|
| ||||
| ||||
|
a měly zdárný průběh; bylo o nich v „Cyrilu” referováno. Pro zpěv bohoslužebný byly vybrány a procvičeny ponejvíce skladby z dřívějška osvědčené a úspěšně provedeny. Sbor čítá 32 členů. Pro oživení společenské pořádali jsme dva přátelské večírky a zájezd na Vranov. — Jos Apetaur, jednatel.
Zpráva o činnosti Farní Cyrilské jednoty v Boleradicích za rok 1933. Farní Cyrilská Jednota v Boleradicích na pokyn Obecné Jednoty Cyrilské v Praze konala valnou hromadu dne 31. května 1934 za přítomnosti 33 členů činných a 18 členů přispívajících v místnosti obecní kanceláře v Boleradicích, při níž zvoleni byli: vdp. konsist. rada Ant. Tomandl, farář, předsedou,, Jan Stehlík, rolník, místopředsedou a sbor-mistrem a Ondřej Kabela, rolník, jednatelem a pokladníkem, všichni z Boleradic. Dle záznamu o činnosti naší Farní jednoty Cyrilské v minulém roce 1933 působila svým zpěvem při různých církevních slavnostech a příležitostech ne-jen kostelních, ale i při příležitostech společenských, a zpíváno: Na svátek Očišt?ování P. Marie čili Hromnic, pži svěcení svící: ,Lumen ad reve- lationem gentiam" a „Exurge Domine”. Na Květnou neděli při svěcení ratol-estí zpíváno: „Hosana filio David”. a „In monte Oliveti” atd. čtyř-hlas. a české pašije. Na Velký pátek při obřadech zpívány: Traktusy čtyřhl. (Eripe me Domine atd.), české pašije, Výtky Pána Ježíše: (Poslouchejte žaloby atd.) čtyřhl., ,Vexila reais", čtyř-hlas. a „Dokonáno jest”. Na Bílou sobotu při slavnosti vzkříšení zpíváno pětihl. „Regina coeli” od Foerstra. O Božím Těle u venkovních oltářů zpívány české čtyřhl. smíš. zpěvy od Marhuly. Na Všechny svaté zpívány české hodinky za zemřelé, čtyřhl. III. Nokturny: „Vím, že Vykupitel můj živ jest” atd. Na Dušičky zpíváno čtyřhl. „Zdrávas nebes výsosti” a „Duše věří-cích”. Při pořádaném přátelském večírku na rozloučenou s vdp. konst. radou Janem Šidlákem, zdejším farářem, který dne 15, května 1933 ode-šel od nás na trvalý odpočinek do Valtic, za-zpívány dva smíš. čtyřhl. sbory: „Země česká, krásná země” od Fr. Karlíka a „Anděl lásky svaté vlá” od Beethovena a tím činnost naší Farní jednoty Cyrilské v uplynulém roce skon, čena, — Ant. Tomandl, předseda, Ondřej Kabela, jednatel. Různé zprávy Duchovní mysterium ,Kristus" od Rud. F. Pro- sjezd — nebyl by nejvhodnější příležitostí k cházky, obdivované cizinci, práce, na kterou by scénickému provedení mysteria někde v divadle, měl býti národ hrd, čeká dlouhou řadu let na v některém sále nebo některé pražské za- scénické provedení. Z výňatků, provozovaných hradě"? Bude zde vykonán velký kulturní čin, v pražském radiožurnálu, Ize usuzovat, o jak jestliže se umožní provozování tohoto světového hluboce umělecké a náboženské dílo jde. V příš- díla pražského skladatele. tím roce bude se pořádati v Praze katolický Listárna redakce Došel nás dopis, který v nezkráceném znění u-veřejňujeme. Vítali bychom, aby i ostatní čtenáři našeho listu o věci se rozhovořili, Red. Z řad pěvců dáváme návrh: aby „Cyril” místo zpráv z různých Jednot, které jsou jednotvárné, obsahoval jednu až dvě stránky poučného materiálu pro varhaníky-laiky. V první řadě nařídit či uskutečnit, aby se „Cyril” všude odebíral. Pak možno spolupracovat s těmi, na které se tolik naříká, na venkov. Nynější vysokou úroveň časopisu nelze upřít, ale uznejme, že mají cenu takové články (na př. o Zelenkovi Černohorském atd.) pro theoreticky vzdělaného hudebníka. Jsme jisti, že bude-li „Cyril” přinášet 1—2 stránky pro laiky, budou jej odebírat všude. Touto úpravou úroveň „Cyrila” jistě neklesne, nýbrž jej spojí s těmi — na které se ve valných hromadách O. J. C. stěžuje! (Viz „Cyrila” 1. číslo 1933!) Návrh na několik článků pro dotyčný účel: a) Vypracovati seznam takových (snadných) skladeb, aby i ten nejmenší kůr obstál. (Známo je, že v minulých číslech byl dotaz, kde se tisknou díla Říhovského!!! Co stojí 1 sešit.) b) Dokázati, že takový latinský text není snad ani dobře možno použíti v překladu. Vy-zvednouti místa, na př. Gloria Dei Pafrís, Amen, nebo Ef incarnatus, nebo Crucifixus atd. c) Způsob cvičení, č3nnosf oraanisainí. získávání nových členů. Zavedení nové lidové písně Které? Může se zpívati známá: „Pojil k Spasiteli”, nebo „S Bohem, má radosti”, ne-ho „Bu(f Matkou mou, Maria” atd.'? To jsou kostelní písně"? d) Poukázati na rozdíl a pokrok v hudební skladbě. Jsou schopné života mše Horákovy, Škroupovy, Fiihrerovy a vůbec skladby z barokní doby? Proč nejsou způsobilé? Budiž dobře rozuměno! Takovou missu Quintu Horákovu zpíváme také! Končíme! Prosíme o laskavé uveřejnění ne-zkráceně! 72 | ||||
|