Prof. Karel Douša šedesátníkem
Ročník: 1936; strana: 1,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
CYRIL

Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice

ROČNÍK LXI LEDEN - ÚNOR ČÍSLO 1-2

Karel Pertlíček: Prof. Karel Douša šedesátníkem.

Dne 28. ledna t. r. dožil se 60 let známý církevní skladatel, kapelník na dómě sv. Víta a prof. Státní konservatoře hudby Karel Douša. Není účelem tohoto článku psáti obsáhlý životopis jubilantův, a není to ani pro omezenost místa možno. Pokusím se podati jen stručný nástin, jen několik ukázek jeho bohaté a plodné činnosti na poli hudby, zvláště církevní, jak se mi jeví z obsáhlého autentického materiálu, který mám náhodou zrov-

na po ruce. v~.

Karel Douša narodil se 28. ledna 1876 ve Zlonicích u Slaného. Již od útlého mládí jevil náklonnost k hudbě, v níž se mu prvního a základního vzdělání dostalo od tehdejšího zlonického ředitele kůru A. Wolfa, velkého přítele dobré hudby církevní. - -- ÍI-piného ukojení své touhy po dokonalém vzdělání hudebním došel však teprve na varhanické škole při pražské konservatoři, kterou absolvoval roku 1894. Vyzbrojen takto důkladnými vědomostmi teoretickými i praktický-mi, ujal se s neomezenou láskou a mladistvým nadšením krásného díla. S počátku byl učitelem klavíru a teo-

rie na známé klavírní škole Jos. Čermáka na Vinohradech. —jeho duch však toužil výše: jeho ideálem byla hudba církevní, v jejímž přesném, dokonalém a uměleckém provozování spatřoval svůj životní úkol. R. 1896 stává se ředitelem kůru a varhaníkem u křižovníků, kde v nově založené Cyrilské jednotě počíná také jeho činnost dirigentská.

Po dvou letech -- r. 1898 odchází však od křižovníků a stává se ředitelem kůru u sv. Jakuba na Starém městě; to bylo prostředí, kde mohl rozvinouti všechny své schopnosti. Zde také hned od počátku hleděl uskutečniti své plány: nestačila mu činnost pouze na kostelním kůru, zamýšlel pořádati v Praze duchovní koncerty a seznamovati tak obecenstvo s nepřebernými poklady, které jsou uloženy v církevní hudbě. Za tím účelem založil také již r. 1899 vlastní smíšený sbor, zvaný „Oratorní sdružení”. -- Zdálo se však, že mladý, podnikavý dirigent svého cíle nedosáhne: bylf hned po svém nastoupení u sv. Jakuba zachvácen silným chrlením krve, takže se musil na čas vzdáti veškeré působnosti.

Po nějaké době se však ze své choroby zotavil a chopil se znovu energicky provedení svých záměrů. Po prvé vystoupil se svým sborem na veřejnost na
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ