|
| ||||
| ||||
|
bez průvodu varhan. Snadno by se tedy naučili i větám chorálních úryvků mešních. Chorál pak přiléhá velmi dobře i k prokomponované mši. Byli jsme svědky v několika kostelích (nedávno v iIstí n. L.), že bylo zpíváno ,Credo" i při slavné bohoslužbě. Chtějme to napodobifil Že i při výjimečných událostech přichází cena chorálu k platnosti, dokazuje přání zesnulé královny belgické, aby při jejím pohřbu bylo zpíváno chorální requiem, což se také stalo.
Žijeme v převážně katolickém státě a musíme bohužel zjistiti, že jiné země, v nichž katolický život tak nekvete, jsou v uskutečnění liturgické společné bohoslužby daleko před námi. A nyní ještě několik slov o měnících se částech při mši sv. Jsou přísně předepsány, m,usíma je tedy zpívati. A to bud' chorálně, anebo je aspoň odříkejme, a -na to zpívejme latinskou vložku, nejlépe k Svátosti oltářní. — Eucharistických hymnů je celá řada a jsou v bohatším i snadnějším slohu vydány. — V „Craduale parvum” (Springer-Orel), pro ředitele kůru neocenitelné knize, s českými pře-klady proměnlivých částí mše sv., jsou uvedeny též některé ,Sacris solemniis", „Verbum supernum”, ,Jesu nostra redemptio", ,Aeterne Rex altissime"; a celou řadu jich vydal ve velmi snadném slohu pro smíš. sbor Mich. Haller u Pusteta v Řezně a pisatel těchto řádků u Mojmíra Urbánka v Praze. Pěstujme krásný kult eucharistický) Mějme tedy snahu slaviti služby Boží tak, aby opravdu byly hodny vznešenosti Nejvyššího. Co se stane v budoucnosti, necháme-li tak důležité církevní předpisy bez povšimnutí? Překrásná a důstojná liturgie bude čím dál tím víc ustupovati do pozadí, budeme-li chtít slyšeti v chrámu vždy jen koncertní nebo absolutní hudbu, a nebude nás zajímati, co se tam u oltáře velkého koná. To nemůže býti věřící obci ku prospěchu, protože to oddaluje od Bohu, od vnitřního pro-hloubení a svádí k dojmům zevnějším. Nechtějme státi stranou, napomáhejme všichni, aby lid byl veden k většímu oduševnění svého církevně-hudebního cítění. B. Zlámal: K hudebnímu programu velehradského milenia roku 1863. Velehradským jubilejním slavnostem r. 1863 dodávala lesku i vzorná hudba na kůře. Olomoucký metropolita Fiirstenberg nezapomněl na slavnosti ani po této stránce. Řízením kostelní hudby pro slavnostní oktávu pověřil Jana Beránka, profesora vídeňské konservafoře, rodem sice, ale sotva cítěním Slovana Pověst Beránka jako dokonalého skladatele, zejména v hudbě kostelní, učinila ho vítězem v četné konkurenci. Byv varhaníkem v Brně, pak ředitelem kůru při farním chrámu Páně v Trnavě a konečně profesorem skladby (Composifionslehre) ve Vídni, získal si dostatečnou kvalifikaci, aby provedl dosti obtížný úkol při slavnostech velehradských. Obtížný také proto, že nebylo právě snadné sestaviti pafřebný hudební sbor ze sil domácích, poněvadž podobné osmidenní slavnosti se konaly současně s velehradskou slavností v Olomouci a v Brně, a ani prý z Prahy nebylo možno dostat zpěváků.) i Za fím účelem uveřejnil Beránek v novinách vyzvání tohoto znění (Mor. Orlice 1863 ze dne 17. června, čís. 81): Moji drazí brafři a krajané? Dostalo se mi neooenitelnéh,o štěsfí, po fřieeti skoro letech mezi Vás do naší drahé vlasti zavítati, abych z vyššího povolání hudební produkce kostelní při toužebně očekávané 10001efé slavnosti ke cti našich prvních apoštolů a věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě osobně řídriL Zvu Vás, drazí krajané, k hudebnímu — instrumenfálnému a zpěvnému — spoluúčinkování a zároveň Vám oznamuju, že jenerálná zkouška první; produkce neodvolatelně dne 3. července odpoledne odbývati se bude. I zkoušky i produkce opakovati se budou denně stejným pořádkem, dopoledne slavné mše, od-poledne nešpory a litanie, pak zkouška pro druhý den — skrze celou oktávu slavnosti. 35 | ||||
|