|
| ||||
| ||||
|
a z Pěch pak část věnována OJC. Brněnská diecése z uvedené částky zaslala Kč 500.—, královéhradecká diecése za rok 1935 a 1936 do uzávěrky sbírek dosud nezaslala. Sbírek bylo použito k úhradě schodku Cyrila, k tisku církev. hudebnin a Kč 3.000.— příspěvek Akademii křesfanské za r. 1935 ke správnímu jmění.
Fondy, jež OJC spravuje, dostoupily výše: Hájkův fond celkem Kč 25.304.17, Miillerův fond Kč 13.268.07 včetně úroků, jež připsány v lednu 1937. Nové Cyrilské jednoty během správního roku zřízeny nebyly, ač jest 7 nově přihlášených Farních Jednot. Příčinou jsou stanovy OJC, které byly loňskou valnou hromadou schváleny po předběžném potvrzení souhlasu Akademie Křesfanské, které však dodnes nebyly schváleny min. vnitra. Z této záležitosti vzešel spor mezi OJC a Akademií křesfanskou, který však má býti v nejbližší době skončen. Byla zvolena čtyřčlenná komise: dva zástupci Akademie Křesfanské a dva zástupci Obecné jednoty Cyrilské. Tato komise má za úkol uvésti v soulad nový návrh stanov OJC, který byl již loňskou valnou hromadou schválen a mezi stanovami mateřského spolku Akademie Křesfanské. Celá situace vzešla povětšině jen nedorozuměním, a jsem jist, že výsledek této komise její konečný elaborát uspokojí jak Akademii Křesfanskou, která není novým návrhem nijak zkrácena ve svých,právech vůči O,JC, tak i Obecnou jednotu Cyrilskou, která novým návrhem vlastně jen upevní své organisační postavení podle spolkového řádu. Studiem stanov byly zjištěny takové nesrovnalosti, že bylo skutečně na čase, aby byly uvedeny řádným způsobem v soulad. Po skončení těchto prací bude návrh, který ostatně nedoznal mnoha nových změn, povětšině opravy vyzněly jen ve prospěch OJC — předložen k přijetí mimořádné valné hromadě Akademie Křesfanské, a sice z toho důvodu, že dosavadní stanovy OJC i Křesfanské Akademie nemají nikde zmínky o tom, kdo rozhoduje o změnách stanov OJC. Tím pak na dlouhá léta bude zajištěn právně spolehlivý vývin a organisační rozvoj cyrilského hnutí. Veledůstojní pánové, vážené shromáždění? Konče svoji jednatelskou zprávu, obracím se především k přítomným delegátům Cyrilských jednot diecésních i Farních s prosbou, aby novému výboru, jenž bude na dnešní valné hromadě zvolen, byli nápomocni svou spoluprací každý ve své Jednotě, aby referovali ve svých výborech o zprávách zde přednesených, dále aby přičinili se každý podle možností o rozšíření spolkového časopisu Cyril, který jistě vyhovuje dnes každému. Vždyf za tak malou cenu: 20 Kč za rok obdrží 120 až 130 stran poučného tisku, kde každý jistě nalezne něco pro sebe. Nepostačí, vážení delegáti, jen zpívati na choru? Jest povinností své členstvo uvědomovati, co jest to cyrilské hnutí, jaký sleduje cíl a na jakém podkladě? jest nesporně nutno zdůrazňovati autoritu církve v liturgických úkonech a zpěvech a k tomu vám napomáhá časopis Cyril. Jest špatnou známkou cyrilské práce, když Cyrila si přečte snad jen pan farář, nebo ředitel kůru. Cyrila má čísti každý činný člen Cyrilských jednot. Neuzavírejte ho do spolkových skříní, ne? Půjčujte jej členstvu? A myslíte-li, že se půjčováním opofřebuje, odebírejte výtisky dva. Jeden pro archiv, druhý pro členstvo. A kdo může si dopřáti Kč 20.— ročně, nechf jej sám odebírá. Tuto výzvu vydá jistě příští výbor oficielně. Tím budeme moci pak rozšířiti obsah Cyrila a po případě přistoupiti k měsíčnímu vydávání čísel? Rovněž jest povinností každé Cyrilské Jednoty, aby všechny potřebné hudebniny odebíraly ve spolkové „Editio Cyril”, aby odběrem hudebnin kteréhokoli nákladu — i zahraničního — podpořily vydávání nových, potřebných církevních hudebnin. Naše podniky jsou vedeny téměř nezištně a všechen zisk jest věnován zase jen spolkovým účelům. Jen v dobré organisaci a v uvědomělém členstvu jest záruka bezpečné budoucnosti cyrilského hnutí. Oboje jest nutno vybudovati... a tato práce leží v rukou každého z vás zde přítomných? Ujměte se proto radostně této práce -a podpořte tak ústřední výbor v jeho práci a budeme všichni ubezpečeni, že Lehnerem zaseté símě hojně rozroste a v našich chrámech budou zníti zase hodnotné písně našich českých skladatelů a jejich díla, která leží dnes pouze v rukopisech, v důstojné úpravě spatří světlo světa. Dílu všech žehnej Bůh? Jaroslav Dušek, jednatel. 33 | ||||
|