|
| ||||
| ||||
|
jedním způsobem, a to: Tedy první notu jako arsis
(zdvih), takže první nota následující trojčlenné neumy dostane iktus. Kdyby Církev sv. byla chtěla, aby zmíněná skupina not byla transkribována: byla by napsala v originále: jak to sku- tečně shledáváme ve mši č IX. Zde jest, jak v Kyrie, tak v Dea gratias opráv- něna rytmisace: r^' -r, • • -- Je mi záhadou, jakým myšlenkovým pochodem dospěl pan transkriptor k to-mu, že při mši č. VIII. rytmisoval touž melodii jinak v Kyrie a jinak v Deo gratias. Ještě větší záhadou ovšem jest, jak se tohoto překvapujícího výsledku do-pracovali i jiní transkriptoři... P. J. Stikar : Direktář pro ředitele kůru. (Část další.) Hlavní pomůcka: Graduale sacrosanctae Romanae Ecclesíae. V úterý 2. února: Očištování Panny Marie, čili Hromnic. Á. Barva fialová při svěcení svící. Při rozdávání svící. Ántífona „Lumen ad revelationem gentium”, modus VIII. O tercii níž, (E se 3 :.) Canfícum „Nunc dimiftis”, po jehož jednotlivých verších se opakuje antifona. --- Pak následuje Ántif ana ,Exsurge Domine", modus II. Intonuj o kvartu výše (G s 1 ? ). Po modlitbě zahajuje diakon průvod zpěvem ,Procedamus in pacena nějž sbor odpovídá „In nomine Christi. Amen”, a zpívá následující Ántífonu ,Adorna thalamum", modus VI. O kvartu níže (C s 1 ). Trvá-li průvod déle, možno přidati jinou ~nfífonu „Responsum accepit”, modus II., kterou intonuje kantor o kvartu výše (G s 1 ?). Při návratu do kostela. Responsorium ,Obtulerunt pro eo", modus II. Intonuj zase o kvartu výše (G slz). B. Barva bílá při mši sv. Introit „Suscepimus, Deus”, modus I. Jak psáno. Delší zakončení Gloria Patri. Graduale „Suscepimus, Deus”, modus V. a Gractus „Nunc dimittis”, modus VIII. zpívej v původní poloze. Of fertoríum ,Diffusa est", modus VIII. z Commune Virginis Martyris možno též snížiti o sekundu do F se 2:, . Bez Alleluja. Communio „Responsum accepit”, modus VIII. ponechej v původní poloze. Ke stálým částkám: X. chorální, In festis BMV. č. 2. Credo III. — Josef Cainer. Missa in Purificatione BMV. Pro smíšený sbor a varhany. Vyšla v Edici „Cyril” r. 1905. Rozebrána. Mše tato je psána v lehkém stylu, vděčná ke zpívá-ní, jako vůbec skladby Cainerovy, jež jsou obrazem jeho bohaté dirigentské zkušenosti. 12 | ||||
|