|
| ||||
| ||||
|
deb neuveřejnil, je to pozůstalost, a zjišfujeme často pouze jediné provozování děl toho druhu, může být tedy oprávněn závěr, že chystal se k dílům dokonalejsím. Ani ne v fřiceti pěti letech končí svou tvorbu, zachvácen šílenstvím a deset let před Smetanou, mistr o deset let mladší Smetany, umírá 1. května 1874 v ústavu u sv. Kafeřiny.
Blodkův význam tkví v jeho tvorbě operní... Blodek vytvořil pro dějiny české hudby nesporně významnější díla na poli opery komické. Vždyf V studni je první opera toho druhu po Prodané nevěstě, zcela jiných předpokladů a jistě i formátu. Ale mezi tvorbou operní a duchovní lze nalézt jistě pouto. Blodek ne-skládal vlastně smíšených sborů světských, ale hlavně sbory mužské. A budeme-li sledovat jeho tvorbu v celosti, objeví se nám toto pouto právě mezi smíšenými sbory oper i mše. Jsou-li někde mešní sbory obraznosti divadelní, je zas pathos operních ensemblů až religiosní. Je to patrné jak v opeře V studni, tak v Zífkovi. I instrumentální nápady mají zas obdobu ve mších. Vždyf motiv svatojanského večera je již v Gloria jeho mše, ač je snad i v příbuzenství s thematem Bachovy fugy. A laikův hlas o zbožném tónu takového Intermezza V studni není k podcenění. Blodek je operním skladatelem, ale i tak zůstane vždy ne náhodná souvislost mezi jeho skladbami operními i duchovními. I charakterová: vždyf respektujeme vůli k vlastnímu výrazu a pokoru v každém duchovním projevu. Bohumír Cyril Petr: Studium gregorianiky v našich seminářích. V papežských konstitucích i v nařízeních diecesálních ordinářů hlásí se ke slovu jakýsi zákon, který by usnadňoval pochopení gregoriánského chorálu vůči širší veřejnosti. Gregorianiky má u nás na jedné straně příkré odmítání, na druhé straně skoro bláznivé nadšení. Současní obdivovatelé gregoriánské hudby jsou ale pouhými dítkami doby. Posedla je všední vášeň. Chtěli by vyráběti chorál strojem a v tuctech. Pak ale také zůstaneme jenom trpělivými řemeslníky a do chorálu se nezamilujeme. U nás se všeobecně vidí, že dnes není místa pro chorál v liturgii. Ždímáme pro liturgii cizí šfávy z vyvětralé polyfonie ubledlých let, které znamenají spíše klokotání dekadence, nežli cfižádostivou epopej. Jsme ustaraní opatrovníci zaschlých kostelních reperfoirů a uživači nesmírného panství polyfonie. Chorál, která má zákonitého vlastnictví v chrámech, nepoužívá je? Je jen hostem mnohých chrámů, ale opravdu jen hostem. A přece on je jediný privilegovaný vůdce toho nesmírného zkrásňování liturgie, kde obyčejnému rituelnímu ceremonielu umí dáti Neobyčejné. Vím sám, že v oboru gregorianiky pracuji skoro marně, ale jedno mne těší, že ta práce není alespoň bezcenná. Mnohým hudebníkům a liturgům.jsem na obfíž a jsem zvyklý na neúspěchy. Rmoutím se alespoň méně, než se sluší, když mně dosud práce v oboru gregorianiky jen nezhořkla. Studium chorálu jako vědy i praxe působí u nás na kruh zájemců poměrně vel-mi úzký, ač znamená vždy jakousi renaissanci pro duchovní hudbu vůbec a sakrálně liturgickou zvláště, a jeho poznání má dosáhnouti u nás reelní platnosti. Není se fřeba mnoho rozhovořovati, jaký má význam gregorianiky pro liturgii a její rifuelní stránku zvláště. Jisté také je, že naše doba počíná pocifovati hlad po gregorianice. Z liturgické praxe začíná býti u nás teskno, nebof máme zkušenosti jak sakrální hudba při jejích obřadech může kazil vkus a jak je vlastně hudbou pseudoliturgickou. Proto se chyby počínají odstraňovati návratem k náležitému a poctivému studiu gregoriánského chorálu. Nemůžeme žádati od každého člověka, aby měl zájem o gregoriánský chorál, ale právem lze žádati od alumnů, theologů a kněží, aby si v tomto ohledu počínali vskutku jako tvorové bohoslužebného úkonu a nevykrucovali se z ně-ho, nebof gregorianik.a pro ně má znamenati obohacený liturgický život a nikoliv instituci, nebof rozhodně rozlišuji chorál v liturgii osobní, prožitý, bezprostřední, od chorálu teoretického, institucionelního, přejatého. To říkám proto, že se zdá, 81 | ||||
|