|
| ||||
| ||||
|
bezprostředně všech se Týkající, pravdy evangelia, ve svých propastných hloubkách takřka znovu objevované a svou neobyčejnou moderno-stí překvapující, cí1 člověka, smrf, hřích, milost Boží, láska křestanská atd., vše to, podávané vřelým, názorným slovem, přímo strhovalo. Jež-to bylo třeba omeziti dobu trvání exercicií na pouhé dva (piné) dny, aby nebyli přítomní pří-liš dlouho zdrženi od svých povinností doma v chrámě, bylo nutno konati denně čtyři rozjí-mání duchovní, k nimž byla po poledni (denně) přidána stavovská konsiderace, v níž probírány aspoň krátce speciální zájmové věci. Mezi těmito promluvami, jak to při všech exerciciích bývá, konány ruzné pobožnosti, které řídil dp. Fr. Večeřa, dom. vikarista z Olomouce, iednatel A. C. J. Kaplička v Norberfinu stala se všem tak drahou, že ji po rozjímání neradi opouštěli. Přísné mlčení, nutná podmínka každých dobrých exercicií, bylo svědomitě dodržováno. Při stole čten životopis moderního světce Dona Bosca od J. Krlína. V pátek po večeři, t. j. 19. října, udělali isme si vycházku do překrásného barokního chrámu Páně bl. Panny Marie Svatokopecké, kde byla vykonána krátká pobožnost a prohlídka chrámu uvnitř í venku při nádherné iluminaci. Prováděl nás vldp. probošt Jul. Půda, strážce svatokopecké svatyně a její obnovitel. On to by1, jenž renovací chrámu, hlavně uvnitř, učinil z něho pohádku krásy a vkusu a dal tak vyniknouti barokní památce, pýše Moravy, která by-
Došlé časopisy Musica dívina (Monatsschrift fúr Kirchenmusik und Liturgie. Offizielles Organ der Erzdiózese Wien). Roč. XXI. (1933). Dr. Josef Lechthaler: Religióse Musik und der Gegenwart. úvahy o hudbě duchovní, z nichž vyvozuje závěr, že duchovní hudba i v přítomnosti blahodárně se vy-víjí. — Ein Papstwort uber die religičse Kunst. Aeč papeže Pia XI. o duchovním umění, kterou proslovil při otevření nové vatikánské Pinakotheky 27. října 1932. — Dr. Josef Gross: Priesterbildung und Kirchenmusik. Jest to přednáška litoměřického biskupa, který ji proslovil již v r. 1911 na kongresu ve Vídni. Jest ještě nyní tak aktuální, jako tenkráte před 20 roky. — Denkmfller der Tonkunst in ~sterreich. 39. roč., sešit 75. Nový sešit ,Denkm iler" obsahuje komorní hudbu pro zpěv od Antonína Caldary. — Prof. Franz Moissl: Zur Einfúhrung in Josef Lechthalers Werk ,Eine Wiener Singmesse fúr des deufsche Volk". Rozbor díla předního moderního skladatele něm. — Dr. Gustav Fellerer: Č9lberg-Komgositionen aus dem 18. Jahrhundert. `Krátká studie o skladbách ólbergských. — Kardinál Dr. Innitzer iiher Kirchenmusik. Řeč pronesená při koncertě spojených vídeňských sborů duch. při dni pěstování hudby dne 22. dubna 1933. — Dr. Egon Wellesz: Das Alter der Melodien der byzantinischen Kirche. Studié o kostelních zpěvech byzantských od nejstarší do-by, v níž prof. Wellesz ukazuje na kontinuitu zpěvy kostelních. — Dr. Oskar Eberstaller: Pariser Orgeleindrúcke. Vylíčení dojmů po shlédnutí a slyšení význačných pařížských varhan. — Dr. Johannes Hatzfeld: Die Kirchenmusik im Rah- la dříve dosti zapomínána. Mohutné varhany rozezvučely se mariánskými hymnami, jež přítomní současně pěli k poctě nebeské Bohorodičky. Potěšeni opouštěli jsme skvostnou svatyni. — Druhého dne ráno bylo při mši sv. společné sv. přijímání, které zanechalo ve všech nesmazatelný dojem. Dp. exercifáfor pohnul všechny k slzám svými slovy na rozloučenou a pobídkou, aby proměna, která se v duši všech stala, byla trvalou a pinila všechny po celý život radostným pokojem a chutí pracovati mnohdy snad i v nevděčném prostředí s neochvějnou láskou a oddaností pro čest a chválu Boží a zušlechtění duší Při snídani pak p. Drápal, choralisfa z Kroměříže, dp. exercitátorovi vroucně poděkoval. Všichni při odchodu volali: „Na shledanou příštího rokul” Usneseno tedy konati opět příštiho roku duchovní exercicie, ale spojiti je s praktickým kursem, jenž bude zvláště po vydání nového arcidiecésního kancionálu velmi nufný. Pak by exercicie s kursem trvaly celý týden. Voláno také po brzkém rozřešení sociálně stavovské otázky varhaníků, upravení pro ně šfólových poplatků a o brzké vydání chystaného kancionálu. Chorálem svatováclavským krásné exercicie za-končeny a každý si nesl domů s pěknou vzpomínkou i fotografii účastníků exercicií, které mu připomenou slib, že se zase za rok všichni pospolu sejdou a přivedou řadu nových nadšenců. — Efes. Literatura men der Kultur. — Dr. Gonsfanfin Schneider: Die Kirchenmusik im St. Stephans-Dom zu Wien. Obsažná historická studie o pěstování hudby v domě svatoštěpánském. — Dr. Oskar Eberstaller: Die Or6eln des Stephansdomes. Krátké pojednání o varhanách svatoštěpánských. — Dr. Andress Weissenb ick: Die Kirchenmusik auf dem Allgemeinen Deutschen Katholikentag in Wien. Pořad a ocenění skladeb provozovaných od 7. do 12. září při katolickém dni ve Vídni. Revue Saint-Chrodegang, Bimesfrielle organe de 1'oeuvre diocésaine Sainf Chrodegang - Métz. 1933—34, roč. 16, čís. 1-6. Dom. J. de Vafhaire O. S. B.: Le culte. Liturgie nemá býti pouhou vnější manifestací, ale zároveň se zpívanou modlitbou má rozezvučeti všechny city a fím přiblížiti člověka k Bohu. G. Villier: Les prétres „non musiciens” et la musique sacrée. Velmi mnozí kněží naříkají na svoji ,nemusikálnost". Kostelní zpěv a hudba jest integrující a neoddělitelnou částí liturgie. A tu spisovatel ukazuje, že záleží právě na knězi, který má alespoň připravit půdu a roznítiti nadšení pro pravý kostelní zpěv, a to mohou učiniti i kněží ,nemusikální". P. E. Croenlein: Vom Wirken der Liturgie. Největším úkolem liturgie jest očistiti a povznésti tělo i duši člověka, dle jeho přirozené povahy k Bohu. IIeber die aktive Teilnahme des Volkes an der Liturgie. Lid nezúčastní se aktivně na mši sv., dává se vésti ministrantem a kostelním chórem. částečnou vinu na tom nese i moderní hudba kostelní, která přímo odvádí lid od účasti na mši sv. Le Chanf de L'Eglise. Výtah z pastorálního listu 118 | ||||
|