|
| ||||
| ||||
|
Různé zprávy
úmrtí. Obecná Jednota Cyrilská ztratila po vůli Boží svého vynikajícího čestného člena, nejdůstojnějšího preláta P. Petra Jana Hlobila, opata rajhradského, jenž se dne 21. listopadu 1936 ode-bral na věčnost. Odešel v něm horlivý stoupenec hnutí cyrilského, zakladatel Cyrilské jednoty v Rajhradě, kterou tam 28. září 1883 založil, když se byl r. 1882 ujal řízení kůru rajhradského. Výstižně kreslí duchovní profil tohoto vzácného člověka Ing. Vilém Bitnar v Lidových Listech 25. listopadu t. r. těmito slovy: „Zpráva, že dne 21. listopadu zesnul v Rajhradě benediktinský opat P e f r j a n 1-11 o b i 1, přijata bude od je-ho četných přátel a ctitelů s nelíčeným žalem. S vysokým církevním hodnostářem odchází ne-návratně horlivý kněz a řeholník ryze moravské ražby, neúnavný pracovník v duchovních oblastech a člověk opravdu kulturní. Starší pracovníci z let devadesátých poznali tehdejšího rajhradského faráře již jako dospělého muže, a na-šli v něm vedle Josefa Vévody i Vladimíra Šfastného ochotného redaktora, který ve své 1,skole Božského Srdce Páně” rád poskytoval místa i básnickým plodům vyšší úrovně. V ročnících jím redigovaných najde se mnohý výtvor původ-ní i přeložený, který je pýchou naší katolické slovesnosti. Hlobil náležel celým srdcem literární a vydavatelské Družině rajhradského benediktina Placida Mafhona, která počala v letech sedmdesátých svou slavnou obrodnou akci na Moravě. Jsa roku 1872 přijat opatem Vintířem Kalivodou do benediktinského noviciátu v klášteře rajhradském, sledoval pozorně všecky tiskové akce staršího spolubratra, a když roku 1881 založil Mathon „Benediktinskou tiskárnu” v Brně, našel v Hlobilovi jednoho z nejoddanějších spolupracovníků. Hlobil již tehdy studoval zejména německou literaturu mystickou, v níž jej upoutávalo visionářské dílo K a t e ř i n y F, m m e r i c h o v é. Jal se brzo po vvsvěcení 1877 překládati její slavné dílo „Hořké Umučení Pána našeho ježíše Krista”, které také v Brně 1880 vydal, a jehož pátého vydání se dočkal ještě v roce 1928. Jinou Hlobilovou láskou byl k u 1 t m a r i á n s k ý, který se u něho literárně projevil zejména překladem Lasserova díla „Panna Maria Lurdská” (Brno 1883). Hluboký jeho vztah k mystickému k u 1 f u S r d c e j e-ž í š o v a lze nejlépe sledovati ve výše již zmíněné „Škole Božského Srdce Páně”, kterou redigoval již od roku 1887. T a k é k u l t c y r i l ometodějský našel v něm agilního pracovníka, at v hudební ,Cyrilské Jednotě", již jako ředitel kůru za- Franf. Šimíček, Vánoční mše. Pro smíšený sbor, varhany a orkestr, na slova P. Františka Záka. Vlastním nákladem ve Starém Jičíně. Cena kom-plet. Kč 40.—. J. C. Sychra, Te Deum laudamus. Pro 1 hlas a varhany. Vydala Edice Cyril. Cena partitury Kč ložil v Rajhradě v září 1883, nebo jako v pokladníku ,Apošfolátu Svatých Cyrila a Metoděje" v diecési brněnské. I z tohoto stručné-ho vypsání je zřejmo, že Hlobil patřil k typům určitě vyhraněných literárních pracovníků. Nepokou"sel se, jako tak mnozí katoličtí kněží, pracovati v celé řadě oborů nejrůznější povahy. nýbrž pronikal studiem svým v k a t o 1 i c k o u m y s t i k u. To se ostatně jeví i v jeho praktické činnosti životní. Maje zálibu v cestování, navštívil především Svatou Zemi, a své poutnic-tví do hlavních míst evropských omezil posléze cílevědomě na pořádání poutí na Svatý Hostýn. Připočteme-li k tomu ještě podporu církevního umění, péči o udržení rajhradského kláštera a patronátních kostelů, dospíváme k určitému profilu kulturního pracovníka, jehož nemůže býti v dějinách nikdy zapomenuto. Sklánějíce se v úctě před rakví vzácného zesnulého preláta, želíme srdečně s benediktinskou brafřinou rajhradskou jeho nečekaného odchodu!" Zvěčnělý opat narodil se 26. srpna 1854 v Kroměříži, na farnosti P. Marie. Po studiích gymnasijních vstoupil do řádu Benediktinů v Rajhradě, kde složil 1. dubna 1877 slavné sliby a byl 18. října téhož roku vysvěcen na kněze, až dne 8. února 1922 vystoupil k nejvyšší důstojnosti ve svém řádu. Ohecná jednota Cyrilská jmenovala jej v uznání velikých zásluh o cyrilské hnutí dne 15. září 1933 svým čestným členem, a povždy mu zachová vděčnou vzpomínku. Odpočívej v po-kojil úmrtí vzácného příznivce Cvrilských jednot, podpluk. duch. služby Ant. Koufného. V Olomouci zesnul 12. listopadu u věku 50 let kurát P. Koutný. Byl v Olomouci sotva dva roky a velmi pronikavě zasáhl do života vojenského. Dovedl svým přátelstvím získati si obliby v celé po-sádce, pro kterou v postní době uspořádal pro-mluvy, při nichž účinkovaly jak Cyrilská jed-nota, tak sbor bohoslovců a sbor chovanek učitelského ústavu v Řepčíně. Prostorný kostel P. M. Sněžné býval o promluvách přepiněn vojskem. A tato pověst dobrého duchovního správce jej provázela i z Užhorodu, odkud byl do Olomouce přeložen. Tam založil Cyrilskou Jed-notu, jistě první na východě republiky. Jak byl oblíben, ukázala účast na jeho pohřbu. Opět přepiněný chrám a imposantní průvod až k nádraží, odkud byl převezen do rodných Vífonic pod Svatý HosEýn, kde spí věčný sen. Odpočívej v pokojil Hudebniny 9.—, hlasu Kč 1.—. — Výborná skladba, praktická pro snadné obsazení. Z posudků uvádím: „Tato skladba Sychrova je z n a m e n i t á a zároveň i prakticky založena. Možno ji k tisku vřele doporučiti.” — Vojtěch lťíhovský. Oresfe Ravanello, Tema e variazioni in Si mi- 131 | ||||
|