|
| ||||
| ||||
|
B. A. Wiedermann je nejpovolanějším interpretem, dostává se až při dnešních varhanách sto-procentního výrazu.
Při obou koncertech účinkovala Lulečská Farní Jednota Cyrilská. Za řízení tamějšího varhaníka Ant. Krajse zpíváno: Nešvera: Kantáta „Sv. Václave”, doprovázel Jan Krais; Sychra: „Modlitba za vlast”, doprovázel B. A. Wiedermann. Obě skladby byly provedeny bezvadně. Biblické písně od A. Dvořáka došly piného výrazu v po-dání primadony sl. Lidušky Zemanové a B. Modlitby, ředitele kůru. Pravá hrdost se zmocňuje člověka, který přeje našemu umění svrchované-ho úspěchu. Neolupujme se o nejcennější zisk a o velmi čestné místo dosavadní ignorací toho, co spadá do pojmu duchovní hudba. Jan Kachlík, učitel v Dražovicích. Zásluhu o postavení těchto varhan má hlavně konkurenční výbor farnosti lulečské včele s důstoj. p. P. V. Navráfilem, tamějším farářem, jenž se nezalekl žádných hmotných obětí v tak těžké době. Proto čin jejich je zapsán písmem nepomíjejícím v kulturních hudebních dějinách kraje vyškovského. Tuto skutečnost dlužno zvláště vy-zvednouti, už proto, že je to venkov, který pro-jevil překvapující jemnocit pro neprávem pohrdaný kult chrámového umění. Za F. J. C.: Jan Modlitba, předseda. Literatura Došlé časooisy: Der Chorbofe. Monatsschriff fiir kafolische Kirchenmusik. 7. roč. 1934. Ernst Tiffel: LIeberfragung lifurgischer Feiern im Radio. Pisatel zdůrazňuje aktivní účast věřících na mši sv., kterou radio v žádném pi•ípadě nemůže nahraditi. Vom Sein und Werden der kafholischen Kirchenmusik. Krátká studie o formách církev-ní hudby a jejich vývoj a použití. Rudolf Qoika: Mai-Andacht. Při májových pobožnostech musí se proievifi určitá zdrženlivost při výběru písní. Rudolf Quoika: Wift und BShmen. Vztahy největšího reformátora 19. stol. Witta k Čechám a jeho činnost a úspěchy hlavně v Litoměřicích. R. Quoika: Kirchenmusikfagung in St. Anna bei Plan. Popis a ocenění sjezdu německých spolkli v klášteře sv. Anny u Plané. R. Quoika: Neue Musik aus Nord und Siid. Nové věci, které vyšly v oboru církevní hudby. R. Quoika: Zur gegenwárfigen Lage der kafholischen Kirchenmusik. Jest to přednáška, která byla proslovena v pražském rozhlase. Pisatel vytyčuje tu několik bodů, kde jest pofřebí re-formy, a ukazuje, jakým způsobem mohlo by dojíti k nápravě a tím zároveň ke zlepšení duchovní hudby. Dále vzpomínáno jest následuiících skladatelů: Isidora Sfůgbauera, Johanna E. Haberfa, josefa Rennerajna, Eugena S. Raubera. V každém čísle dále rubriky: Činnost něm. spol-ku pro círk. hudbu (.,Kirchenmusikbund"). Různé zprávy. Varhany. Literatura. _Různé zprávy Papežský prelát Msgr ThDr. Hugo Doskočil šedesáfníkem. V pondělí 1. dubna t. r. dovršil 60 let života J. M. papežský prelát Msgr. ThDr. Hugo Doskočil, rektor biskupského kněžského semináře, profesor bibl. studia Nového zákona, kons. rada, konservátor min. školství a nár. o-světy atd. v Hradci Králové. Jubilant jest nejen nadšeným přítelem, ale i vynikajícím znalcem církevní hudby, a osvědčeným kampanologem. Obecná Jednota Cyrilská, v níž zasedá J. M. ndp. prelát jako člen výboru za diecési královéhradeckou,připojuje se k řadám jeho četných ctitelů a projevuje mu u příležitosti jeho šedesátin upřímné blahopřání: Ad multos annos? Co dnes možno vše slyšeti v kostele. V neděli 3. března t. r. byl jsem přítomen mši sv. o půl 10. hod. na Březových Horách. Zpívala se píseň „Bože, před Tvou velebností.” Hned po první sloce dlouhá klavírní mezihra a tak až do kon- ce. V mezihrách se sfřídaly motivy různých chansonů. Vrcholem všeho však bylo, když var- haník místo jedné mezihry přehrál celý kus pís- ně „Neznámá krásná slečno .. l” z operety „Pra- ha u moře” od E. Ingriše. A tak by si byli mohli účastníci mše sv. mimo kostelní píseň též zazpí- vati: ,Zrak váš však mocným žárem plál, jako by říci chtěl: Kdybys ty oči déle znal, snad bys je zlíbat směl." Myslím, že i pro Březové Hory platí nařízení o hudbě kostelní. Takovouto hrou nenadchnou se srdce věřících k pravé zbožnosti. —zk. Li stárna redakce Dotaz. Je vhodné, aby varhaník při mši sv.. krát se vyslovily proti tomuto způsobu a Motu zpívané doprovázel slabě na varhany prefaci? proprio pap. Pia X. v § 12 praví výslovně: „Kro- Když si toho pan farář přál, odmítl jsem tuto mě zpěvů, které příslušejí knězi sloužícímu u ol- hráti, kdežto jiný, host-varhaník, panu faráři táře a přisluhuiícím, a kferéž vždy dlužno zpí- vyhověl. Jak si mám tedy počínati? vati jen melodií gregoriánskou bez všeho prů- A. A., Morava. vodu varhan, všechen ostatní zpěv liturgický ná- Odpověd. Hudebně-církevní předpisy několi- leží kůru...” R. P. 48 | ||||
|