|
| ||||
| ||||
|
lovioe 19. stol. Dr. Antun Goglia: Ivan pl. Zajc ó'sfoloj godinšnjíci njegova narodjenja (str. 48,
83, 115). Část studie o Zajcovi, která vyfišfěna byla v letech 1931 a 1932 v ,Sveti CeciLiji". Sfanko Preml: J Dvorní svetnřk profesor Dr. Josip Mantuani (str. 71, 103). Nekrolog prof. Manťuaniho s vypsáním jeho života a díla. France Čampa: Cerkvena liturgija in cerkveno pefje (str. 97). Rozbírá úkol liturgie a účast lidu na bohoslužhách (liturgii). Adolf Gróbming: Nekaj poglavij iz fiziologžje in fonetike (strana 109, 174). Pokračování článků z minulých ročníků (r. 53., str. 17, r. 54., str. 140) o tvoření hlá- sek. Josip Kenda: Zri slovenskle pesmi o sv. Peregrinu iz 18. síoletja. Tři písně z let 1748 až 1754. Zrobina Sfanko, kaplan: Koral in njegova nova praksa (str. 162). Úvaha o chorálu v theorii a praksi. — „Der Chorbofe”, Kirchenmusikalische Monatsschrift. Roč. 6., 1933. Ernst Z;řttel: Gregorianischer Choral und modernes Musikempfřnden (str. 1). Chorál i ještě dnes je moderním skladatelům nevyčerpatelným pramenem pro jejich tvorbu. Rudolf Quoika: Rřchard Wagner und die kath•olische Kirchenmu- sik (str. 10). Postavení Richarda Wagnera k duduchov. kafol. hudbě. R. Quoika: Dře neue Orgel řn Sti f fe Osseg (str. 42). Historie starých a disposice nových varhan postavených firmou Bratří Riegrové. Prof. A. Gattermann: iÍber dře Pflege der Křrchenmusik in Leitmerifz (str. 53). Histo- rická studie, přinášející zajímavosfi zhudební minulosti města Litoměřic. Došlé knihy Jos. B. Foerster: Tři projevy. Mladým umělcům. — Padesátiletí Národního divadla. -- Pro- jev novoroční. Knihovna ušlechtilých lidí, svazek 3. (Cena Kč 3.60. Nakladatel B. Kočí, Praha.) Zivotní zkušenost Mistrova promlouvá o hudbě dneška k mladým umělcům, kteří dnes hledají „nové směry”, mluví jim o pravém, čistém umění, jež musí vycházeti z citu, roditi se z citu, a vésti přímou oestu k Tomu, „od Něhož theologíc vychází”. — V jubilejní řeči k oslavě 501etí Nár. divadla vyzvedá s láskou drahé jméno Smetanovo. O lásce mluví, již tvůroe české zpěvohry zabechal českému náhodu ve svých dílech a u-zavírá svou řeč slovy Frant. Palackého při po-klepu na základní kámen Nár. div.: „Ve jménu národa jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, ve které národu českému z j e v o v a~ ti a před oči se stavěti má všeliká mravní pravda i krása. — V novoroč. projevu promlouvá duše umělcova k brafřím a sestrám, známým i neznámým. V době dnešního rozvratu a rozervanosti srdcí i duší hlásá umělec-filosof slova Kristova: Lásku? Uvádí, že láska českých velikánů k národu vytvořila velká díla, jež nám zanechali. „Modli se a pracuj” jest nutným heslem pro dnešní dobu, ale nejvíce 1 á s k y je třeba. Vzpoura rozumu učinila z toho-to světa blázinec. Vratfe vládu srdci? Naše práce bud' posvěcena modlifb,ou a láskou? I když nezměníme normální rytmus života, nevyhladíme bolest, utrpení a slzy, povzbude všechno hořké, přijmeme-li je s láskou, svého nejtvrdší-ho hrotu. — Tato slova, jež vytryskla z nitra hluboce věřícího umělce, neměla by býti neznáma žádnému z Cyrilistů, neměla by chyběti v knihovnách katolických spolků? Jar. Dušek. Z koncertního života Festival Pěvecké Obce Československé (22., 29. dubna a 1. května 1934). Letošní rak jest jubilejním rokem obou národních buditelů hudebních, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Pěvecká Obec Čsl. vzpomněla 50. a 30. výročí jejich úmrtí, spadajícího do měsíce května, pěveckým festivalem v Praze. Hold nesmrtelným genium Smetany a Dvořáka vzdaný byl velkolepou manifestací národní a podal přesvědčivý dúkaz, že láska ke zpěvu a zájem o něj nevymizely, jak se zdálo v posledních letech, naopak, že podchycením zájmu, jeho soustředěním a organisací Ize vybudovati na tradici českého zpěvu další jeho pokračování a rozkvět. První ze tří dnů f•esfivabových, den mládeže, soustředil v u-pravené konoertní síni Průmyslového paláce na výstavišti 11.000 mladistvých pěvců, žáků to obecných, měštanských, středních škol a učitelských ústavů, kteří, dík obětavé péči a cílevědomé práci svých učitelů, podali obdivuhodný výkon, piný nadšení a pěvecky ukázněný. Program koncertu obsahoval řadu jedno-, dvou- a fříhlasých sborů smíšených a mužských od Krejčího, Cmírala, Unsche a Zrna, dále od Aima, Foerstra, Křičky a Jindřicha, a dokonce i malé kantáty a sbory složitější od Hilmery, Janáčka, Schneidra-Trnavského, vyvrcholil Smetanovou Písní svobody, Dvořákovou Hymnou českého rolnictva a Sukovým pochodem V nový život vyzněl v bez-vadné čisté intonaci a jásavě radostným tónem. Velkou hřivnou k úspěchu přispěli i sbormisfří — prof. Dočkalová z Bratislavy, A. Folmanová-Preclíková z Nymburka, dr. Plavec, K. Fiala, Ant. Srba a mnozí z výše jmenovaných autorů, kteří sami své skladby řídili, zvládnuvše jistě a bezpečně několika jednoduchými gesty tisícihlavý sbor zpívající mládeže. Zvýšený zájem a hluboký dojem vyvolaly staročeské chorály Hospodine, pomiluj ny, Otče náš a Kdož jsú boží bojovníci v jednohlasém přednesu žáků vyšších škol středních a učit. ústavů za řízení profesora Frant. Šrajera. Tento zdařilý den mládeže byl slibnou předzvěstí obou dnů hlavních, kdy 12 pěveckých žup československých vyslalo na pěvecké kolbiště dalších 11.000 pěvců závoditi o palmu vítězství. Získal ji prvý den sbor 2000 mužů, který za vedení M. Doležila (diriáenta Pěv. sdružení pražských učitelů) -exceloval zvu-kově mocnou adorací českého knížete, zakla, dafele a udržovatele duchovní kultury českého národa, Foersfrovým „Svatý Václave” (na slova Jos. Václ. Sládka). Druhou cenu možno při-řknouti ženskému sboru tisíci pěvkyň, které se svou dirigentkou A. Polmanovou-PrecLíkovou vykouzlily představu sugestivně krásného, slunečného jarního dne od Ot. Jeremiáše. Tyto dva výtečné pěvecké sbory spojeny zazpívaly s pronikavým úspěchem nejnovější skladbu nestora slovenských skladatelů Jána Levoslava Bellu „Oral vták”. Jim po bok čestně se stavěly spo- 47 | ||||
|