|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNfK LXIII LEDEN - ÚNOR ČESLO 1-2 S6aIé~ duc tIi a i imii-/^ vace -Ittt' která byla publíkována v mínulém sešitě časolzísu , Cyrí1% Rrodluíuje se 2 usnesení v~boru O.J. Cyrilské --a stejn,~cfi podmínek aď do konce dubna t, r. Fr. Pokorný: Žd'árský antifonář. Zajímavý dokument pro dějiny gregoriánského zpěvu v našich zemích v době baroku je psaná chorální památka farního kostela Města Žd'áru. Rukopis velikosti 210X300 mm je uložen v hudebním archivu Zemského musea v Brně, sign. A7078. Má 126 listů bez desek, je vevázán pouze do pergamenu, popsané-ho černým gotickým písmem s jednoduchými, červeně a zeleně iluminovanými iniciálkami. Pergamen pochází z nějakého starého misálu, obsahujet' mešní officia bez not. Patrno však hned, že volba mešních textů nekryje se zcela s nynějším misálem fridenfským.l Do knihy uvádí nás pseudogotický, černě provedený nápis na úvodní straně (pravé) uprostřed, poněkud vpravo: Antyphonarz / Rzymsky Pavla Zablot / ne-ho Warhanika toho / czasu Miesta Zdiaru / Letha Panie 1631. // Na dalším lis-tu, na němž počínají zpěvy, nahoře je černou kursivou poznámka: 1661 emtum est hoc Anfiphonarium Imperiale pro Ecclesia Laurenti — a poněkud dále: 11. Aprilis. Vedle pak napsáno červeným inkoustem staré inv. číslo 197 a pod tím vytištěno kulaté razítko: Kostelní konkurenční výbor, Město Žďárský. Zpěvy počínají nešporami — f. j. antifonou k Magnificat — sabbafo primo Adventus, bez nadpisu Proprium de tempore, který patrně ve spěchu byl opomenut. Papír, na němž je antifonář psán, je dosti zachovalý. Notace i s osnovou a písmo je černé. Osnova je čtyřlinková; jen v dodatku, jenž čerpán jistě z jiné-ho pramene, setkáváme se i s pěti linkami. Klíčů je použito obvyklých: C a F. Klíč F vyskytuje se často i na druhé linii, jeho tvar je jlr . Notace má jediný znak, kursivní rombu s kaudou s obou stran -,#' , nebo jen po straně levé Ligatury tvoří se tak, že jsou jednotlivé romby kladeny prostě vedle sebe a pra větší přehlednost oddělovány kolmicemi ~~ . Tu a tam ještě vidět stopy podátu, ale i ten bývá přeškrtnut Při sestupných ligaturách tvo- ří levá kauda jakousi stopku rozdělovací kolmice tím, že je s kolmicí psána 1 Officia jsou o nedělích po sv. Duchu. Přední list obsahuje formulář neděle 21. (počínaje částí evangelia (Mat. 22,1-14) od slov:... tibus suis perdidit homicidas i11os) a 22. (až po začátek graduale: Dominus reffugium factus est no-). Pokračování této neděle je na listu zadním, který ob-sahuje mimo to ještě neděli 23. (po slova epištoly: Philip. 1, 6-11, magis habundet in scientia et omni se-). Srovnáme-li jednotlivé texty s misálem nynějším, opožďují se nedělní formuláře našeho misálu vzhledem k rukopisu, a to ve zpěvních částech o jednu, v perikopách a oracích o dvě neděle. Neděle 22. má v rukopise allelujatický verš De profundis, který je v nynějším misálu až o neděli 23. a dalších. 2 0 vývoji této speciálně české notace viz Jos. Hutter: česká notace, Nota choralis. Praha. | ||||
|