|
| ||||
| ||||
|
lodií, na jehož vědeckém základě mohl by se odborně pochopiti obsáhlý význam gregoriánské tvorby hudebně-sakrální. Podrobný rozbor, hudebně, rytmicky, myšlenkově i stylisticky analysovaný ukáže jednou přece, že gregoriánská melismatika má ujasněnou, ba mnohdy docela přesnou stylisaci melodickou, disciplinovanou hudební poetikou na základě obsahu sakrálního, liturgického nebo rituelního textu.
Cregorianika vyžaduje na liturgu přesné, ba docela rubrikové klasifikace ne-jen podle uniformity liturgie a variace liturgických sollemnif na základě direktářní statiky, ale i zachování stylových ,prvků melodických podle hodnoty, kategorie a třídění mešních ordinárii. Má-li býti styl gregoriánské melodie analysován a určen přesně metodicky, je fřeba si všimnouti melodie samotné, jejího ambitu, její stránky tonální, její architektonické konstrukce formálně- elemen-tární a její syntaxe s liturgickým textem, nebot ten je jeden z nejdůležitějších pomocníků stylistických pojmů vůbec. Je fřeba studovati tropy a jejich variace, neumové figury a jejich stránku intervální, klasifikovati určité melodické úseky a popsati je určitou fraseologií, ne ovšem na základě libovolných odhadů, nýbrž na základě průkaznosti sebraného materiálu se závěry řádně opřenými a odůvodněnými. Bylo by fřeba dokonce i jakési misální graduálové topografie určitých fungujících složek a výrazů melodických, aby mohla býti demonstrována vzájemná jich podobnost a stylovost, respektive týž hudební a melodický obsah. V tom ohledu ovšem bylo by rovněž ještě důležifo důkladně propracovat a pro-studovat knihu graduální a antifonální. Tím bychom si jaksi osvojili základní poznatky gregoriánské tvorby a měli jakýsi obraz o její stylistice melodické a hudební. Při studiu gregorianiky je věru nutna podobná vědecká práce, nebof v tom ohledu, jak již bylo řečeno, chybí nám nezbytné pomůcky a rukověti badatelské, především vědecké. Oficielní kritika hudební dneska přezírá a celkem odmítavě posuzuje studium gregorianiky a její praxe. Liturgické hnutí ale počíná s sebou nésti nečekaný rozkvět tohoto pravého typu hudby sakrální a liturgické. Chorální stylistika rozpadá se vědecky vzato na dvě hlavní části: a) v analysu daných melodických útvarů a neumových aggregátů, b) v synthesu menšího nebo většího útvaru analysovaného. Analyticky rozebíráme obsah komponované melodie a její formu, přihlížejíce právě zde pokud možná nejvíce ku stylu, syntaxi, tvarům a rytmu. Syntheticky poznáváme pak vztah gregoriánské písně k sakrálnímu textu liturgickému a k rituelu direktářně určené sollemnity. Monumentalita pontifikálního ritu stejně jako simplexová liturgie feriální vyžaduje jakéhosi poetického pojetí, odhadnouti totiž hodnotu citovou, ovšem za určitých norem a normální logické dedukce, aby obsah a forma byly uhájeny. Stupňování kontrastu a významnosti liturgické sollemnity získá tím na životní pravdivosti a jednotě. K Tomu ale právě nejsnáze dopomůže styl hudby sakrální — gregorianiky. Styl jako princip udává charakteristickou vlastnost každé písni. Detailní části její jsou principielní faktory stylistiky, která je zpracovává, zhodnocuje a na základě analytického šetření určuje. Stylistika je disciplina, žádající určité techniky, orientace a opatrnosti. Vzor stylu gregoriánské melodiky je systém tonálně diatonický na základě aufhentiky a plagálu. Tento organicky i theoreficky ucelený systém, nepodávající ovšem pluralitu dokonalé a vyčerpávající úpinosti, je obraz stylistiky chorální. Jistě že etymologická stránka jednotlivých tónorodů poskytuje tu badateli užitečné služby ku charakteristice uměleckého využitkování předmětu. Melodická motivace, komposiční přetvoření některé části písňové nebo seskupení neumových aggregátů jako formální vnější zjev předmětu velmi napomáhá k pojetí stylistiky, ač často zavádí k nejasnostem a omylům v pojmu látky samotné. Gregoriánská stylistika nemůže tedy zahrnovati do sebe jen vnější povrchovou for-mu melodickou, určenou dejme tomu melismatikou některého slova liturgické-ho textu, nýbrž jádrem nejvnitřnějšího obsahu a způsobu jeho pojímání jak vzhledem k melodice, tak vzhledem k sakrálnosti nápěvu. 53 | ||||
|