|
| ||||
| ||||
|
že někteří kněží a hudebníci u nás utužují v sobě ve svém programu chorální restaurace nějaké velmi specifikované vědomí chorální individuality? Chyba je již v tom, že ve výchově semenářské nemáme u nás ani zvláštní stolice pro vědecké a praktické studium liturgie a gregorianiky, discipliny, které mají vlastní účinek na budoucí charakter nastávajícího kněze. Gregorianika musí se státi v našich seminářích rovnocennou disciplinou v problému všeobecného theologického vzdělání, a to tím spíše, čím více je viděti na dnešních kněžích trapný a krutý nedostatek tohoto vzdělání, když se napořáde setkáváme se základními nevědomostmi ve správné intonaci předepsaných ordinárii Gloria, Creda, Ife missa est, atd. Jako se právem žádá od theologů, aby se vyznali v kancelářské praxi pastorační, v náležitém ovládání retorikv v homiletice a přikázáních, základy rituelu a ceremonielové rubristiky, stejně pochopitelně se musí žádati znalost gregoriánského zpěvu, jeho praktické intonace a užití v liturgii. Dosavadní vyučovací systém v našich seminářích nemá ani zřízeny zvláštní stolice pro gregorianiku, liturgii, rubristiku a rituelní ceremoniel, a vznikají tím citelné mezery, které ochuzují liturgii především, kněze pak o denní praménky duchovního života z ní. Resonanční půdou v tom ohledu musí býti u nás ale sami alumnové, kněží, biskupové a všichni ti, kteří mají co dělat s liturgií, liturgickou akcí a podobně. Znám osobně mnohé kněze, ba i duchovní hodnostáře, kteří nerozumějí gregoriánskému chorálu, neumějí správně zazpívati při kantátách předepsanou intonaci, ba dokonce jsou i k hudbě sakrální totálně lhostejní.
Plyne z toho nutnost soustavného a povinného studia gregoriánské theorie a intonace v našich seminářích, od učitelů v tomto oboru opravdu vědecky i jinak vzdělaných, nejen pouhých obdivovatelů řehořských písní. Zájem o gregorianiku musí býti nejen udržován, ale i prohlubován a fříben. Tím také zajistíme ú-spěch mešní i vesperální liturgie s ohledem na věřící, kteří žádají dnes býti účastni bohoslužbám pině a dokonale liturgicky, v nejširším toho slova smyslu a významu. Proti požadavku povinného studia gregorianiky uvedl mi jeden církevní hodnostář, že hudba vůbec, tedy i gregoriánský chorál, je pro hudebně nadané. Podle toho by theologii, zvláště systematickou a spekulativní, mohli a směli studovati jen ti, kteří mají určitou theologickou invenci a nadaní. Námitka je zdánlivé váhy. Hudební psychologie experimentální dokazuje, že není totální nehudebnosti, leda zjev ovšem abnormální, a že hudebnost není totéž, co ,hudební sluch". Hudebnost je funkce sui generis, založená na asociaci a apercepci, jako recepci hudebního vnímání a reprodukci tónových představ, jakožto hudebnosti aktivní, k níž není třeba sluchu, (Srovnej: nahluchlý Beethoven, ohluchlý Smetana.) Recepce, ač je kvantitativně i kvalitativně rozdílná, je dá-na s výjimkou abnormalit všem lidem a je právě věcí studia a výchovy ji dále fříbiti a vytříbiti. Gregoriánský chorál je velikým dobrodiním pro liturgii. Spekulativní filosofii studuje alumnus v semináři i tehdy, nemá-li pro spekulaci vůbec vlohy, jen proto, že je to disciplina předepsaná. Stejným právem Toho musíme žádati pro gregorianiku, z důvodů rituelních a liturgických vůbec, z důvodů ekonomie církve a chrámové zvláště, nebot studiem gregorianiky prohlubujeme v sobě také ještě církevního ducha a lásku v církvil Ostatně jsou tu minimální předpisy a zákony církve, kterých není dovoleno porušit, ač není námitek proti řádné polyfonní hudbě sakrální. Z denní zkušenosti ale vidíme, jak jsou nějak zapomenuty a jakoby neznámy. O ryzí chorál je u nás speciálně veliká nouze. A nebude pomoženo, nebude-li se dbáti předpisů církve a bude-li se vůbec liturgie provozovat nedbale. Tu je u nás skutečně tristní pohled na přítomnost. Imitůjeme u nás cizinu a jen si po-slechněte některý kathedrální chór při odpoledních zpívaných nešporách nedělních) Ke všemu u nás dozrálo úpiné nepochopení liturgického rituelu a ceremonielu vůbec. Zavádíme možné i nemožné populární pobožnosti, zastaralé lokálními usuely nebo i pověrami, při nichž akcentujeme hlavně v novinách vy-stoupení sólové koloraturní pěvkyně nebo lyrického mezzotenoru. Dnes, kdy u nás kořenné zlo ve studiu gregorianiky je lenost, jež sotva dovolí udržovat př1- 82 | ||||
|