|
| ||||
| ||||
|
kostel téhož řádu v Táboře a později, r. 1696, krátce před svou smrtí, positiv pro řádový kostel německobrodský.1 O tom, jaký byl původně zpěv pěstovaný v celé kongregaci Bosých augustiniánů, nelze se ničeho dopátrati, ježto nebyl nikde zapsán; zpíval se patrně jen na základě tradice. Podle všeho se pražskému obecenstvu nelíbil a proto se o nedělích a svátcích kostelu sv. Václava vyhýbalo. Tak alespoň usuzoval P. Cyprián, a proto, aby návštěvu kostela pozvedl, se rozhodl pro zavedení zpěvu gregoriánského.` úmysl převorův jest zajímavý proto, že v době, kdy všude s nadšením byla přijímána jen figurální hudba, přec se našel někdo, kdo ještě v gregoriánském zpěvu nalezl zálibu, ba dokonce doufal, že jím pozvedne návštěvu kostela. Zdali měl v tom směru úspěch, prameny nepra-zrazují, mluví jen o odmítavém stanovisku nadřízené instance. Zákaz se odvolával na řádové konstituce, avšak citované místo (část L, kap. 2., § 2.) obsahuje něco zcela jiného, totiž nařízení, že před nebo po primě, potom před kompletářem anebo po něm mají řeholníci v tichosti vykonati modlitbu rozjímavou, a sice v kleče, ač připouští-li to zdravotní stav. Podle noha by se zdálo, že citace byla snad chybně přepsána, avšak konstituce, pocházející z r. 1632, o zpěvu, jak nám bylo dále sděleno, se vůbec nezmiňují.' Přes tuto formální závadu zákazu byl sdělen všem převorům bratrských konventů. Jak byl přijat intimát v Německém Brodě, lze vystihnouti z významu slova ,paradoxon", jímž jej kronikář označil. iIpinou bezradnost vyvolal zákaz gregoriánského zpěvu ve Lnářích, ježto tento konvent hned od svého vzniku v r. 1684 užíval právě jen chorálu gregoriánského. Praktikovalo se tak na základě schválené a potvrzené zřizovací listiny, která stanovila, že se má ve dnech nedělních sloužiti zpívaná mše poblíž varhan ke cti sv. Trojice, tónem užívaným ve farních chrámech, se zřetelem na příslušné officium, jež pro naši vlast předepsáno.'
Proto se obrátil lnářský převor, P. Vincenc od sv. Viléma, na řádového provinciála s prosbou o pokyn, jak by se měl zachovati. Provinciálem byl známý kazatel vídeňský P. Abraham a s. Clara, konvent vídeňský vznikl totiž r. 1630 filiací z konventu pražského. Odpověd z 21. VI. 1691 vyzněla příznivě, asi v tom smyslu, že to, co bylo zvykem, má i nadále zůstati.' Přirozeně že tím povstalá divergence zpěvu zde a jinde nemohla potrvati a že tudíž i potom byla snaha po jednotném zpěvu stále uplatňována. Uspokojivý výsledek byl konečně dosažen rozhodnutím papeže Benedikta XIII., jenž dne 21. I. 1726 vyslovil souhlas k všeobecnému užívání gregoriánského chorálu ve všech konventech řádu Bosých augustiniánů. Následkem toho bylo r.1727 vydáno ,Ordinarium precum ..." na podkladě chorálu gregoriánského. Zdá se ale, že ani potom chorál gregoriánský u Bosáků příliš pevně nezakotvil, když patrně pro nedostatek vlastních cvičených pěvců byli nuceni vyžádati si jako instruktora zpěvu chorálního P. Zachariáše Canevalleho z bratrského řádu eremitánského." Víme sice o výtečném pěvci P. Štěpánu Pokor- in illa consimile organum tam pro usu, quam pro Ioci peragendis sacris desfinati ornamento ex-(s)trui ac collorari." (Výpis z Annales convenfus s. Venceslai, Neo-Pragae, Pars IV., pag. 158, pořízený laskavostí vsdp. převora F. Novotného.) 1 Podle pamětní knihy německobrodské, str. 233. ,Usque modo resonabat in nostra provincia cantus sine nota, quia vero nonnullis saecularium Pragae infessus forsam erat, illosque tam diebus dominicis quam festivis a divinis avellabat, P. Prior, ut ipsos suavifer illiceret, suavem cantum cum nota ad ecclesiam Venceslaianam introduxit." (Výpis z pražských análu vsdp. převora Novotného.) Podle sdělení vsdp. převora Novotného. Podle téhož zní citované místo konstitucí: ,Haec orafio (mentalis) mane fial anfe vel post primam; sero efiam ante vel post completorium iuxfa femporum varietafem, prouc in ordinario (precum) continefur. Cui orationi maxima cum reverenfia silentio ef quiefe genuflexi, nisi debilitas obsfiterit, assisfant." Výpis ze zřizované listiny kláštera lríářského zní podle přepisu vsdp. převora Novotného: „Diebus dominicis canfabitur sacrum penes organum in honorem ss. Trinitatis fono parochialibus ecclesiis usitafo, iuxfa ritum pafriae de ipso quidem occurrente officio ... Organistam vel ex gremio vel aliunde accitum habeant.” 8 ,Quod cantum Gregorianum reverenfia Vestra non nufriaf superfluas curas, manet et maneaf in possessione, cum res antea st in capitulo generali ad nutum Vesfrum decisa. Bcce, fofum movit unus ex Vestra patria vindicativus homo." (Sdělil vsdp. převor Novotný.) 4 O hudbě u augustiniánů-eremitů hodláme pojednati v příštím čísle našeho časopisu. 9 | ||||
|