| ||||
| ||||
Vybral si tedy 18 dobrých zpěváků z Vídně a k nim přibral zpěváky, které se-hnal na Moravě, Takže měl 80členný, někdy až 100členný sbor.'
Národovci však se dívali ne příliš sympaticky na foto počínání Beránkovo. Tušili, že i Beránek byl nastrčen a doporučen arcibiskupovi, snad nic netušící-mu, vládou, která se zabezpečila i v této věci. V obšírné zprávě o jubilejních slavnostech na Velehradě nemohou utajiti své Trpkosti a nelibosti nad tím, že si Beránek přivezl německé zpěváky z Vídně, když prý mohl sestaviti svůj sbor „pouze z našich slovanských a zajisté hojených a slovútných sil”. — Líčí hudební stránku velehradských slavností takto: „Hudbu při slavnosti velehradské řídí, jak známo, ;náš krajan z Milonic, profesor konservatoria vídeňského p. J. Beránek. Jeho přičinlivost jest vší chvály hodna, nebot usiluje o to, aby se svým sborem z vídeňských sil sestaveným slavnost tisíciletou co nejdůstojněji oslavil. Známe sice příčiny, proč nesestavil svůj zpěvný a hudební sbor pouze znaších "slovanských a zajisté hojných a slovutných sil, ivšak tentokráte o nich pomlčíme, ponechávajíce si to na jiný okamžik. Nechceme také nyní už rozhodovati, stalo-li se to na vyšší rozkaz čili ne.3 O kostelních produkcích musíme se velmi chvalně vysloviti, ač mnohdy s volhou kusů provedených nesouhlasíme. I tu měl pan ředitel více přihlížeti ke skladbám našich mistrů, zvláště Škroupa, které více vážné, pobožné povaze a rázu slovanské hudby odpovídají. Od pondělka meškána Velehradě ,a neunaveně spoluúčinkuje náš vel. p. P. Křížkovský, jenž i několik zpěváků na útraty pana preláta Nappa s sebou přivedl. Co do zpěvu chorového, zmiňujeme se o paní Pl. a slečně Mackové (obě pro soprán), o sl. Kohlerové (alf), o p. Lvu (bas), všichni z Vídně (1). Harmonie v orkestru zvláště dobře vyniká a nenalezli bychom tak snadně lepších sil, než jakých získal p. Beránek." (Moravská Orlice 1863 ze dne 11. července, čís. 101.) Vydatným pomocníkem Beránkovi byl zmíněný P. Křížkovský s 5 starobrněnskými fundatisty. Mimo to měl k ruce i varhaníka velehradského, učitele Františka Vepřka. S takovýmto různorodým tělesem nacvičil s velkou obětavostí skladby cizích i domácích klasiků a také své vlastní skladby. Byla to hlavně jeho mše složená k jubileu a případně nazvaná ,Cyrilla".. 4 Podporující p. t. páni údové uctivě jsou žádáni, aby laskavé příspěvky na zapraveni útrat pro nezámoz"né vykonávající spoluúdy panu dru Fr. S. Pluskalovř, sekretáři výboru hudebního na Velehradě, aneb do redakcí „Mor. Orlice” neb >,Briinner Zeitungu” vložili, odkud ihned na místa zaslány budou. S radostí opakuje své srdečné pozvání, přidávám ještě, že jsem na svých cestách, týkajících se této slavnostní záležitosti, nabyl úpiného přesvědčení, že nikdo ani v nejmenším na to nemyslí, pobožnost naši rušiti, neb kaliti osvědčenou věrnost k nejvyššímu domu císařskému. Jest tedy naší úlohou, účinkovati spojenými silami a oslavení slavnosti v nepokažené způsobě na-pomáhati. — Těše se, že Vám, drazí krajané, brzo po bratrsku ruku stisknouti budu s to, zvu Vás uctivě, abyste k vůli zkouškám brzo se dostavili na Velehrad. Redakce ostatních českých listů uctivě žádám za uveřejnění těchto řádků. V Brně dne 15. června 1863. Jan Beránek, vrchní ředitel hudby na cír. slavnosti Velehradské. 2 Mezi vídeňskými zpěváky měla býti i známá zpěvačka, slečna Adelina Patti, jak o tom referovala Moravská Orlice (1863 ze dne 11. června, čís. 76): „Beránek a zpěvačka Patti. Vzdor upírání ,Br. Zgem.' (Brunner Zeitung) a vzdor směšné zlosti Mihr. Korr.' (Máhrischer Korrespondent) potvrzuje Wanderer` naši anehdejší zprávu, že znamenitá zpěvačka Patti při církevní slavnosti na Velehradě zpívati bude. On udává, že profesor Beránek, ředitel velehradské slavnosti, už cestuje v záležitostech slavnosti a že tyto dni přijede do Brna. Kromě sl. Ádelřny Patti má prý ještě 6 jiných výtečných zpěvaček při této slavnosti, jež bude od 4. až do 12. trvat, spolu-účinkovati. — Mimochodem dodáváme k naší onehdejší zprávě, že otec slečaiin dle N. L.` nazýval se Chlupaty'.” a K Tomu podotýká ironicky redakce: „Tof pouhá prozřetelnost. Jak snadno mohli se slovanští pěvci někde sejíti a slavnost Velehradskou svými národními písněmi profanovatil Protož prozřetelně přivoláni jsou Němci. Pozn. red.” 4 Hudební program velehradský udává Mor. Orlice (1863 ze dne 11. července, čís. 101): „Pro-vozovány jsou až do dneška tyto skladby: 1. V sobotu 4. července odpoledne ve 4 hodiny ncšpory od Mor. Brosřga. 2. V neděli dne 5. č. o 10. hod. na slavných službách Božích, jež sloužil J. E. kardinál arcibiskup pražský, kníže Švaroenherk, mše do C, graduale do C, offerforium do F od ředitele J. Beránka. 3. Odpoledne ve 4 hod. v neděli litanie od Schiedetmayera, Pange lingua od Beránka do C. 4. V pondělí 6. č. v 10 hod, před polednem mše od Mozarta do C, č. 5. graduale od Josefa 36 | ||||
|