NEZAŘAZENO
Ročník: 1937; strana: 37,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Současné zprávy a kritiky se pochvalně zmiňují o hudbě při slavnostech. Učitel Ed. Vrána udává v „Hlase” (1863, strana 180), že by1 na Velehradě právě v den, kdy biskup Jirsík sloužil pontifikální mši svatou, „kterou zdařilá hudba důstojně oslavila, a při které se nám diškanfový zpěv obzvláště líbil.” Posudek v brněnské „Hvězdě praví: „Pan ředitel Beránek, jemuž s obvyklou ~obětovnosfí náš mistr Křížkovský pomáhal, získal si velikých zásluho zvelebení slavnosti. Může se říci, že hudba kostelní jedině všestranného uznání došla.”

I čeští poutníci si pochvalovali: „Nejsem cvičený hudebník, ale přece musím říci, že jsem podobné hudby a zpěvu neslyšel nikdy. Hudba a zpěv na kůru čas-to jen unavuje a činí mysl roztržitou, ale tu dáno duchu takřka perutí, na nichž vznášeti se mohl k trůnu Kristovu "G

Vzpomněli jsme vlastní skladby Beránkovy, jubilejní mše „Cyrilly”. Této dokonalé skladbě hudební se mělo dostati zvláštního úkolu, býti trvalou památkou širokého slovanského rozmachu nábožensko-národního v jubilejním roce ještě dlouho potom, co dozněly poslední zvuky instrumentálních skladeb na Velehradě. Oba biskupové moravští povolili totiž příštího roku 1864 autoru Beránkovi ve svých diecésích předplácení čili subskripci jeho mše „Cyrilly”.

Avšak pro neštastnou obojakost jeho povahy uvalil na sebe u Slovanů pode-zření z odrodilství a zdá se, že ani u Němců nenalezl piné důvěry. Slované, ne-důvěřujíce mu (.a poznavše v něm nadto lakomce), nepodporovali ho v jeho po-činu, takže celý podnik zapadl.,

Dva dopisy autora skladby J. Beránka, psané stran záležitosti této opatu kláštera starobrněnského, známému prelátu Cyrilu 1llappoví, dají nám nahlédnouti blíže do věci samé, do povahy Beránkovy i do politického pozadí slavnosti.

V prvém dopise Beránek žádá Narpa jako předsedu velehradského fondu GNorstand des Wellehrader Fondes" — míní asi Matici Velehradskou) o zálohu nebo půjčku na subskribovanou slavnostní mši „Cyrillu”. Výlohy až do nynějška ho stály 385 zlatých 36 krejcarů, které z vlastního zaplatil. Dosud nedostal ani haléře, ačkoli předplácení bylo zavedeno v několika diecésích. Pokračování v podniku převyšuje jeho finanční síly, a proto prosí, aby mu slavné komifé po-volilo zálohu nejméně 100 zlatých, které po ukončení subskripce chce splatiti u nejdůsí}ojnější konsistoře v Brně. — Odpověděno bylo (24. února 1864) zápor-ně, protože by to bylo v rozporu se základními ustanoveními komitétu.g

Dopis Beránkův zní:

Hochwůrdigster Herr Prálaf, Gnádigster Herrl



Die Aufgabe der Messe Cyrilla, die hei dem tausendj ihrigen Jubelfeste zu Welehrad in Máhren aufgefůhrt wurde und die jetzt im Wege der Prinumeration im Stiche erscheinen wird, geht ihrer Vollendung entgegen. Ich habe fůr die, bis nun gelieferte Arbeit derselben bereits 385 fl. 36 kr. aus Eigenem gezahlt, und — obwohl die Pr inumerafion in mehreren DiSzesen eingeleitet ist — dennoch bis zur Stunde keine Beitrige erhalten.

Da die Forffůhrung meine finanzielle Kr~fte iibersteigt, und die Sistirung derselben fůr mích sehr nachtheilige Folgen haben wůrd,e, so geht meine ergebenste Bitte dahin: Hochwůrdigster

Preindla (Domine quis habitabit) C-moll, offertorium Es-dur od Vavřince Weissa (sl. Kohlerová).

5. Téhož dne odpoledne ve 4 hod. litanie od Schiedermayera, Pange lingua od Beránka do F.

6. V úterý 7. č. v 10 hod. před polednem mše od Vitáska do B-dur, graduale (Salvum fac populum) od Stadlera, offerforium (Lauda Sion Salvatorem). Duo pro Sopran a Alf, sl. Macková, Kohlerová.

7. Téhož dne odpoledne ve 4 had. litanie od Schiedermayera, Pange lingua od Glucka do G.

8. Po příchodu procesí z Brna o 6. hod. večer velké Pange lingua od Beránka. 9'. Ve středu 8. č. v 10 hod. před polednem mše od J. Haydna (Nelson) d-m.”

5 „Hvězda” 1863, 226.

s Blahověst" 1863,315.: „Od Hor Kutných.”

7 Zajímavo je, že se Beránek odvážil subskripce nejen v krajích českých, nýbrž i v krajích čistě německých, ve Vídni, v Rakousích, ba i u primasa ostřihomského. Svědčí o tom zmínky v jeho dopisech prelátu Nappovi.

8 Oba dopisy jsou psány německy. Prvý je psán bud ke konci roku 1863 nebo na začátku 1864, protože naň bylo odpověděno (záporně) dne 24. února 1864.

37
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ