|
| ||||
| ||||
|
Od vzniku skladby této dělí nás značně dlouhá doba. Skladatel narodil se r. 1710 v Toužimi a zemňel r. 1756 jako kapelník u sv. Víta v Praze. Psal ponejvíoe mše a různé církevní skladby, ale též oratoria a operu „Judita”. V Pastorelle nás zaujme milá a srdečná váno~ní nálada; možno říci, že z n.í vyznívá i č e s k ý ráz, který se v ná.. rodních koledách udržel až po dnešní dobu. Sloh skladby je přiléhavý tehdejšímu času a
J. C. Sychra: Missa ocfo votum. Dosud u nás neslyšené, zato ve Švýcarsku a v již. Německu oblíbené dílo stálého repertoáru chrámových sborů jest osmihlasá mše a-moll pro dva sbory a varhany od J. C. Sychry, která se dočkala prvého domácího provedení v neděli 11. února na kruchtě u Křižovníků. Tato mše vynikajícího óeského skladatele církevního, jenž řadou cenných a znamenitých skladeb obohatil literaturu hudby chrámové, jest skladbou vzácně ušlech. Pilou, vytvořenou v nejlepších tradicích vpravdě důstojného, liturgického slohu chrámového. Bohatý hudební proud vyvíjí se z téma obsažných, výrazných i schopných umělých obměn, při čemž polyfonní styl starocírkevní, jak ho známe na př. z tvorby Palestrinovy, uplatněn jest prostředky výrazu, jichž skýtá moderní harmonie. Při vší bohatosti hudebního rozvoje respektována jest srozumitelnost liturgického textu, svědčící, že mše komponována byla v hlubokém ponoření ducha do náboženských mysterií. Nelze dosti obdivovati, jak s hlubokým po-rozuměním pro m•efafysický, mystický význam textu jest zhudebněno plasticky výrazově rozvržené Credo. V působivý kontrast s mohutným dílem úvodním jest postaven díl střední Et incarnafus est, meditující v horoucím zaníoení o tajemném Vtělení, i část závěrečná, zpívající nadšeně o slávě Boží. Imposantní Sanctus, šířící se mohutným proudem, vyvrcholuje vznosným a ukazuje v dovedném vedení hlasů — na neposledním místě hlasu houslového, jenž by vlastně neměl býti neobligátní, protože je hodně samo-statný — že skladatel ovládal mistrně tehdejší fakturu a dovedl promluviti i k srdci Po hudeb-ní i historické sfránoe je toho vydání, jež r+evidor val Jaromír Herle, dojista velmi zajímavé a kurům prokáže dobré služby. — V. Ř. Hudba duchovní jásavým Hosanna; podobných hudebně krásných a niterně prožitých detailů slyšíme v díle celou řadu. — Podivuhodná jest i technická struktura skladby. Llžifí dvou sborů, vždy vnitřně i vně odůvodněné, přesvědčuje, že ideje skladatelovy právě jen takto mohly dojíti výrazu. Mše honosí se také umělou fakturou a skvělým, bohatým a rozmanitým chorálním zvukem. Tyto vynikající hudební i výrazové hodnoty nejsou ani v nejmenším na úkor její přísné liturgičnosti, naopak, ideály chrámového slohu jsou v ní dokonale spiněny se vzácným vkusem a vytříbeným rozhledem uměleckým. Skladatel vtiskl svému dílu osobitý ráz své lidské i umělecké individuality, v níž štastně, způsobem typicky českým, snoubí se náboženská hloubavost a kulii. vované, vynikající nadání hudební. Missa ocfo votum, autorem věnovaná cecilské jednotě v Curychu, byla také ve Švýcarsku po prvé zpívána na všeobecném sjezdu cecilských jednot v Gossau u St. Gallen. Dle slov známého dirigenta dra Stehle vyžaduje spolehlivého sboru, velkého a zdatného, nelekajícího se chromatu a disonancí. Tím ovšem přesahuje obvyklý průměr naší chrámové reprodukce a vysvětluje zdánlivý nezájem. Zato její prvé pražské provedení chrámovým sborem kostela křižovnického pod dirigentem Herlem, mělo vynikající úroveň jak vyrovnaností zvukovou, tak i ve zvýraznění motivického a polyfonického přediva. R. Š. Různé zprávy Ředitel kůru u sv. Aloise na Král. Vinohradech Vojfěch Smolík šedesátníkem. Dne 8. prosinoe 1933 oslavil své šedesátiny náš obětavý a vše-obecně vážený ředitel kůru p. Vojtěch Smolík. Jubilant má dobré jméno jako hudebník a jako učitel hudby. Pochází sám z hudebnické rodiny. Jeho otec Obomar, zemřelý r. 1899, byl dlouhá léta ředitelem kůru u sv. Štěpána a byl proslulým varhaníkem a znalcem varhan i hudebním skladatelem. Po něm tedy zdědil náš jubilant vzácný hudební talent. Absolvoval pražskou konservatoř, načež působil jako varhaník u sv. Tomáše a pak dlouhou řadu let u sv. Štěpána a po převrafu pak jako ředitel kůru u sv. Petra na Poříčí. Na zdejší farnosti působil od roku 1923 jako ředitel kůru a sbormistr Cyrilské Jed-vesty a pro svoji obětavost jest velmi oblíben a vážen Složil černé příležitostné skladby pro smíšen}t sbor, české mše na liturgický text a j. Bohužel skladby tyto jsou dosud pouze v rukopise. Jubileum tohoto tichého praoovníka pro oslavu Boží bylo oslaveno po zpívané mši sv. dne 8. prosince, kdy v sakristii bylo panu řediteli před neseno blahopřání místním duchovním správcem vdp. kons. radou Škardou, deputací CyriIské J-ednofy s předsedou dp. kaplanem A. Titlem a zástupci farních osadníků. Při této příležitosti bylo vzpomenuto jeho zásluh o církevní zpěv na naší osadě a byl panu jubilantu odevzdán v upomínku na tento významný den čestný dar. Našemu milému panu řediteli kůru přejeme, aby jej dobrotivý Pán Bůh zachoval v pevném zdratví a stálé svěžesti na dlouhá léta, aby mohl ještě dlouho svojí hrou a zpěvem přispívati k oslavě Boží? Mnogaja ljetal Jubileum ředitele Josefa Kulma. Dne 21. prosinr ce min, roku oslavil zasloužilý cyrilista a horlivý přispivatel našeho listu vzácné jubileum 50 let své činnosti jako ředitel kůru v Turnově. ,Pojvzerské listy" ze dne 5. ledna 1934 (roč. 49., č. 1), věnují zasloužilému jubilantu z péra N. Možné- 23 | ||||
|