|
| ||||
| ||||
|
Jaroslav Dušek: Cyrilské jednoty a liturgie.
Vše, co na světě nejkrásnější, stvořeno bylo Bohem. „Tma byla na počátku a Duch Boží vznášel se nad vodami...” Bůh řekl, a bylo světlo ... Bůh vymezil vodám jejich dráhu a učinil zemi— posléze pak stvořil člověka k podobenství Svému! Obdařil jej rozumem a svobodnou vůlí. Bůh učinil člověka k podobenství Svému! Duše lidská odstínem svého Stvořitele? Co krásy, radosti a dobroty Boží v těchto slovech! Vše Bůh pak stvořil k slávě a chvále své. „Laudate eum coeli coelorum: ef aquae omnes, quae super coelos sunt, laudent nomen Domini. -- Juvenes, et virgines: senes cum junioribus laudenf nomen Domini: quia exaltatum esf nomen ejus solius,” pěje žalmista v žalmu 148. a opět v žalmu 150 zpívá: ,Laudate Dominum in sanctis ejus: laudate eum in firmamenfo virtutis ejus. -- Laudate eum in virtutibus ejus: laudate eum secundum multitudinem magnitudinis ejus." Člověk pak stvořen také, aby hlásal slávu a velikost Boha, svého Stvořitele, aby chválil Jej a klaněl se jemu. Oslava Boha jest církví Boží upravena určitými pravidly, jež nazýváme bohoslužbou liturgií. Liturgie vyvíjela se, nesporně, po celá staletí, podle krajů a národů byla její pravidla svatými Otci upravována, pozměňována a doplňována. Co nejkrásnějšího duch lidský dovedl vytvořiti, bylo vřazováno do posvátných obřadů a sloužilo posvátným úkonům. Všechna umění církev postavila do služby Boží. Výtvarník postavil velkolepý chrám, jenž má sloužiti za stánek Nejsvětější-mu. Malíř své umění vtělil na plátno a zdi chrámu, aby ozdobil příbytek Boží. Řezbář vykouzlil postavy světců, kteří se na oltářích klanějí svému Tvůrci. Básníci svým slohem upravili nesmrtelné žalmy, hymny a zpěvy posvátné. Hudeb-ní pak skladatelé vytvořili zbožné melodie, v nichž církev dodnes ústy pěvců pěje chvály Nejvyššímu. Zlafotepec vytvořil drahocenné kalichy, monstrance a ciboria, jež slouží za lůžko Svátostnému, prosté Hostii? Dovedné ruce vyšivaček zhotovily nádherná roucha, v něž kněz při posvátných obřadech oděn a mnohá z nich pak pokrývají oltář - obětní stůl -- při Oběti nejsvětější. Varhanáři zdokonalovali královské nástroje, aby doplňovaly posvátnými harmoniemi sbory pěvců, a zvonaři slévali ohromná tělesa zvonů, jež denně celému kraji hlásají velikost a slávu Boží? Není snad jediného umění (kromě moderní-ho), jež by nesloužilo k oslavě Boha a které by nebylo součástí liturgie — alespoň ve své podstatě. Cyrilských jednot bude se ovšem dotýkati především umění hudební a pěveckél Pravím: umění! Jak vidíme, církev svatá postavila do služeb Božích skutečné umění. Máme v každém oboru umění skutečné velikány, jichž vzor září mnohá staletí! Přes čtyři století nám září vzor G. P. Palesfriniho, slavného církevního skladatele, a dodnes sklání se i největší hudební skladatelé před velikostí jeho ducha! K němu řadí se Ludovico da Vitforia, Orlando di Lasso a jiní. Jejich díla budou žíti stále a uchvacovati lidské duše svojí krásou, protože jsou posvěcena opravdovým uměním. Máme ovšem, Bohu dík, i naše české umělce, kteří vytvořili veliká hudební díla k poctě a oslavě Boží. Úkolem Cyrilských jednot jest, aby tato díla uváděly ve známost, aby jejich prováděním přispívaly k lesku bohoslužby a tím k oslavě Nejvyššího. Zemřelý Msgre Lehner byl veden skvělou myšlenkou, když zakládal po naší vlasti před šedesáti lety první Cyrilské jednoty. Sám svým příkladem ukázal, v jakém duchu mají býti vedeny a v čem spočívá jejich práce a jejich poslání. Zdalipak dnes všechny piní tento úkol? Nemohou, pravda, všechny stejně od-vážiti se na velká díla našich mistrů, ale v duchu cyrilském mohou pracovati všechny! Jak pracovati ke spinění tohoto úkolu, o tom pojednaly již mnohé články časopisu „Cyril” a nové články, jež budou následovati, mají býti vodítkem 12 | ||||
|