|
| ||||
| ||||
|
Za t vsdp. prelátem Msgrem L. Zavadilem.
Bolestnou ztrátu utrpěla Die- césní Cyrilská jednota v Brně úmrtím svého předsedy vsdp. preláta a kanovníka Msgra La- dislava Zavadila. Zemřel po`. dlouhém utrpení dne 2. října 1935. Od ustavení Di--césní Cyril- ské jednoty v červenci 1913 byl jejím místopředsedou a v po- sledních letech jejím předsedou. Vyrůstal v době, kdy reforma církevní hudby u nás teprve za- čínala. Na Moravě to byl zejmé- na Pavel Křížkovský, který svou reformační činností na metropo- litním kůře v Olomouci zasazo- val símě pro budoucí hnutí. Po- zději v Brně dal dómský farář dr. František Kolísek popud k zakládání farních Cyril. Jed- not tím, že založil Cyrilskou Jed- notu v Brně a už v letech deva- desátých založil ,cyrilskou škol- ku", která měla vychovat zdatné zpěváky ze školních dětí. Snažil se pro cyrilské hnutí získat i širší lidovou veřejnost vydáním svého ,Cyrilského kancionáluve kterém už tehdy uveřejnil chorální mši, Requiem a Te Deum. Zemřelý Msgre L. Zavadil nastoupil ve stopách svých předchůdců a svou činnost rozvinoval ve smyslu předpisů církevních. Proto mu velice na tom záleželo, aby byl zpěv chorální rozšířen mezi lidem. Dává podnět k nacvičení a provozování chorální mše de Angelis v katedrálním kostele v Brně. Tehdy v květnu 1930 zúčastnilo se přes 200 zpěváků — byli to chovanci a chovanky katolických škol a ústavů, členů Cyril. Jednot z Brna, členů katol. spolků, seminaristů -- této velmi zdařilé zkoušky. S radostí a jistým zadostiučiněním vzpomínával často později, jak se mu podařilo pro lidový chorál získat veřejnost. Litoval toho, že se nevěnovalo dosti pozornosti tomuto skvělému pokusul Aby rozšířil porozumění pro snahy Cyrilského hnutí, uspořádal v roce 1922 slavnostní valnou schůzi Diecésní Cyrilské jednoty v Brně. Této schůze se čin-ně zúčastnily skoro všechny farní Cyrilské jednoty z brněnské diecése a kro-mě toho též posluchači konservatoře. Byl to na tehdejší poměry velký úspěch, vzpomeneme-li těch překážek a obtíží, které se- v cestu navalily a ještě poslední dva dny před valnou hromadou hrozily její slavnostní průběh znemožnit. Zájem zemřelého předsedy o reformu liturgického zpěvu byl opravdový a vážný. Přirozeně že přesahoval možnosti vymezené stanovami Cyrilské Jednoty. On věnoval svou práci předně rozšíření myšlenky reformní mezi kněžským dorostem. Byl komisařem zpěvu na biskupském bohosloveckém učilišti, byl předsedou biskup. poradního sboru pro liturgický zpěv, zajímal se o otázky vzdělání varhaníků, byl předsedou jednoty pro zvelebení círk. hudby na Moravě a ve Slezsku. Přes nepřízeň doby a mnohé neporozumění podařilo se zemřelému udržeti a rozšířiti cyrilské hnutí v diecési brněnské. Dej všemohoucí Bůh, aby jeho snahy, které vyrůstaly na podkladě církevních zásad o liturgické hudbě, v naší diecési nalézaly stále většího ohlasu a pochopení, a to bude jistě největší odmě nou za jeho práci. R. i. p. Lad. Špolc. Obecná jednota Cyrilská v Praze ztrácí v zesnulém svého místopředsedu. Za-stupoval zemi Moravskoslezskou ve výboru od r. 1928 až do dne, kdy Všemo, 91 | ||||
|