|
| ||||
| ||||
|
Ondřeje, ap. (30. list.) Petra v okovech (1. srpna)
Lucie (13. pros.) P. Marie Sněžné (5. srpna) Tomáše, ap. (21. pros.) Dominika (4. srpna), pouze oommemor. Cathedrae s. Petri (18. led.) Proměnění Páně (6. srpna) Anežky (21. ledna) Donáta (7. srpna), pouze commemorace Conversio s. Pauli (25. led.) Vavřince, muč. (10. srpna) Agnefis secundo (28. ledn.) Nanebevzetí P. Marie (15. srpna) Očištování P. M. (2. února) Stěfí sv. Jana Křfitele (29. srpna) Agatae (5. února) Narození P. Marie (8. září) Zvěstování P. M. (25. břez.) Povýšení sv. Kříže (14. září) Filipa a Jakuba (1. květ.) Dedicatio S. Michaelis (29. září) Nalezení sv. Kříže (3. květ.) Všech svatých (1. list.) Joannis ante port. L. (6. květ.) Martina, biskupa z Menny (11. lisfopa- Nar. Jana Křtitele (24. června) du), s commemorací Jana a Pavla (26. června) Obětování P. Marie (21. list.) Petra a Pavla (29. června) Cecilie, panny (22. list.) Navštívení P. M. (2. července) Klimenta I., pap. (23. list.) Marie Magdaleny (22. července) Z měsíce dubna a října není v antifonáři jediného svátku. Chybí svátky ostatních sv. apoštolů (uvedeni pouze čtyři), patrně proto, že mají officium z Commune Sanctorum. Proč však zapsán svátek sv. Dominika a nezapsán sv. Benedikta, Bernarda a jiných, proč svátek sv. Donáfa aspoň komemorován, kdežto na př. o sv. Řehoři nebo Augustinu není zmínky, nedá se jinak vyložit, než urči-tou nesystematičnosfí při výběru svátečních officií. Nebudeme se asi mýliti, tvrdíce, že rukopis není pouhý opis, nýbrž samostatně pořízený výtah z antifonáře, který provedl snad sám Záblotný. Ze výběr proveden zběžně, vidět i na tom, že svátky nejsou v rukopise datovány, jak je obvyklé v Proprium de Sanctis. Dále okolnost, že v knize není ani stopy po svátcích českých nebo moravských patronů (Cyril a Method?), svědčí, že výtah byl pořízen z anfifonáře cizí provenience, což potvrzuje ostatně, jak uvidíme, i hudební karakter zpěvů, po případě i titul ,antifonář římský". Třetí část knihy je Commune sanctorum, s obsahem celkem týmž, jako nyní. Za commune apostolorum následuje hned commune apostolorum tempore paschali, pak teprve commune unius martyris a plurimorum martyrum extra tem-pus paschale. V commune non virginum poukázáno na antifony svátku sv. Maří Magdaleny, zde je jen antifona k Magnificat druhých nešpor. Je vidět, že toto commune bylo vypsáno jen k vůli komemoraci, svědčí pro to i okolnost, že tu není napsána diference žalmová, podobně jako také u jiných antifon k Magnificat v Propriu Sanctorum. Chybí ovšem také commune svátků mariánských, antifony jsou vypsány o svátku P. Marie Sněžné. Po Commune jsou v rukopise suffragia, a to k sv. Kříži (Per signum Crucis), k Panně Marii (Sancta Maria, succure), k sv. Petru (Petrus aposfolus). Pak při-psány versikuly: Constitues eos, In omnem terram a Fiat pax, kdežto antifona Da pacem tu není. Závěr konečně tvoří antifony mariánské s nápěvem slavným, z nichž poslední - Salve Regina má napsán v rukopisu jen nadpis a iniciálku. Další strana je nepopsána a po ní je zapsáno do rukopisu ještě jako dodatek officium defunctorum s obřady pohřebními. (Pokračování.) Zlmě:ní spojuje celý svět; oč více tak činí umělci. -Čím větší pokroky učiníme v umění, tím méně,ncís uspokojují naše dřívější díla. - Umění a věda jsou tím, co nám dává naději na vyšší život. - Pravé umění je nepomíjející a opravdový umělec má vnítřní radost z velkých duševních čínů. - Podobně, jako ve-de básník svůj monolog nebo dialog v určitě pokračujícím rhythmu, musí i deklamátor přes to, že básiník to naznačil pouhou interpunkcí, učinití pro větší srozumítelnosf přerývku či přestávku; takového způsobu deklamace je nutno užívati i v hudbě. Lud. v. Beethoven. | ||||
|