|
| ||||
| ||||
|
Lehner jako 37letý kaplan karlínský odhodlává se k praktickému využití svých uměleckých snah a zálib. V r. 1874 vydává prvé číslo „Cecilie”, časopisu pro katolickou hudbu posvátnou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sám je redaktorem. „Cecilii” posílá, aby byla průkopnicí očistných snah posvátné hudby. Vzorem mu nesporně byl německý cecilianismus s jeho zakladatelem Drem Fr. Witfem. Leč navazuje i na starou českou tradici literátských sborů.
Proč Ferd. Lehner nezaložil současně spolek pro pěstování církevní hudby? Tato otázka by se jistě leckomu vybavila v mysli, když uvažuje, proč Lehner vydává Cyrila sám, ze svých prostředků. Snad i ten čin zdá se nepromyšlený, že by jen časopis měl býti průkopníkem takového hnutí. O tom mluví nejlépe dekret policej. ředitelství pražského: „Čís. 6456. P. P. — výnosem ze dne 29. prosince 1873, čís. 20811, zakázalo vysoké c. k. ministerstvo vnitra vzhledem k § 6. zákona ze dne 15. listopadu 1867 o právu spolčovacím zřízení ,Všeobecné sv. Ceciliánské jednoty pro církevní hudbu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku” na základě předložených stanov, poněvadž obmýšlený spolek dle zařízení svého jeví se býti státu nebezpečným. -- O čemž se podle vys. místodržitelského výnosu ze dne 31. prosince 1873, číslo 70942, věděti dává. Přiložených 10 exemplářů stanov se vrací. — Z c. k. policejního ředitelství v Praze, dne 1. ledna 1874. Cihlarz." Tento přípis byl příčinou, že za měsíc nato, v lednu 1874 vychází „Cecilie” jako majetek zakladatele Ferd. Lehnera. To však neodradilo nadšeného kněze od jeho předsevzetí) Proto, otevřeme-li první knihu spolkových protokolů, čteme na první stránce, že 3. prosince r. 1875 konala se konstitující I. schůze výboru hudební sekce „Akademie Křestanské v Praze”. Této přítomni byli: místopředseda „Akademie” Dr. Karlach a všichni členové hudební sekce: Lehner, Langer, Luksch, Fórster, Skuherský, Starý, Ekert. — Předsedou zvolen Ferdinand Lehner, kooperátor v Karlíně a redaktor „Cecilie”, místopředsedou josef F~rster, ředitel kůru u sv. Vojtěcha, jednatelem Frant. Ekert, kaplan u sv. Vojtěcha, pokladníkem Edmund Langer, farář, katecheta u Voršilek, zástupcem v ředit. Akademie prof. Skuherský. — Tento od-bor pak používal razítka s nápisem: ,Sectio II. Acad. Christ. Prag. — Sub invocatione S. Caecilie." Z tohoto zápisu tudíž vysvítá, že příštím rokem — 1935 — oslaví O. J. C. v Praze, která jest dodnes II. odborem Křest. Akademie, jubileum 60 let svého trvání. Na památné valné hromadě II. sekce Akademie, dne 29. XI. r. 1878 byl schválen návrh stanov Obecné jednoty Cyrilské, která zůstává i nadále II. odborem Akademie, ale k poctě světce, který jest nejen zakladatelem zpěvu církevního u nás, ale i liturgie, staví jeho jméno ve svůj štít? Tyto prvé stanovy došly úřední-ho schválení 31. ledna r. 1879, č. 1.516. — R. 1880 rozšířeny stanovy v ten smysl, aby Farní Jednoty Cyrilské mohly býti zřizovány i na Moravě a ve Slezsku (č. 1980 ze dne 20. II. 1880). Tak položil Ferdinand Lehner pevný základ cyrilskému hnutí a na tomto základu bylo budováno po šedesát let. Časopis „Cecilie” na podkladě nově schválených stanov ve svém VI. ročníku 6. číslem mění rovněž svůj název. Číslo sedmé vychází již „Cyril” — ale jeho směr zůstává nezměněn. Po 34 léta vydává a řídí Msgre Lehner Cyrila, až jej poté předává do majetku Obecné Jednoty Cyrilské. Co článků, rad, informací, povzbuzujících slov napsal Ferd. Lehner našim ředitelům kůrů, varhaníkům, pěvcům a cyrilistům, může posouditi jediné ten, kdož by pozorně pročetl těch-to 34 ročníků Cyrila? Nelze skutečně si ani představiti, že jedinci bylo možné tolik vykonatil Co jen cenných hudebních příloh dovedl poříditi za ta léta, co mladých hudebních skladatelů nadchl pro sfřízlivý směr duchovní hudby! Co sám finančních obětí musel přinésti Této ušlechtilé myšlence! V posledním čísle ročníku XXXIV. r. 1907 na titulní stránce v prohlášení loučí se dosavadní redaktor Msgre F. J. Lehner s čtenáři „Cyrila” Těmito slovy: ,Věnovav delší polovici života posvátné hudbě, opozdil jsem se v druhém úkolu životním. Abych zameškané — pokud lze — nahradil, hodlám sklonek života věno- 100 | ||||
|