|
| ||||
| ||||
|
8. Tribulationes civitatum, 2. Peccavimus cum patribus (a, f, t, t, b).
10. * Vespere autem sabbati (a, t, f, b, b). 11. Virgo Maria speciosissima, 2. Virgo Maria virga Jesse (m, a, a, a, br). 16. Veni sponsa Chrisfi (a, a, t, t, br),. 20. Valde honorandus est beatus Jaanes (a, a, t, f, b). 23. Virtute magna, 2. Repleti quidem Spiritu sancto (a, f, t, t, b). Jsou zde tedy 2 motetta šestihlasá, ostatní pětihlasá, ovšem v jak podivných a rozmanitých kombinacích hlasových? Sopránu není užito nikde, mezzosopránu, jako nejvyššího hlasu, jen v 5 případech. Věfšinou tvoří tedy nejvyšší hlas alt, jen jednou tenor. Jelikož jednotlivé hlasy jsou notovány v rozsahu unde- cimy: tedy tak, že pro objem vystačuje pětilinkový systém bez po- mocných linek, vznikají tyto hranice: pro mezzosoprán 9° — c2, pro alt e' —,a', pro tenor c° -- f1, pro baryton A° — dl, pro bas F° — h°. "Tento fakt přivádí nás k poznatku, že klíče udávají jen výšku, nikoliv kvalitu hlasovou a že tedy všecky skladby moteftové zde jsou určeny pro mužský sbor; výšky mezi gl — c°a byly „mužským altistům” falsečem zcela dobře přístupny. Poněvadž skladby pro mužský sbor jsou v té době specifikem českých sborů literátských, mohlo by se jednati o skladby českých, nebo alespoň domácích autorů. Toti ovšem velice smělá hypothesa, proti které mluví jisté momenty: 1. Je nápadné, že v současně vzniklém svazku mešním není zastoupen ani je- den český skladatel, 2. je technika skladatelská neobyčejně vyspělá, 3. není ani zjištěno, kde rukopis vznikl, zejména ne, vznikl-li v Čechách, na-opak, papír nese značku papírny bavorského města Kaufbeuern.l" Oproti tomu možno ovšem namítati: K č. 1. Jak shora řečeno, muselo býti mešních svazků víc a není vyloučena, že mše č. 1—27 mohly míti za autory skladatele domácí. K č. 2. Neznáme žádné české skladby 5 6hlasé z té doby, která by se byla zachovala ve všech hlasech. Neúpiné skladby v děkanské knihovně v Rokycanech byly osmihlasé, nemohly tedy býti polyfonií tak přepiněny. K č. 3. Provenience papíru nemusí býti důkazem pro provenienci rukopisu, jelikož k nám byl papír také dovážen z ciziny.11 Zůstává tedy otázka provenience rukopisu a skladeb nerozřešena. IV. Zámek. Panství krumlovské dostalo se r. 1719 trvale do vlastnictví rodu Schwarzenbergů. I v této rodině vznikla během času hudební sbírka, do které nahlédnouti nám ale nebylo možné. Jen tolik lze říci, že se stále pracuje na jejím uspořádá-ní a dalším vybudování. Pan archivář Dr. V1. Hašek hledí totiž sousfřediti hudební materiál z celého obvodu schwarzenbergského panství a zachrániti tak hudebniny, jež ve venkovských kostelích jsou jen velmi nedostatečně uschovány. Již dnes se honosí sbírka na př. úpině neznámými skladbami frymburského Maxanta a mnoha jiných jihočeských skladatelů. Projektované vydání katalogu bude zajisté vítanou pomůckou všem hudebním historikům. 18 Za toto určení vzdávám tímto zdvořilé díky nejpovolanějšímu znalci našeho papírnictví, panu vrchnímu finančnímu radovi F. Zumanovi ve Staré Boleslavi, jenž v zaslané jemu kopii značky ihned papírnu určil. 19 Nesmím zamlčeti, že jsem viděl kdysi nějaký mnichovský rukopis co do písma s naším shodný, ale nepovšiml jsem si jeho blíž, nevěda, že mi ho někdy bude potřeba pro porovnání písma. Te-prve poznáním rukopisu krumlovského tato vzpomínka oživla. Ostatně by se totožnost kaligrafického písma dala zjistiti jen pomocí fotografických snímků. 111 | ||||
|