|
| ||||
| ||||
|
cyrilské rodiny, aby načerpal nového nadšení, a ani se Tehdy nepochlubil? Obecná Jednota Cyrilská přeje jubilantovi, nadšenému cyrilskému pracovníku, aby do další desítky těšil se pevné-mu zdraví a v jeho práci a cyrilské činnosti aby ho vždy provázelo Boží požehnání) J. D.
Hudha posfního týdne. Na Květnou neděli bylo vysílána rozhlasem „Mysterium Kristus”, o němž jsme již několikrát psali, naposledy v č. 5. a 6., roč. LX (1934) ve formě návrhu, aby při příležitosti katolického sjezdu provedeno bylo scénicky. Litujíce, že náš návrh neprošel, přijali jsme s povděkem alespoň opatření čs. rozhlasu, že se ujal opětně jeho vysílání. Tento způsob reprodukce trpí ovšem fím, že mluvený Text musí býti přerušován hlasatelem, aby posluchač byl informován o tom, co by se dle íimyslu skladatelova mělo odehrávati na scéně. Ze tyto vsunu-té informace jsou kontinuitě díla velmi na újmu, pocifovali jsme právě při posledním provedení, a to fím více, an se nekryly vždy s následujícím aspektem. Přes to zanechalo provedení v posluchačích hluboký dojem a potvrdilo správnost výroku jistého církevního hodnostáře, že dílo působí citově víc než kázání. — Další zásluhy si získal čs. rozhlas vysíláním pašijí Jindřicha Schiifze (1585—1672), vzácného a u nás málokdy slyšeného díla z poslední doby činnosti tohoto největšího německého skladatele XVII. století. Aby dílo zněla historicky věrně, použito bylo k jeho doprovodu starých viol a gamb. Že bylo ale doprovázeno harmoniem, ačkoliv si nyní čs. rozhlas pořídil nové velké varhany, do nichž bylo pojato dostatek starých rejstříků, nemůžeme schváliti. —Třetí dílo, jež bylo vysíláno, bylo Dvořákovo Sfabaf mater, jímž velkopáteční nálada byla důstojně vystižena. — Ve spojení s liturgickými úkony slyšeli jsme v kostele minoritském u sv. Jakuba řízením dra Pelikána a v kostele augustiniánském u sv. Tomáše řízením dra Hampejse Sfabaf mater od Emanuela Asforgy (1680—7736). I když skladba, aby se přiblížila nynějším liturgickým předpisům, byla provedena hez předepsaného doprovodu nástrojové-ho, neztratila nic na své původní kráse; zato získala na působivosti z druhé strany zas tím, že se ozvala v chrámech, jež svým bohatým barokovým stylem tvořily pro ni nejvhodnější slohové ovzduší. Provedení bylo v obou případech prvotřídní a sloužilo oběma snaživým dirigentům ke cti. E. T. Hudebně vědecké přednášky na našich universifách v letním semestru 1935. Na Karlově universitě v Praze: Soukr. doc, dr. Perlík: Umělecké krásno v círk. hudbě podle principů „Sum-my” sv. Tomáše Aquinského (Pokr.) 2 hod. — Přehled českých dějin círk. hudby (Pokr.). — Ř. prof. dr. Nejedlý: Všeobecné dějiny hudby II. (Pokr.) 3 hod. — Vědecká theorie hudbv II. (Pokr.) 2 hod. — Soukr. doc. dr. Huffer: Dějiny hudby VIII. (Vícehlas ve školách národních — dokončení.). 2 hod. — Seminář pro hudební vědu. D– prof. dr. Nejedlý: Cvičení v historické metodice, referáty. 2 hod. — Lektor dr. Focrsfer: O formách hudebních. 2 hod. — Na Masarykově universifě v Brně: Ř. prof. dr. Vladimír Helferf: Hisforické styky hudební. 3 hod. — Historické základy hudby XX. století, 2 hod. — Proseminář hudební vědy. Ř. prof. dr. Vladimír Helfert: CIvod do hudební vědy (methoda, bibliografie) 2 hod. — Seminář hudební vědy. Ř. prof. dr. Vladimír Helfert: Styly v české hudbě. 2 hod. — Lektor Václav Kaprál: Rozbor Chopinových Mazurek po stránce formální a harmonické (Pokr.). 1 hod. — Všeobecná nauka hudební (Pokr.). 1 hod. — Na Komenského universitě v Bratislavě: Ř. prof. dr. Orel: Doba Bedricha Smetanu. 3 hod. — Hudobna paleografia. 2 lind. -- Hudebne-vedecký seminar. Riaditel' p. prof. dr. Orel: Rozbor diela J. L. Bellu, referát. 2 hod. - - Lektor Kafenda: Nauka o harmonii. 'l hod. (Pre začiatočnikov.). — Nauka o harmonii. 2 hod. (Pre pokročilých.). Anfonín Srba: Missa in C ad duos sive quatfuor voces inaequales ef organo, vydaná právě tiskem v edici Cyril jako nejnovější její publikace, byla dokončena v létě 1934. Jak spontánně vznikla — na př. kanonické Agnus Dei jednítn fahetn za krásné noci — tak přirozený byl 1 její úspěch. Dne 25. XI. 1934 iněla svůj křest u Křižovníků. Dvojhlasně ji zapělo 80 kandidátek st. učitelského ústavu, na varhany hrál P. Jan Reiner O. Cr., řídil autor, mši sv. celebroval světící biskup Dr. Eltschkner, jenž v do-slovu od oltáře vyslovil díky účinkujícím a vřele ocenil skladbu jako dílo srdečné, českým duchem napiněné. Hudební historik a skladatel R u d o l f F. P r o c h á z k a věnoval novince v „Prager Abendblačtu” (17. XII. 1934) obsáhlý článek, z něhož pro vynikající význam kritikův citujeme: „Dnes, kdy se u nás nedobře daří nejen církevní hudbě samé, kdy se některým moderním skladatelům podařilo vnésti do hudby lež (,,Hudba jediná neoklamala nikdy srdce,” pravil kdysi básník bez předtuchy) a dokonce i mešní text zbaviti posvátnosti a náboženského cítění, dotýká se nás dvojnásob mile — jako bychom byli od flaku můry osvobozeni -- sefkáme-li se opět jednotí s dílem v pravém církevním tónu pravdivě cítěném a svěže komponovaném. Taková jest C dur mše prof. Ant. Srby, jejíž cena — nehledě k přístupné melodice — spočívá v tem aticko-kontrapunktické síle stav-by v zacházení s vokální větou. Od lkavého Kyrie, přes jásavé Gloria, výrazem bohaté Credo, k nebesům se klenoucí Sanctus a Hosanna, jako slavnostní průvod kráčející Benedicfus, až k přísně kanonickému Agnus, tento celek při veškeré vážnosti napiněn jest radostnou důvěrou a vzbuzuje v posluchači tentýž pocit." Rozhodný úspěch Missy projevil se i v tom, že kapelník dómu svatovítského, prof. K. Douša, zaujat půvabnou skladbou, podložil varhanní part textem pro tenor a bas. V této úpravě byla Missa provedena dne 10. II. 1935 v dómě (celebroval arcibiskup Dr. K. Kašpar) velkým sborem kandidátů a kandidátek učitelství, za řízení autorova. Když pak jednota hudebních stavů a O-svěfový klub uspořádaly dne 5. IV. 1935 v Smetanově síni Obecního domu velký koncert ze skladeb prof. Antonína Srby k 30. výročí jeho působení kulturního a veřejného, byla dána na pořad jako první číslo známá již Missa, kferou autor na několika místech pro tento koncert přepracoval. 183členný sbor řídil dirigent Pěveckého sdružení pražských učitelů, prof. Metoděj Doležil, na varhany hrál prof. B. Wiedermann, malá sóla zpívaly sl. Bendová, Jetonická a Plívová. Ačkoli program obsahoval působivá čísla orchestrální (Č. Filharmonii řídil prof. F. Stupka) a jiná, nejhlubší dojem zane- 71 | ||||
|