|
| ||||
| ||||
|
Kc>lihové následující vřelou vzpomínku: Milo komu dopřáno jest dožíti se tak vzácného jubir lea 50 let nepřetržité činnosti na stejném místě svého působení jako p. Josefu Kuhnovi, který zastává místo ředitele kúru v Turnově, které na-stoupil dne 21. prosinoe roku 7883. Ředitel josef Kuhn jest idealista, bez kferéli.o sklonu ve své povaze nemohl by nikdy s takovou láskou dělati vše to, co on ve svém povolání koná. Žije jen ve své hudbě, v ní se utápí, pro ni přinesl by ty největší oběti, pro ni také snesl těžké strádání ve svém mládí, když jako chudičký student varhanické školy ocl>.oten Uyl hráti denně v Tomáš ském chrámu na Malé straně za celých 75 zl. roč-ně, j.en aby studium své umožnil. Byla to zase jen ta jeho hudba, která vzpružila síly jeho., když klesal bičován jsa ranami osudu při ohraženém zdraví a pak při ztrátě milované ženy Zdeňky, která byla jeho doplňkem. S jak ukázněným porozuměním jako ředitel i varlian.ík své povolání po celé půlstoletí koná, d,c>klad-em jsou pochvalná uznání ne jen vikariátních Gřadů, ale i vrchnopastýřská od konsistoře, ba i dostalo se mu neobv~cjně lichofivéh-o uznání vc>jenského velitelství, v němž jeho osobní umělecká inspirace jest tím dokumentována. Musikální působení jeho možno nazvati bezkomprom,isní, čistě ve slohu Cyrilském vedené, které jest nejen správně náboženské, ale i výchovné. Ředitel Kuhn vynikl i jako hud,eUní spísovabel a pedagog, jeho úvahy a mnohé reformní náměty jsou vysoce ceněnu v odborných kruzích hudebních a vyvolaly i živý zájem u samého mistra J. B. Fc>ersfra, kferS si jak činnosti, tak i osoby Kuhnovy velice váží. Jeho hudební idol nezná stránr ky hmotné, proto také jest ředitel Kul>n nenahraditeln~,t>. My všichni Turn:vané at starší neb mladší generace cítíme splynutí jména Kuhnova se jménem zpěváckého spolku „Dvořák”, a my starší generaoe turnovská vidíme jmenovitě kus mládí v těchto dvou pojmech, které rádi máme dosud sloučené a bolelo by nás, kdybychom neviděli je již pohromadě. Proto přejeme si jistě všichni, abv ředitel Josef Kuhn vsfou--pil se stejnými ideály, které dosud jej doprávázely, do druhé padesátky své vzácné ěinnosfi a nechf jest našemu Turnovu ještě dlouho, dlouho zachován) — I naše celá obec cyrilská při-pojuje se jednomyslně k tomuto přání!
• Oslava 250, včročí narození slavného hudebnílun skladatele Bohusl. Černohorského. V Nvmburoe oslavovali v neděli 18. února 1934 250. výročí naroz.ení svého slavného rodáka, hudebního skladafele Bohuslava černohorskél>o. K uctění j,-110 památky konalo se slavnostní matiné, zahájané předsedou kuratoria městské hudební školy dr. Šrámkem. O životě a díle Bohuslava černohorského promluvil dr. Emil Trolda z Pra hy. -- Smíšený sbor nymburského „Hlaholu”` zazpíval pak černohorského skladbu „Laudetur Jesus Chrisfus”. Státní hymnou matiné skon,—čilo. Na rodném domě Černohorského v Tyršově ulici číslo 7 v Nymburoe byla pak slavnost-ním zptisobem odhalena pamětní deska. Při té-to p"ríležifosti učinil proslov starosta nymburského „Hlaholu” Jas. Robovský. Průběh nvmburskvch slavností byl vysílán rozhlasem. Bez-prostředně k tomu, připojil se koncert provedený Sdružením pro duchovní hudbu v Praze pod diriaenfem Vladimírem Němeem a vysílaný z pražského studia; program se skládal veskrz z děl Černohorského. Provedeno bylo: Regina coeli pro soprán sólo, violoncello a varhany. Žalm 112 pro altové sólo a varhany. Litanie prs sbor a orchestr. Offertorium pro 12. neděli po sv. Duchu. Varhanní doprovod zahrál prof. B. Wiedexmann. Kirchenmusik Verein zu St. Martin oslavoval v listopadu m. r. výročie svojho trvania. Spolok pri tejfo príležifosti usporiadal koncerty jak svetské, tak i duchovně. O prvých kritici po-dali svoje referáty v journáloch. Duchovný koncert poriadaný dňa 12. XI. 1933 v dóskom kostele v Brafislave vyvrcholil L. van Beefhuveiiovou omšou Missa solemnis. Sám koncert bol v spojení s kat. liturgiou a nebude od veci nickol'ko poznámok za stanoviska čiste liturgického. — Beethovenova omša známa pod menom Missa solemnis — naopak IX. symfonie, s ktorou časove i duchove vyrastla — je ponverne dost málo známa. Hudobnému obecenstvu zri,edka ktdy dáva sa možnosE pok.ochaf sa v pínej jej kráse. A dóvc>dy boly by dost jasné. Nevie sa naisf platforma akvm spSsobo:n propagovaf to-to obrovské Beethovenovo dielo. Z programu verejných koneerfov vyfvára sa čiste proto, lebo navadzuje na katol. litur!,íiu, kforá návštevníkom dnešných koneerfov zv išča je cudzia. Spojif ju s kafol. lituryiau zase je nedovolen$, lebo neni dost lifurlsická. Odhliadnúc od textovej stránky, barokového opakovania j.ednoflivých slov harmonizačným a inšfrum-cnfálnym živlon> prieči sa duchu a platným predpisom Motu propria. Livotopisec Nohl vvjadril sa tak-to: Toto dielo v svojom ducl>u má s Cirkvou spoločné len to, čc> my pUodom nábožensttva menujeme, to jest úpiné odovzdanie sa Bohu .. od podložených slov natx>1'ko je nezávislé, že sám komponista zaoberal sa myšlienkou tomuto hudobnému dietu podložit iný nemecký text. Slova on len podržal, lebo bez slov nemohlo byt zaspievané. Jeb,> dielo je hudba inštrumenfálna, bez určitej predsfavy. Tol'kofo Nohl. A toho názoru držia sa temer všetci odborníci cixkev. hudby, ako Wei.nmann a ini. Ovšem Missa solemnis má v Brafislave svoje fradíciu. Z popudu A. Schnericha, bibliofékára a horlivého propan gátora viedeňskvch klasikov, dávala sa prvý raz 7835. Bolo to vždy vel'kou údalosbou a je len pochopitel'né, že každé další prevedenie zlatými literami bolo zaznačené do pamětnej desky, zamurovanej u vchodu kruchty. Prof. Albrechtovi pafrí vd'aka za skvelé interpretovanie a pnevedenie koncertu. — p. Mysterium Kristus od Rud. Fr. Procházky, o němž jsme loni na str. 45 referovali, bude vy-dáno nakladatelstvím Barvifiovým (v Praze I., čp. 195) v klavírním výtahu. Sešit 1., obsahující „Trním koru-nování” pro sólový tenor a „Snětí s k"níže” pro sólový mezzosoprán s neobli átními houslemi a violoncellem, již vyšel. Ná`s časopis posfřehl jíž r. 1915 značnou oenu tohoto díla a přinesl „Snětí s kříže” jako hudební přílohu. Dnešní úprava skladatelova vykazuje od onoho našeho 1. vydání jen nepatrné úcl>ylky. Nový klavírní výtah lze všude doporučiti k vhodnému použití při mimoliturgických pobožnostech v době postní. • Upozornění. K dnešnímu číslu přiloženo po-zvání k letošní valné hromadě Ob. J. Cyrilské. 24 | ||||
|