|
| ||||
| ||||
|
nebot nemají s rytmikou co společného, jsouce agogickými znaménky, pokud se netýkají výšek. Jiná věc je ovšem, je-li v zájmu církve, aby sjednána byla pomocí jich rytmická a přednesová jednota chorálu.
Pokud jde o přepis a rytmické, ev. přednesové pojetí chorálu, sotva dojde mezi p. kanovníkem a mnou k dohodě. f-lájít on vědecké a církevní autoritou uznané výsledky velkých škol církevních (Dom André Mocquereau), a má jistě blíže i ke škole švýcarské (P. Wagner), než ke světské škole, k níž se hlásím, vy-volané Oscarem Fleischerem. Snad takto lze rozdíl postihnout: zkratku nejvyšší chorální autority čtou duchovní badatelé Sacra rifuum congregatio, my však Sacrorum rituum congregatio. A v tomto smyslu příměru smím snad na konec učiniti p. kanovníkovi nejopravdovější poklonu: Je dobře v Čechách o chorál po-staráno, má-li takové své znalce a obhájce, jakým p. kanovník beze sporu jest, Bohumír Cyril Petr: Hudba sakrální v edici Ochsnerové. Nakladatelství M. Ochsner v Einsiedeln ve Švýcařích poslalo mi na ukázku ně-kolik ze svých edicí hudby sakrální. Je to: 1. Missa pontificalis pro 4 mužské hlasy s doprovodem varhan nebo harmonia od Luigi Crassiho, věnovaná A sua Ecce Menz a Illustrissima e Reverendissima Monsignore Aurelio Bacciarini vescoco amministratore apostolico di Lugano. Adagio, maestoso, andante moderato, lento? Nejsou krásnější tempa pro mužské hlasy v liturgii církve? Plné akkordy v maestosních rozkvětech a zakončeních zní jako záře ztajených plamenů, opravdu bohoslužebně, uctivě. Má ráz vskutku pontifikální, grandiósní? 2. Missa festiva in Es pro sóli, sbor, orchestr a varhany od Hanse Hubera. Ruber byl veliký mistr. Malý švýcarský Beethoven? Uměl se modlit a meditoval. Jeho duše vydala nesmírně vzácné vůně v tónech bohoslužebné hudby. Orchestr proniká tu ensemblem hlasů jako sluneční východ v korridorech světla. Mše jiskřící nejčisfšími křištály hudby mystických hodokvasů. 3. Messe zu Ehren des heiligsten Herzens Jesu. Pro smíšený sbor a varhany od Th. Jággi. Mše diskretní formy, nenáročná na vzmach, zpěvná a tak prostě vyzařující jako některé naše Říhovského. Nenašel jsem také dávno už mše, kde není komponováno Agnus Dei, jako zde. Sanktus je jednoduché, snad až příliš jednoduché, ale přeci majestátní. Ostatně opravdová majestátnost bývá jednoduchá. Vzpomeňme jen na některou sylabiku chorálních ordinárií? 4. Missa in honorem Sti Cregorii pro smíšený sbor a varhany od Severina Wiemera op. 7. Maloměstský ředitel kůru a napíše podobnou mši? Těžko přístupná každému kůru? Je hlaholící a varhany potřebují již dobrého interpreta. Smělá májová chromatika Sanktus vyžaduje radostného přednesu a tichých zardělých intonací. A je fřeba ji zpívat z dálky, volně. 5. Missa pasforalis pro smíš. sbor, malý orchestr a varhany od Casimira Meisfera, op. 80. Věnována dómskému chrámovému sboru v Solothurnu k jeho padesátiletému jubileu (1877-1927). Je to přívětivá skladba, ale jakási kovově těžká. Neznám náhodou interieur chrámové architektury solofhurnského dómu, ale bude muset míti asi v sobě tajemství nálad. Meisfer také rozkvětem (varů miluje nahustlou jednoduchost, která snad přeci jen v kathedrálách nezazní vesmírem vzduchu. Možná, že je však odleskem cizích nádher? 6. Salve Regina Messe pro 4hlasý sbor ženský a varhany od Benediktinky sestry Arnoldy Bartsch. Věnována z lásky a vděku Matce Boží Einsiedelnské. Motiv mše je intonace einsiedelnského Salve Regina: (Alt) Ky — ri — e e le - ison, e — te — i — son ... 33 | ||||
|