|
| ||||
| ||||
|
Nové varhany ve farním chrámu sv. Martina v Lulči.
vyznačovalo dokonalou plastikou a sytostí barevnou. -- V závěrečném čísle ve Widorově V. Symphonii v f mol, věta II. a V., prošly varhany zkouškou ohněm, zkouškou své způsobilosti. Zajisté nebylo nikoho, kdo by zůstal nedotčen při oné zvukové kráse, která se linula chrámovým prostorem, ve střídajících se zvucích orchestrálních nástrojů, ani harfy nevyjímajíc. Koncertem tímto byl uveden vlastní koncert mistrův dne 6. července 1934. — Na programu nejdříve Bach = Praeludium a fuga v e mol. Jeví se úžasným melodickým předivem, v ustavičném příboji čeří melodické trsy, bohaté barevnými reflexy. Podání díla bylo sugestivně přesvědčivé. — 2. G. F. H indel = Koncert v G mol. Sklad-ba vyjeví z hlubin víry pochybnosti, do kterých je duše strhována, aby se hned nato vzpírala a unikla do sfér jí přiznaných a dosáhla v blaživém rozechvění splynutí s Bohem. — 3. V. A. Mozart: Fantasie v f mol. Skladba hutná, temperamentní, prozrazující mladistvý tvůrčí elán, našla tlumočníka, jehož srdce hárá vervou zpodobňující rozlet lidského ducha do očistných výšin. 4. C. Franck = Pastorale se vyznačovalo lahodou a znamenalo nám nejvlastnější vyjádření patriarchálního života. Delikátní pianissimo, řídce kdy slyšené, při vzácné jejich vybrační schopnosti (oboe a flétny). — 5. Ve vlast-ní skladbě = Píseň beze slov dal mistr po-znati veškeru něhu, která jakoby z nitra bez-prostředně sublimovala do chrámové klenby. — Závěrečné číslo obsahovala Toccatu od Bossiho. V ní došly uplatnění vůdčí sklony uměleckého založení mistrova, zvláště ovšem jeho brilantní technika hry. Pouhou hříčkou jsou mu chromatické zauzliny a pasáže, sesouvající se s živelnou dravostí, aby se opět vynořily akordy odlišného ražení, houževnatě držené nad bouřícím basem v pravé změti rytmických útvarů. Lze se příti, že klasickým skladbám, jichž právě mistr 47 | ||||
|