|
| ||||
| ||||
|
většinou posunutím celé klávesnice, co mohl varhaník jen tenkráte upofřebiti, když nehrál, a to s obavou, že spojením mu bude jistě manuál pískati. Dále píše Škroup, že celý stroj měl 2.831 píšťal, 8 měchů a stavěl je varhanář C=art ner za 6.400 zlatých; celá skříň varhanová stála 13.000 zlatých. Zajímavá ukázka ze starých časů? Varhany značí technicky propočtené rozdě-
Hudební výchova, roč. XV, 1934. K. Hoffmeister: Josef Suk. K šedesátinám našeho velkého hud. skladatele věnována jest tato studie s přehledem a oceněním celé jeho bohaté tvorby. — Pavel Dědeček: Orchesfr sfáfní konservafoře v Praze. Bohatá činnost orchestru od svého za-ložení až do převratu. Na něj navazuje článek: Ant. Hodermenf: Orchesfr státní konservatoíc, jenž vypisuje činnost jeho až po naše časy.- Dr. Vlastimil Blažek: Bohemica v lobkovském zámeckém archivu v Roudnici n. Labem. Autor pokračuje v registraci bohemik (P. Wranický a ieho bratr Antonín). — Zdena Mefelská-Heřmanová: Teorie a literatura klavírní hry. Historická studie o vývoji hry (cizí ičeská). — Prof. Ant. Srba: Kniha aneb Fundament Cvyčení Muziky. Popis knížky sepsané v r. 1804 od Marti-na Čápa z Točníka. -- Dr. Jan Bramberger: Ludvík Spohr a Čechy. Poměr Spohriv k českým hudebním poměrům. — Prof. Ant. Srba: Velký úspěch Dvořákovy hudby v Dráždanech. Příznivé referáty drážďanských kritiků o Dvořákově díle StaUat Mafer. — Bohumír Červinka: Seznam prací prof. Jana Mařáka (k druhé-mu výročí smrti). -- Ján Krasko: Príbuznosf rumunských lidových piesní so slovenskými. Srovnáním písní obou národů dochází autor k závěru, že Rumuni jsou jakýmsi mostem mezi námi a Rusi, resp. Jihoslovany. — Odolen Hra-bal: Kferak vzniklo mínění, že nástroje starých mistrů kremonských chovají v sobě nějaké tajemství výroby a laku. Různý dřevěný houslový materiál potřebuje s v é v l a s t n í zpracování a vtom tkví neúspěch všech napodobitelů starých mistrů. — Camille Sainf-Saěns: Resonance zvonů. Podobně jako rozložením světla vzniká řada spektrálních čar, tak rozložením zvuků zvonu vzniká určitá řada tónů vázaných na sebe v určitém poměru. — Karolina Sesan-Vera Mora: 50 let rumunské národní hymny „Traiasca Regele”. Historie vzniku rumunské národní hvmnv. — V každém čísle: Různé zprávy. -- Literatura. — Péle-mele. — Věstník spolkový a sociální. Marie Fiedlerová-Semíková: Škola zpěvu sólového. Praha, A. Neuberf, 1934, str. 64, Kč 18.—. Touto praktickou knihou dostává se adeptům sólového zpěvu spolehlivé a moderní rukověti k individuálnímu pěveckému školení: Autorka na základě svých odborných zkušeností podává bezpečný návod jak k výcviku a správnému rozvinutí hlasu, tak i spolehlivou školu pěvecké Techniky a uměleckého přednesu. Přínos této knihy možno spatřovati i v tom, že vychází důsledně z českého repertoáru a podává obsáhlé seznamy vhodné písňové i technické literatury pro každý stupeň pěvecké zdatnosti. lení mechanismu, k tomu pak přistupuje umělecká intonace a vyrovnání rejstříků. Ale to ne-platilo se jako umění, ale platila se baroková skříň a to více jak jednou tolik, oo dostal varhanář. A přece varhany byly a jsou hudebním nástrojem patřícím k bohoslužbě, ne ta skříň, a musí hráti v zimě i v létě, ve vlhku i v suchu. — Jos. Melzer, tov. varhan, Kutná Hora. Literatura F. Zrno-E. Novák: 50 Lidových i umělých písní dvoj- a frojhlasých pro sfřední a měštanské školy. Praha, A. Neubert 1934, str. 40, Kč 9.— Písně seřaděny jsou tak, aby svým postupem připravily žáka pro sborový zpěv vícehlasý. Vel-mi usnadňuje počátek dvojhlasu písněmi kánonickými, po kferých přichází ke skutečnému dvojhlasu. Analogicky postupuje i při trojhlasu. Vychází od frojhlasého kánonu, potom podkládá jednohlas harmonií, na které setrvává, později se harmonie mění. Tímto postupem dochází ke dvojhlasu podloženému, nebo proloženému harmon. Tónem a konečně dospěje k snadnému a později propracovanému trojhlasu. Dvě koledy jsou čtyřhlasé, ale snadné. Výběr písní přináší věci dosud v této úpravě netištěné, tedy pod-statné rozmnožení cvičebného materiálu. Knížka bude dobrým vodítkem těm, kteří chtějí rychle naučiti sborovému zpěvu. Zvláště na středních a měšťanských školách bude vítanou pomůckou, kterou vřele doporučujeme žactvu. Působí pěkně svým čistým fiskem a přehlednou úpravou parfiturovou. Jos. Křička: Písničky a písně pro školu i domov. V Praze, A. Neuberf, 1934, str. 40, Kč 9.—. Křička volil skutečně písně, které se mu v praksi s dětmi osvědčily a volbou jich zdůraznil i při-rozený pohyb ke slovům písni, takže dílko uvádí a podkládá hudbou do škol na národních písních promyšlenou rytmiku prostým a milým způsobem. Slova, nápěvy i pohybové vyjádření je tak lehoučké, že knížky uvítají jak učitelé národních škol, tak i učitelky škol mateřských. Zcela průzračně a při tom vtipně řešen je klavír-ní doprovod, který ve všech písních vhodně podepírá a dává vyniknout textu, takže každá ze čtyřiceti písní má odlišný a přitom výstižný klavírní doprovod. Několikafaktové úvody, které vesměs jsou předeslány, mají svůj účel: nenápadně připomenouti dětem bud melodii, nástup-ní tón, po případě i rytmus písně. Vítáme tuto novou knížku josefa Křičky v oboru dětské hudební výchovy a přejeme jí zaslouženého užívá-ní a rozšíření. „Vyšehrad”, vydavatelství a nakladatelství dobrých knih, společnost s r. o., Praha II., Václavská ul. 12, počalo vydávati v sešitech obsáhlé a v současné světové literatuře nejlepší dílo: ,Život Ježíše Krista" od prof. Fr. M. Willama. Ač jde vskutku o vrcholné dílo theologické litera-tury, přece je psáno stylem, který umožňuje i prostému čtenáři, aby je s prospěchem a bez obtíží četl. Vzhledem k těmto přednostem a po-tom také s ohledem na celostátní sjezd katolíků upozorňujeme na foto dílo a doporučujeme je co nejvřeleji. 23 | ||||
|