|
| ||||
| ||||
|
Sbory světské: Čtyři mužské sbory k 60. narozeninám N. Kubáta, Tři mužské sbory (Č. Hudba). ,Radyně", pro smíš env sbor (ruk.).
Harmonium: Musefta, Pohádky o hvězdičce, Medvědák, Doloroso (Č. Hudba). Melodram: Holoubek, na slova Erbenova pro klavír a v úpravě orchestrální (ruk.). Klavír: V lesní samotě, Valse triste, Z dávných jar, Vesna se blíží, Rej konvalinek, Květinový tanec, Valse mignone, Aphorismy hudební, LI lesních mužíčků, Na jezeře, 2 poetické obrázky, Menuetu naší babičky, Dumka, Na jaře, 2 skladby, 2 romantické obrázky (Č. Hudba), Idylla, Barkarola (Kotrba), Ekloga, Mazurka, Burleska, Pochod trpaslíků, Smuteční pochod, Chrysanthémy, Meditace letního večera, Espagnoletta, Charleton, valčík (Barvitius, Praha), Menuet našeho dědouška, Ballada, Růžové sny (Zlatá Praha), Motýlkové nad Nežárkou (Pazdírek, Olomouc), Tarantella a valčík malé Růženky (Hud. listy pro mládež I. Praha), Marehe solennnelle, Bojgar, Valse caprice 4 m. (vl. nákl.), Miniatury (ruk.). Z literárních prací jeho v „České Hudbě” uveřejněných uvádíme: Adam Václav Michna z Osfradovic, varhaník Jindřichohradecký (1914), Profesor Hanuš Trneček (1914), Josef Němec (1914), Tympanisfa Klouček, Dr. Josef Fr. Smetana a Bedřich Smetana (1914), Edvard Max Dowel (1914), Stephen Heller (1914), Po stopách enharmonických diésí (1914), Řezáč z Hvozdova (1913), Dlabač Jan Bohumír (1916), Quilisma (1913), O acordu prvého stupně tóniny měkké (1916), O předehře, mezihře a dohře k písním duchovním (1916), Direktorium chori (1916-1917), Chorální rukopisy kláštera Tepelského*) (1919), Saint Saens (1922), Otokar Ševčík k 70. narozeninám (1922) atd. Jinde vyšly články: Der Kirchenmusikalische Kurs in Pilsen (1909), Kirchenmusikalisches Jahrbuch, Regensburg (1909). Viktor Foerster. Feuilleton (Union, 1909). Do oboru knihovědného náleží článek: ;O dnešním stavu knihovny kláštera Tepelského („Knihy a knihovny", roč. I. (1920), str. 81. L. K. Jednatelská zpráva k valné hromadě Obecné Jednoty Cyrilské v Praze za správní rok 1934. Přednesena na valné hromadě O. J. C. dne 8. dubna 1935. Vaše Excellence, nejdůstojnější pane protektore, veledůstojní pánové, vážené shromáždění) Pochválen bud Pán Ježíš Kristus? „Cantate Domino canticum novum?” -- Začínám slovy 95. žalmu úvod ke své jednatelské zprávě za uplynulý správní rok 1934. Tato slova obsahují myš-lenku, jež má býti i Obecné jednotě Cyrilské vůdčí myšlenkou, řídící její činnost. Ne ustrnouti na tom, co je, ale usilovnou prací hledati stále nové? Nové cesty, nové obory činnosti, starati se o tvoření a vydávání nových skladeb a písní, aby „Hospodin mohl býti chválen zpěvy novými”. Hledati v dnešní době, přesycené tolika novotami, které však daly naší kultuře tak málo co kladného, jest věcí značně obtížnou? Tím spíše v církevní hudbě musí vš° nové projíti mnoha zkouškami, než možno toto pokládati za vhodné. Obecná jednota Cyrilská, spravovaná výborem, jejž si minulá valná hromada zvolila, pinila svědomitě, s vědomím odpovědnosti, úkoly jí svěřené. Snažila se, aby z prostředků, jež jí byly po ruce, tvořila nové, budovala a hájila jak po stránce organisační, tak i umělecké. Pohlédneme-li zpět, možná, že leckomu ne-bude se zdáti nejsprávnějším, co bylo podniknuto nebo vykonáno? Jest nutno *Původně německy v slavnostním spise, vydaném k 700. výročí smrti blah. Hnoznafy ,Beitr~ge zur Geschichte des Sfiftes Tepl., 1917", I. díl, str. 118, Mar. Lázně, „Egerland”. 39 | ||||
|