|
| ||||
| ||||
|
vafi „Dějinám umění národa českého” a pokračovati v započaté práci, pokud Pán Bůh dá zdraví a sílu. --- Konče tento ročník „Cyrila”, vzdávám vroucné díky všem spolupracovníkům, kteří s neúmornou pílí poučovali čtenářstvo důkladnými pracemi ze všech oborů posvátné hudby a všem našim skladatelům, kteří mi poskytovali skladby pro kostelní sbory malých i velkých sborů."
Předsedou Obecné Jednoty Cyrilské zůstává Msgre Lehner i nadále. V r. 1908 však Cyril - - pravděpodobně ztrátou redaktora a proto, že naskytly se pro tu dobu nesnáze finanční s vydáváním spojené — přestal vycházeti, až opět v r. 1909 objevuje se ročník XXXV. za redakce Dobroslava Orla. Roku 1913 dočkává se zakladatel Cyrila ještě jedné změny v redakci. Po resignaci Dobroslava Orla byla toho roku ustavena redakční rada za předsednictví Dra J. Mrštíka; odpovědným redaktorem jmenován dp. Vojtěch Chyba. V Témž roce však po těžkém úrazu roznemohl se Msgre Lehner a v důsledku toho přerušil nedobrovolně na čas činnost v O. J. C. Ve schůzi redakční rady dne 23. II. 1914 oznamuje místopředseda Msgre Ant. Wúnsch, že nemoc Msgra Lehnera se velmi zhoršila. V neděli před polednem, dne 1. III. vzlétla duše je-ho — ta duše, která po celý svůj život pěla chvály Nejsvětějšímu — do dálek nebeských. Obec cyrilská osiřelai Ztratila toho, který po 40 let svého života věno-val jí své síly, schopnosti, věfšinu svého času i svého majetku? Dnes, ve dvacátý rok — výročí jeho úmrtí --- vracíme se ve svých vzpomínkách k tomu, který tolik ze svého já věnoval umění, ale umění nejkrásnějšímu, které slouží Tomu, Jenž umění stvořil a vdechl do duší lidských? Obecná Jednota Cyrilská i časopis Cyril zůstaly věrny zásadám, jež zakladatel jim svěřil jako svůj odkaz. Po smrti Lehnerově zvolen předsedou nadšený cyrilista Dr. J. Mrštík — leč nepředsedal ani jediné schůzi, zemřel v Poděbradech dne 4. IX. 1914. Smrtí jeho osiřela znovu O. J. C. i redakce ztratila v něm svého předsedu. V roce 1915 zvolen předsedou dlouholetý místopředseda Msgre Antonín Wiinsch a redakce se ujal opět Dr. Dobroslav Orel. V roce 1919 Dr. Orel vzdal se redakce a pověřen jí Msgre Václav Miiller, který tuto vedl až do své smrti. V jubilejním roce 1929 postoupil Msgre Wiinsch úřad předsedy churavějícímu jednateli Msgru Miillerovi, po jehož smrti zvolen předsedou Msgre Jan N. Boháč a redakcí pověřen PhDr. Romuald Perlík O. Praem., universitní docent. Světová válka přerušila na dlouhý čas organisační činnost O. J. C. -- úpadek kultury v r. 1914 -1918 měl samozřejmý vliv i na hnutí cyrilské. Chrámové kůry oněměly, varhany byly vyrabovány; píšfaly, které svým zvukem oslavovaly Tvůrce umění, měly sloužiti jiným účelům — jistě ne Bohu milým ... a tak celé hnutí cyrilské nejen že zastavilo svůj vývoj, ale bylo organisačně téměř úpině zničeno. Kolik zbylo z té doby Farních Jednot Cyrilských, lehko by se dalo spočítati. A tak čtyřicetiletá práce Lehnerova byla ihned po jeho smrti zcela zbořena. Dík však Boží Prozřetelnosti a obětavé práci několika nadšenců počalo se po převratu Lehnerovo dílo budovati znovu. Hlavně byl to jubilejní sjezd v r. 1929, který přinesl hojnost Božího požehnáni. Byl jako jarní rosou znovu se probouzejícímu cyrilskému hnutí? Od roku 1929 jeví se rozvoj cyrilského hnutí. Staré Jednoty, které nebyly ještě úředně rozpuštěny (pro nečinnost), byly probuzeny znovu k životu, zakládány Jednoty nové. Tak dnes čítá Obecná Jednota Cyrilská přes 50 Farních Jednot. Píši úmyslně přes 50 proto, že mnohé z nich sice dosud právně existují, ale ne-vyvíjejí svoji činnost tak, jak by bylo žádoucno. V příštím roce oslaví O. J. C. nové své jubileum — 60 let svého (rvání — pro-lože existovala jako hudební odbor Křesfanské Akademie, kterým je vlastně i po dnešní dobu -- již od roku 1875. Od roku 1879 nesla teprve jméno slovanského sv. patrona. Jubileum foto hodlá oslaviti důstojně v rámci oslav I. celostátního sjezdu katolíků v ČSR. Kéž i příští rok a cyrilský sjezd je provázen hojností Božího požehnání, aby Farní Jednoty Cyrilské byly v brzku rozvětveny po celé naší vlasti, aby v každém chrámu Páně zaznívaly zbožné zpěvy liturgické, které by byly prováděny 101 | ||||
|