Česká církevní hudba v období generalbasovém
Ročník: 1935; strana: 56,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
E. Trolda : Ceská církevní hudba v období generalbasovém.

vi.

Hudba u sv. Víta.



Pokud se všeobecné dějiny hudby zabývají XVII. stol., mluví o škole benátské, římské, bolognské atd. Pátráme-li po původu těchto názvů, shledáváme, že hudebníci té které školy vycházeli obyčejně z jednoho středu, totiž z hlavního chrámu. V Benátkách byl to kostel sv. Marka, v Římě chrám sv. Petra, v Bologni dóm sv. Pefronia. Můžeme podobným způsobem mluviti také o nějaké škole pražské, f. j. o takové, jejíž vznik by byl v souvislosti s chrámem sv. Víta? Na tuto otázku nelze zatím přesně odpověděti, ani kladně, ani záporně, nebol ne-známe ani kapelníků, ani skladeb, vzniklých v jeho ovzduší během XVII. stol. Tím méně můžeme mluviti o žákovském poměru nástupce k předchůdci v kapelnictví, ba ani ne o vlivu předchůdce na nástupce v úřadě, či vůbec na nějaké stoupence. Hudební genealogie, která v uvedených školách italských jest dopodrobna zjištěna, musela by býti teprve z pramenů vyčtena a k tomu neměli jsme dosud ani času ani příležitosti, omlouváme tento nedostatek přípravy tím, že pro naše účely snad postačí, omezíme-li se na zprávy sem tam se vyskytuj ící.

Tehdejší zpravodajové se o hudbu valně nezajímali a proto na př. pouze suše zaznamenávají, že dne 24. VII. 1650 odbýváno bylo podle daného nařízení ve všech J. M. C. městech Te Deum k oslavě míru vesffálského.l

Když uvážíme, že poslední etapa fřicefileté války odehrávala se právě v Pra-ze, že Hradčany i s dómem sv.-vítským byly v rukou Svédů a že obléhání Staré-ho a Nového města by bylo jistě skončilo katastrofou, kdyby takřka v poslední hodině nebyla došla zpráva, že mír v Múnsteru jest konečně uzavřen, do-vedeme si představiti, s jakým jásotem byl mír uvítán a s jakým nadšením se potom odbývala dotyčná oslava v dómu sv.-vífském, ještě k tomu, když přec tento chrám po dobytí Hradčan Švédy musil sloužiti nějaký čas bohoslužbě luteránské.

Když Dlabač' zaznamenává, že roku 1655 dleli v Praze císařští hudebníci Schmelzer a Simonetti, vztahuje se tato zpráva snad k r. 1656, kdy dne 14. IX. byl zde korunován Leopold za krále českého. Podobně jako při jiných koruno-vacích působila tehda u sv. Víta císařská kapela, tentokrát tím spíš, an víme, že kapela doprovázela císaře Ferdinanda III. i na jiných významnějších cestách. Návštěva Prahy za příčinou korunovace byla pro Ferdinanda III. návštěvou poslední, nebof zemřel 2. II. 1657. Ještě téhož roku vítala Praha svého nového krále, Leopolda I. Jeho pobyt zde se protáhl neočekávaně dlouho, trval od 27. VII. do 1. II. 1657. Příčina záležela v tom, že Leopold I. se chystal k své volbě za německého císaře, k jejímuž uskutečnění bylo třeba dlouhých diplomatických příprav a hlavně peněz, které měly poskytnouti právě české stavy zemské. Ačkoliv tedy panovník byl takto zabrán vážnými starostmi, nezapomněl své oblíbené zábavy, hudby. Dlužno Totiž míti na zřeteli, že Leopold I. byl vycvičen v hudbě varhaníky Volfgangem a Markem Ebnerem tak důkladně, že se mohl zabývati i komposicí. Zanechal 79 církevních děl, vedle těchto ale také opery, vložky do oper, arie a tance. Jsa takto nadprůměrným diletantem, věnoval rozvoji své kapely největší péči. Jím založená sbírka hudebnin, f. zv. Collezione Leopoldina, obsahuje skladby předních mistrů své doby. Zastoupeni jsou: Carissimi, Caprioli del Violino, Francesco Federici, Tenaglia, Ercole Bernabei, Bernardo Pasquini, Alessandro Stradella a j. Vlivem své prvé manželky Markety Terezie, dcery krále španělskéhó Filipa IV., pořizoval si i nejnovější sklad-by hudebníků španělských.~~ Při výběru skladeb pro tuto sbírku rozhodoval

1 Historická data jsou čerpána ze spisú Rezkových, resp. Rezkova a Svátkova o Leopoldovi L, z Beckovského Poselkvně a z Kráslova „Kardinál Harrach”. Jiné prameny budou uvedeny zvlášt. Kiinstler-Lexikon 111, 50 a 118.

R. Kralik v Musica Divina 1915, (III), str. 142.

56
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ