|
| ||||
| ||||
|
náboženským. A tu nutno si uvědomiti, že v prvé řadě musí býti poslušna hlasu církve, chce-li piniti řádně svůj úkoll
Touto statí jest ukončena řada článků o cyrilském hnutí a jeho organisaci. Nové stanovy, které nejbližší valná hromada projedná, položí nový, přesnější základ právní cyrilskému hnutí. Na Cyrilských jednotách pak bude, aby ten hlubší základ mravní a umělecký položily a prohloubily samy v každé jednotlivé Jednotě a pomáhaly tak rukou společnou upevniti a rozšířiti cyrilské hnutí v naší vlasti? E. Trolda : Hudební památky v Ceském Krumlově. Pátráme po starých církevních skladbách ne proto, abychom se zasazovali o jejich opětné praktické uvedení do liturgie, nýbrž pouze za účelem zjištění a zajištění jejich existence. Vždyf= jen na základě znalosti skladeb lze psáti dějiny hudby a proto je pro historika důležito věděti, kde se takové skladby zachovaly. Mimo to skýtají staré hudebniny, jež zůstaly na místě, kde v opisech vznikly, jasný obraz někdejší reprodukční činnosti, ba prozrazují mnohdy ještě víc. Titulní list nám obyčejně řekne, který kantor byl jejich vlastníkem, hlasy bývají opatřeny jmény vokalistů, kteří; je opisovali anebo z nich zpívali, někdy obsahují i přípisky rázu místního neb osobního.l Pořádku milovný chorregent zaznamenával si na obálce data provedení,' nám zdánlivě lhostejná, avšak pro místní dějiny někdy významná, jednalo-li se na př. o instalaci nového duchovní-ho, o primici, o uvítání vrchnosti, o svěcení školy a pod. Pro místního historika, jenž zná jména osob již odjinud, jsou takové podpisy a poznámky novým výmluvným materiálem k dokreslení hudebního a kulturního života zašlých dob.3 Podati tak podrobný popis jednotlivých hudebnin krumlovských vymyká se přirozeně programu našeho časopisu a omezíme se tudíž pouze na záznam to-ho, co může býti předmětem zájmu širšího okruhu čtenářstva. I. Kostel sv. Víta. O Krumlově mluví se ponejprv r. 1261, o faráři krumlovském r. 1361. Od r. 1443 fungovali faráři krumlovští nepřetržitě jako ,arciděkanové bechýnšfí" a ob-drželi r. 1655 právo papežských prelátů.' Stavba nynějšího kostela byla započata asi r. 1402 a r. 1407 mistrem Janem dále vedena (klenba kněžiště a lod); k vy-svěcení došlo až r. 1439.' Hudebníka upoutá víc než skvělá architektura pohled na hudební kruchtu, kde spatří dvoje varhany. Jedny velké stojí přesně v hlavní ose kostela. Jelikož jsou nové, jest již vyloučeno, že by se v jejich vnitřku něco pro naše účely dalo nalézti. Hudební kruchta tvoří na levé straně pod pravým úhlem výběžek, jakýsi menší kůr, na němž stojí, opřeny o severní stěnu kostela, varhany menší. Plochý jejich prospekt poukazuje na vznik tohoto stroje koncem XVII. stol. Jsme ale zpraveni, že kostel měl již r. 1562 dvoje varhany, ba známe i jména varhanářů, kteří na různých jejich opravách pracovali.', K čemu byly zde stroje dva, když jejich vzdálenost od hlavního oltáře je skorem tatáž? Cel- i Viz na př. Katalog liudebnin dómu svatovítského, sestavený A. Podlahou a vydaný ve sv. XIX. sbírky ,Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis". 2 Vzorně si v tom směru počínal P. Gerlak Strníště, chorregent na Strahově, jak patrno z jednotlivých hudebnin tamějšího archivu. Výzva zakladatele a prvého redaktora našeho časopisu, Msgre Lehnera, v ročníku 7895, str. 41, aby se staré hudebniny kostelní odevzdávaly Národnímu museu, byla sice dobře myšlena, pokud jde o zachování hudebních archivalií, nepamatovala ale na ztrátu, která tím bude zpúsobena pro místní historii. Viz též výnos, otištěný v Cyrilu 1925, str. 81. 4 Vyňato z Catalogus saecularis et regularis cleri dioeceseos Bohemo-Budvicensis, jenž vy-chází každoročně. Zd. Wirth: Dějepis výtvarného umění v Čechách, str. 137 a n. s „Soupis památek” sv. XLI., str. XXXVI. jmenuje gmundenského varhanáře Volf;anga Gel-ta při opravě r. 1604 a domácího varhanáře Tomáše Growische, činného při opravách 1606 až 7608 a 1611, konečně pasovského varhanáře Jiřího Pauera, jenž opravil r. 1616 velké varhany. 86 | ||||
|