|
| ||||
| ||||
|
ženec, posvěcený papežem Řehořem XVI. a dovezený olomouckým kanovníkem, baronem Pefeanim.41
Křížkovský byl muž zlatého srdce, ve kterém sídlila šlechetná ctnost vděčnosti k rodičům, příbuzným a dobrodincům. A opat Napp tak rád umožňoval Křížkovskému projev této vděčnosti? Když příbuzní ve Škrochovicích vyhořeli, poslal jim Křížkovský 40 zlatých se slovy: „Modlete se také za mého dobrého preláta, který mi to umožnil, darovav mi stravné.” 12 Roku 1865 se krční choroba Křížkovskému tak zhoršila, že ho prelát poslal, jak bylo zmíněno, na léčení do Vídně. Z Vídně se Křížkovský vrátil 3. února 1866, ale 26. března (1866) tam musel opět. Z Vídně psal 30. března 1866 domů v naději, že se uzdraví: „Pan prelát, jenž se mne jako pravý otec ujímá, sám na to naléhal, abych ztrávil pašijový týden a svátky velikonoční ve Vídni a tak unikl pokušení spolupůsobiti při namáhavých obřadech v klášteře, čímž bych se snadno byl mohl pokaziti.” Po návratu z prvního léčení (3. února 1866) zapověděl mu prelát, aby nic nedělal a co nejbedlivěji se šetřil. Někteří spalubratří na to žehrali, „avšak pan prelát se mne ujal - píše Křížkovský — a an pozoroval, že škádlení trvá déle, poslal mne raději do Vídně, abych byl vzdá-len od dosfřelu v bezpečí.” Tento pobyt Křížkovského ve Vídni prý bude pří-jemnější, protože ho nebude tížit obava o zdraví a nedostatek peněz: „Nyní však mám přece jistou naději, že brzy budu zdráv a také mne drobnými opafřil papa (pan prelát) na delší dobu...” Za první léčení jen lékaři dal 200 zlatých.l3 Křížkovský tím bolestněji musel pocítiti odchod opata Nappa, když ještě v posledním roce jeho života zakusil tolik přízně spřátelené duše, za niž ovšem později vytrpěl mnoho ústrků. V listu z 25. ledna 1867 píše Křížkovský své matce o tom, že ho prelát stále napomíná, aby se šetřil. Část starosti mu prý spadla se srdce, nebot prelát za něho zaplatil 100 zlatých dluhu v knihkupectví a závodě s hudebními nástroji (Winiker?), začež mu volá tisíckrát „Pán Bůh zaplaí'?”. „Aniž mi zlého slova řekl — praví Křížkovský o Nappovi — dal mi peníze a jen mi připomněl, abych toho roku méně knih, not a hudebnin kupoval, aby dluh zase tak nenarostl, jelikož nevíme, jaké časy na nás přijdou. Dobrý pán je od odchodu Prušáků (1866) stále churav; nemůže se vzpamatovat. Také jej trápí neštěstí otčiny a smutná budoucnost, které jdeme vstříc."I~I Když se pak opat Napp 22. července 1867 rozloučil se světem, psal Křížkovský hluboce dojat 15. prosince 1867 své matce o posledních okamžicích prelátových: Vytrpěl přemnoho, měl fři zlé nemoci, zkažené ledviny, rakovinu jater a vodnatelnost. Jsa citlivý a nezvyklý bolestem, byl nespokojený a podrážděný. Nikdo mu nedovedl posloužiti, a Křížkovský, Rambousek a sluha, kteří u něho nejvíce prodleli, mnoho vytrpěli. Ale když bolesti ustaly, byI prý zase přívětivým, srdečným pánem, jak tomu u něho byli zvyklí. V červnu (1867) odejel Křížkovský na dovolenou na delší čas do Vídně. A tu nemocný prelát stále prý naň vzpomínal, a počítal dny a hodiny, kdy se vrátí Říkával prý sluhovi: „Uvidíš, Pavel své dovolené nepřekročí. Vím, že je mi od- 41 Eichler, 29. 42 Eichler, 31. Dopis z Brna 3. května 1860. Sfravným myslí zde Křížkovský asi obnos, kferý platil za bratrance Julia, studujícího v Brně a stravujícího se v klášteře, jehož pro nehudební sluch ne-mohl vzíti do fundaee, jak o tom píše 10. března a 20. září 7859. — Křížkovský jezdíval poměrné čas-to domů. Prelát mu ochotně dával na cestu. Podle Nappových účtů navštívil Křížkovský svou mat-ku 1851 a dostal na cestu 10 z1. (Položka z 28. července 1851.) Dále 2. září 1855 10 zl., 9. září 1858 10 zl., 3. září 1860 15 zl., 22. září 1862 15 z1. Mimo to dostal Křížkovský 30. června 1860 k svátku 12 zl. a 22. září téhož roku na sjezd katolických jednot 20 zl. 43 V souvislosti s touto chorobou Křížkovského si Napp poznačil tato vydání ve svých účtech: 5. července 1865. P. Pavlovi na léčení mlékem v Melči u Opavy 70 zI. 12. října 1865. P. Pavlovi do Vídně na poradu s Drem Diirkem stran krční choroby 30 zl. 22. prosince 1865. P. Pavlovi za lékařské ošetřování ve Vídni, 60 zl. 21 kr. 21. února 1866. Nemocnému P. Pavlovi 20 zl. 3. května 1866. Za ošetřování P. Pavla ve Vídni, ve všeobecné nemocnici u primáře Dra Diirka, od 12. října do 3. května s přerušením (v domě Dra Bilky) 355 zl. 1. června 1866. Nemocnému P. Pavlovi přídavek na maličkosti 10 zl. 44 Eichler, 38. 83 | ||||
|