Skalce velmi srdečně uvítáni vdp. Fr. Zimou OSB. z Emaus, jehož přesvědčivému a úchvatnému kázání pak naslouchali. Chovanci konviktu vykonali pout do Prahy, aby získali výhod Milostivého léta, a aby dle přání vdp. preláta Msgra Dra Karla Jaeniga přednesli chorální zpěvy při oběti mše svaté. Můžeme s povděkem říci, že pověst, která je předcházela, nezklamala. Vše se jim řinulo tak lehce a nenuceně z úst, že až milo je bylo poslechnouti.
Kyrie, Cloria, Credo a Aanus zapělí z „Missa Convictus” od slovutného skladatele a ředitele kůru z Ml. Boleslavě, J. C. Sychry. Při tom zpíval I. sbor jednohlasně s průvodem varhan, a na kůru II. sbor (12 chovanců) smíšený; při zakončení zpívaly oba sbory současně. Co se nám zvláště líbilo, jest, že I. sbor dole zpíval sice zvučně, ale přece nekřičel, jak bývá při sborech podobného počtu... Druhý sbor (na kůru, 4hlasý, smíšeny) počínal si také statečně, povážíme-li, že úloha na něho vznesená byla neméně obtížná (nezvyklost místa, varhan atd.). Pozoruhodné bylo odstiňování; najednou jako by mocný příval se hrnul — a hned zase pozvolna vše unikalo a tichlo. Patrno z toho, jaké dovednosti může se i mládež studující těšiti, je-li proniknuta krásou chorálu a má-li obratného dirigenta, jakým skutečně p. ředitel Sychra se ukázal. V Credu vyniklo ,Et incarnatus est” jak mohutností hlasu (Jan Boháč, II. fř. gymn.), tak i přednesem. Offertorium „Ascendit Deus” od Skuherského zpíval jen II. sbor. Infrolt, Sanctus, Benedictus, Communio a Pange lingua bylo zpíváno gregoriánským chorálem. Po mši svaté byla J. C. Svchrova velebná píseň „Ó stkvoucí Matko Kristova”. Škoda, že i Sanctus a Benedictus nebylo k vůli jednotě zpíváno také z „Missa Convictus”. Snad nezbylo času k nacvičení, anebo se snad chtělo ukázati, že biskupský konvikt zná také gregoriánský chorál?" Můžeme z této praxe Sychrovy odvoditi, že on už tehda se svými studenty uskutečnil při zpívané mši svaté: Aby zpíval nejen sbor na kůru, nybrž celý kostel. Tedy věc, kterou cizí komponisté teprve nyní v mešních skladbách uplatňují. Bohužel, zbyly nyní z této slavné epochy studentských bohoslužeb jenom trosky! Dodejme konečně, co vedle uvedené mše dal Sychra studentstvu. Je to zmíněná píseň Mariánská „Ó sfkvoucí Matko Kristova” na Dvořákův překlad hymnu od pražského arcibiskupa Jana z Jenšfeina. Sloky 1., 3. a 5. zpívají se unisono s průvodem varhan, 2. a 4. smíšeným sborem. Složena byla k pouti konviktu mlado-boleslavského na Bezděz. i Na zahájení a ukončení školního raku slavnými bohoslužbami při votivní mši svaté složil Sychra motfetta: ,Veni sancte Spiritus" pro smíšený sbor, Graduale ,Beata gens" Dro smíšený sbor a varhany, rovněž tak Offerforium ,Confirma hoc Deus". — Na konci roku při votivní mši svaté o Nejsv. Trojici zpívají se od něho Graduale ,Benedictus es, Domine" pro SA a baryton s varhanami. Offertorium ,Benedictus sit" pro baryton, smíšený sbor a varhany, nebo jiné Offerforium pro smíšený sbor a varhany. Vložky tyto isou velice dobré a zpěvné. Velkolepým zakončením každé mše sv. může býti Sychrův sbor „Ó Bože vel-ký”, vydaný společně s „Missa Convictus” v Cyrilu. Opět v něm nacházíme vhodné dělení: První sloku k Bohu Otci zpívají všichni unisono, druhou k božskému Spasiteli smíšený sbor, třetí k Duchu sv. v mohutné gradaci oba sbory, jako při .Missa Convictus". Největšího rozšíření v 11 vvdáních došla Svchrova česká mše „Prosba k Českým patronům”. Je to cyklus 8 písní na slova V. Šf'asfného, ienž vhodně spoiil myšlenku na nejsvětější Oběf s úctou našich národních světců. Tuto skladbu možno zpívati bud jedno- nebo dvouhla sně s varhanami, nebo smíšeným sborem. Bvla také pojata s prvním nápěvem do Českého kancionálu. Do této skupiny „školních mší” náleží Česká mše „V života bouřích” na slova P. Václava Korandy, faráře v Horkách. Obsazení je steiné, jako u předešlé *nic, písní je devět, dikce hutnější, Vyšla u J. Švíkala v Mladé Boleslavi. Na slova Dra M. Kováře složil Svchra třetí českou mši -.Bože Otče", jež tvoří jakýsi pendant ke skladbě předešlé. Možno ji provésti jednohlasně s varhanami nebo smíšeným sborem. Vydal ji F. A. Urbánek ve školní sbírce Hostýn sv. IX. 14 | ||||
|