|
| ||||
| ||||
|
Alois Mergl, Chicago: Píseň posvátná na prvním českém katolickém rozhlase vzdělávacím. (Ředitel Dr. Arnošt Žižka O. S. B.)"
Zrojí vystoupení zpěváků kostela bl. P. Marie Lurdské. I. V neděli 13. října 1835 (u příležitosti 601etého výročí českého odvětví řádu sv. Benedikta, které založeno v Chicagu u sv. Prokopa r. 1875). a) „Hospodine, pomiluj ny” památka staroslovanské bohoslužby v Čechách, která zrušena byla v posledním svém útočišti - klášteře sv. Prokopa na Sázavě r. 1096, ve znění zachovaném v traktátu k 400. výročí sv. Vojtěcha (t 997), z r. 1397. b) „Svatý Václave”, nejstarší „píseň” posvátná v jazyku českém, někdy asi z 13. století, v textu původním o třech verších. Nápěv spočívá na praxi latinské-ho zpěvu řehořského, tehdy velmi pěstovaného jak v Praze u sv. Víta, tak i po městech v Čechách. Oba zpěvy předneseny jednohlasně s klavírním ozřejměním harmonického pozadí, v první se střídal sólový zpěvák se sborem (mužských hlasů), ve druhé sbor těchže se sborem hlasů chlapeckých uprostřed („Kníže náš, pros za nás Boha" a tak podobně). c) K 10501eté památce smrti sv. Metoděje (885—1935) sbor P. Křížkovského „Hvězdy dvě se z východu” -- s průvodem klavíru. Poznámky, jimiž byly prostoupeny tyto zpěvy, byly čerpány jednak z posavadních studií, pokud zde vůbec jaké jsou, co se týče těch dvou prvních vysokotřídních a nedoceněných památek. Pokud se týče sboru P. Křížkovského, jehož slova napsal Fr. Sušil, z knihy nedávno vydané t Dr. Aloise Kolíska o pracovnících cyrilometodějských u Čechů, Moravanů a Slováků. (Vldp. Karel Kolísek vydavatel, Brno, Falkensteinerova ul. č .42.) Intonace ,9" pro aeolickou první, v „d” pro dórickou druhou pěkně se snesly s f moll sboru posledního. II. V neděli první adventní, dne 1. prosince 1935. Ukázky nápěvů rorátních: a) „Ejhle, Hospodín přijde”, chorální antifona v původním nápěvu lydickém z knihy prs-ního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic, dopsaná r. 1364. b) Zpěvy mensurální (v faktu): 1. „Vesele zpívejme” 2. „Vítej, mílý Jezu Kriste” (1 ) a 3. „Jakož o tom proroci” (2 , ). c) „Zdrávas bud, Panno Maria” (3,",). Poznámky, jimiž tyto zpěvy byly po přednesu i před ním přiměřeně objasněny co do svého původu, vzaty byly z rukopisných výzkumů Dr. Dobroslava Orla v „Českém kancionálu”, 1921. Hudebně tvořily tyto ukázky celek velmi štastný: ačkoli jsou velmi staré, jsou už skoro všecky voleny v tónině přirozené a zpívány v E dur, mimo začáteční antifonu chorální, která, zpívána třikrát, vždy o tón výše, tvořila začátek zcela neobvyklý, ač liturgicky daný, než dostoupila základu, nad nímž zpěvy pohybující se v taktu zůstaly státi. Prostřední z těchto, „Vítej, milý Jezu Kriste”, tak líbezný, tak lidový - až na to, co v něm je ,mixolydického", — přednesly hlasy chlapecké, ostatní sbor mužský. Kdežto předzpěv „Ejhle, Hospodin” a závěrečný hymnus „Zdrávas bud', Panno Maria”` předneseny mužskými sólisty a sborem („ó Královno ó Královno Maria"). 111. V neděli po vánocích, z9. prosince 1835• Z nejslavnějších zpěvů vánočních u nás v Čechách a v církvi: a) _Nastal nám den veselý" (sbor). b) ,Allelufa. Dies sanctifiaatus ílluxit nobis, venite gentes et adorate Domi- * S opravdovou radostí uveřejňujeme zprávu našeho vzácného amerického příznivce dp. A. Mergla, jež svědčí o pozoruhodné činnosti našich amerických cyrilistú. 7.a účelem navázání vzájemných styků hodlá redaktor „Cyrila” v americkém „Hlasu” uveřejniti úryvky cyklu přednášek, konaných t. č. ve farní cyrilské jednotě žižkovské o dějinách čes. církevní hudby. (Red.) 14 | ||||
|