|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNÍK LXIII BŘEZEN-KVĚTEN ČÍSLO 3- SVATÝ OTEC PIUS XI. RÁČIL JMENOVATI VSDP. MSGRA JANA BOHÁČE profesora reálného gymnasia, rektora koleje Arnoštovy a předsedu Obecné jednoty Cyrilské, SÍDELNÍM KANOVNÍKEM STAROSLAVNÉ KAPITULY NA VYŠEHRADĚ Celá obec cyrilská raduje se z povýšení svého milého předsedy a přeje mu k tomuto vyznamenání: „DEO PROPITIO AD MULTOS FELICESQUE ANNOS !” F. Pokorný: Žďárský antifonář. (Část další.) Responsorium Subvenřte připomíná jen rubrika, po ní zapsána antifona In paradisum, která je rozdělena ve dvě části. Po „Jerusalem- je totiž dvojitá divise, mezera, pak znova napsán klíč (na téže osnově) a iniciála k pokračování Chorus angelorum. To by tedy byly známky tehdejší provozovací prakse. Následují ,Antiphonae dicendae super corpus ad tumulum sacerdotis sive clerici in die sepulturae”. Jsou to: 1. Aperřte mihi portas (VII. nebo VIII. modus) se žalmem Co,nfitemi,ni Domino, 2. Ingradiar in locum tabernaculi (VII. mod.) se žal. Quemadmodum, 3. Haec requies mea (VII. mod.) k žalmu Memento Do-mine, 4. De terra formasti me (mod. VIII.), žalm Domine probasti me, 5. Non intres in gaudium (mod. V.) se žalmem Domine ezaudi, 6. Omnis spřrřtus lartdet (mod. VIII. jako v laudech), žalm Laudafe Domřnum de caelis. Žalmy jsou uvedeny jen začátkem textu bez nápěvu. Pak zapsáno Kyrie obvyklé po Libera a Requiescat in pacem(!). Nový dodatek jsou procesionální zpěvy sv. tridua, u nás ve středověku obvyklé:4 .,Himnř, qui aavanfur in laudřbus matutinarum tenebrosarum." Obřad skládal se ze tří částí, každá z nich je takto složena: Nejprve ,pueri" zapějí Kyrie eleison, v druhé části i Christe eleison a v třetí dodají Kyrie eleison. Pak „Duo canunt versum” a po něm hned ,Alii duo canunt" jiný verš. Kdo jsou tito „duo”, není známo. Verše jsou tyto: I. Jesu Christe, quř passurus -- Alpha et o tu finis. 4 O původu těchto zpěvů viz článek Dom Pothierův v Revue du chant gregorien, 11. ročník, str. 133 (Solesmes), srov. A. Gastoué, Les Origines du Chant Romain, str. 120 (Paříž 1907), Nejedlý, Dějiny předhusitského zpěvu, str. 72—73, a Dějiny husitského zpěvu, IL, str. 568—71 (Praha). 25 | ||||
|