|
| ||||
| ||||
|
4. za řízení Jaroslava Budíka. Provedení tohoto bylo rovněž vzorné, ač nelze upříti, že převládaly početnější ženské hlasy. Věc lze vysvětliti tím, že mikrofon, který přenášel zpěv do zesilovačů, byl umístěn vpředu mezi ženským sborem a zvuk mužských hlasů doléhal do něho z povzdálí, tím zachyceny silněji hlasy ženské na úkor mužských.
Obecná jednota Cyrilská a všechny zúčastněné Farní jednoty, chrámové sbory a všichni pěvci mohou býti hrdi na vykonané dílo. Nebylo to jen pěvecké vy-stoupení mas, které skončilo s úspěchem? Tímto vystoupením byl učiněn průlom do zpřístupnění chorálního zpěvu mezi lidem a zvláště mezi pěvectvem. Dodnes mnozí pohlíželi na chorál jako na méněcennější složku pěveckého umění. Mnozí pokládali jej za podřadnější, málo slavnostní výraz hudebního umění? Když však poznali, jak vzorně nacvičený chorál dovede zapůsobiti, ba strhnouti masu lidu svojí krásou, přirozeností a melodií, počínají věnovati tomuto přehlíženému umění svoji pozornost. Doufejme, že chorál nebude již více omezen jen na beuronské kláštery a řeholní chrámy, ale nalezne volnou cestu na mnohé kůry i po našem venkově, zvláště tam, kde nelze udržovati chrámových sborů provozujících homofonní hudbu. Očekával jsem, jak se zachová k této stránce sjezdu naše veřejnost, zvláště žurnalistika. Jest jen litovati, že ani katolické noviny neuznaly za vhodné vyslati svého referenta (církevní hudba je něco zcela jiného nežli na př. „Na tý louce zelený” a pod.) na tyto slavnosti, který by podal odborný referát po stránce hudební. Sta pěvců cvičilo, přinesli hmotné oběti, přinášeli oběti i morální, nebof účastí na zkouškách byli omezeni na celkovém programu sjezdovém, ale nenašel se nikdo, kdo by veřejně ocenil jejich námahu a zhodnotil jejich výkony. Ovšem byli to pěvci domácí, zpěváci kostelní (toto umění veřejnost nepokládá pravdě-podobně za umění?), kteří zpívají z lásky k Bohu, ne pro slávu světskou. K těm není třeba bráti ohledů a společenského taktu? J. D. Varhany fy Josef Melzer, Kutná Hora, na Strahovském stadionu. K účelu hudebního doprovodu církevních zpěvů při pontifikální mši sv. na Stadionu byly postaveny velké varhany. Firma Josef Melzer z Kutné Hory uvolila se ochotně a nezištně k této náboženské slavnosti postaviti varhany, které svým mohutným zvukem měly zvládnouti ohromnou masu zpěváků, kteří zpívali chorální mši IX. Problém tento zdál se s počátku téměř nevyřešitelným. Jak podobné slavnosti tak velkého slohu svědčí, zvláště v cizině, je téměř ne-možno ovládnouti tak rozsáhlé prostranství zvukově. Rychlost zvuku — i pro dobré zpěváky a hudebníky — je brzděna na volném prostranství jednak odporem vzduchu, ne-li dokonce větrem, jednak sám zákon o rychlosti šíření se viny zvukové učí, že zvuk má na vzdálenost 333 m zpoždění o 1 vteřinu. Délka úzké strany obdélníku Stadionu měří 300 m. Dalo se tedy očekávati, že bude při zpěvu diference 1 vteřiny mezi zpěváky obou konců. Proto bylo sáhnuto k moderním prostředkům radiofonickým a vzato v úvahu elektrické zesilovací zařízení. Varhany byly postaveny v uzavřené místnosti hudebního pavilonu na Stadionu, kde rovněž byla umístěna ve vedlejších místnostech aparatura zesilovacího zařízení. Pomocí toho zvuk varhan byl zachycován zvláštními mikrofony a veden do zesilovacího zařízení, odkud pomocí megafonů, umístěných na hudebním pavilonu a zvláštních stožárech byl vysílán do prostory Stadionu. Tak umožněno lidu, aby náležitě slyšel hru varhan a současně podle těchto mohl říditi svůj zpěv. Pro zajímavost uvádím disposice rejstříků těchto varhan: 52 | ||||
|