|
| ||||
| ||||
|
Běžná notace kostelní nynější ponechává v počátku písně zvětšenou kvartu, ale pojímá nápěv harmonisujíc jej v místech těch modulačně (jako modulující do dominanty), při prvních slovech „veselme se” Tóninu dominantní ještě utvrzuje a v dalším průběhu (při sestupu linie melodické) vrací se modulačně přes čistou kvartu do původní tóniny. O tom lze se přesvědčiti jak na Miillerově harmonisaci písně v kancionálu Dědictví svafojanského (v díle „Hlas varhan L, píseň č. 50), tak i na harmonisaci Vosykově v řečeném již Českém kancionále Dra Orla (nápěv B, „v2itý").3
Členění (periodisace) písně měnilo se rovněž jejím vývojem, jednak tím, že se některým slabikám přidělily v různých notacích noty různé délky neb noty dvě místo jedné noty v notaci jiné, jednak tím, že — jak níže o tom ještě promluvíme — byl od XVII. století rozšířen text závěrečného oddílu textového. Není účelem úvahy naší probírati po stránce členění jednotlivě všechny nofační varianty písně naší — nejsou nám ani všechny té doby přístupny — jen stručně chceme poukázati na některé závažné, které v přístupné literatuře jsou otištěny. Píseň jest vždy strofická a každá strofa dělí se zřejmě na 2 díly sledujíc tím text, který v druhé části každé strofy tvoří refrén („Z života čisté-ho” atd.). První část ve všech starších i nových variantech tvoří 2 stejné úryvky podle našeho rytmického cítění 4taktové, tedy asi: :.., :.{•~• lom, °.., o.~ .{ Druhá část starších variantů obsahuje v řečeném již smyslu 3 úryvky dvou-taktové, tedy: e: :: I ó ::° I d I d d •, C Koncové noty jednotlivých úryvků jsou v některých variantech rozšířeny korunou neb vypsanou notou dvojnásobnou, což ovšem nijak neporušuje rytmickou úpravu písně, jak jsme ji svrchu vypsali. Počínaje koncem 17. stol. vložením jásavých slov „nám nám” před závěrečné „narodil se” rozšiřuje se závěrečný úryvek na 3taktový, což působí velmi jásavým dojmem zejména ve spojení s kvartovým a později sextovým krokem melodickým na slova „nám nám”. Lze tedy rytmus této druhé části v těchto variantech novějších vyznačiti takto: Text písně obsahuje ve všech variantech obecně známé a dnes pravidelně zpívané 4 sloky beze změny až na později (ke konci XVII. století) vložená slova „nám nám” před závěrečným „narodil se” již v kancionále Franusově z roku 1505 a současném kancionále Sedlčanském, které také obsahují i latinský text písně, počínající slovy ,En virgo parit filium, jubilemus etc.”. Také jiné kancionály, jako Rosenplutův a trnavský (viz výše), obsahují text latinský vedle českého. , Konrád (1, c. str. 69) považuje text latinský, který má formu středověké sekvence, za původní, ježto — jak praví — v latinském textu rytmus a přízvuk slovný úpině se kryjí s přízvukem melodickým, čehož při českém textu pry není.} 3 Také F. Z. Skuherský ve svých „27 českých chorálech” harmonisuje chorál (píseň) „Narodil se Kristus Pán...” úpině v novodobém dur (G dur), ač zvolená varianta nápěvu, jejíž původ není udán, zřejmě se jeví býti starobylou oproti nápěvu dnešnímu. a Oproti tomu praví ovšem Srb-Debrnov ve svých dějinách hudby v Čechách, že píseň naši čítati sluší k nejstarším církevním písním českým, v nichž ,slovný přízvuk úpině se kryje s přízvukem melodickým a jež vynikají dokonalou formou a vroucím obsahem". 101 | ||||
|