|
| ||||
| ||||
|
Pící biskup vídeňský Kutschker, ač rodem Slezan, nemůže pochopit, jak Moravané mohou hledat subskribenty ve Vídni?
Své těžkosti nadhazoval také J. E. arcibiskupu olomouckému. Dostalo se mu však málo útěšné odpovědi: „Já bych nebyl dříve s pracemi začal, dokud bych neměl příspěvky v rukou?” Jak se vyjádřila německá církevní knížata stran hle-dání předplatitelů v německých zemích, není možno ani reprodukovati z pouhé slušnosti; jen musí připojiti, že mu to okolnosti nedovolují, aby přinesl vlasti (která by to od něho ani nepřijala) Takovou obět, která by ho zničila. Sugestivním líčením Beránkovým málem bychom se dali strhnouti, kdyby nám jeho pravá podoba nebyla s jiné strany odhalena. Srovnejme nyní tvář, s jakou se Beránek ukazuje vládě. Dne 22. dubna 1864 posílá z Vídně10 „Jan Beránek, em. dómský kapelník a profesor hudební komposice,” dopis moravskému místodržiteli. Obsah jeho je tento: Kardinál ho vyzval řídit budební program. Za tím účelem cestoval po Moravě, sháněje schopné síly. Nebyl ve své rodné zemi 30 let. Byl příznivě přijat, ale ač měl v úmyslu působiti tam pro dyrnastii (poznav politické smýšlení), přece neunikl podezření z neloyálnosti,. Snažil se působiti na „svedené”, rozmluviti jim jejich ,neoprávněné plány", jež chtěl sděliti Excelenci. Proto upozorňoval lid na skutečný cíl velehradských oslav, psal články do slovanských i německých novin, jejichž tendencí bylo paralysovati stranické vlivy. Poznal na cestách, že nikoho ani zdaleka nenapadá nějak oslavu rušiti nebo znečišfovati. Protivníci nazvali tuto jeho činnost ,vorsdtzliche Provokation und angestankte Entmuthigung des slavischen Volkes", Přesto pokračoval ve své činnosti, do níž zasvětil několik druhů, aby sledovali podezřelé rozhovory a jednání a mařili je — veselým zpěvem. Vskutku nebylo to ani trochu nápadné, vše to bylo považováno za „haarklein".. K ničemu nedošlo díky prozíravosti dvorního rady von Wesselý-ho a bezpříkladné horlivosti vrchního okres. komisaře z Lih. Hradiště von Wernera, pracujícího ve dne v noci. Ten úpině zastínil „zásluhy” Beránkovy. Teprve pozdě po oslavách poznali protivníci Beránka, nazývajíce ho ,Schwarzgelbe”, odrodilec, Slavenverráter etc. Pomstili se mu tím, že u konsistoře prosadili odmítnutí subskripčních archů na jeho mši Cyriliu", složenou k oslavám, kteréžto archy sed měly rozeslati po všech děkanátech. Byl na to upozorněn řadou Listů z venkova, stěžoval si tedy u brněnského biskupa, leč ten mu odpověděl nemilostně, že text subskripce byl přiložen později. Přesto však byl ujištěn, že na venkově se o tom nic neví. Nepíše to jako žalobu, ale proto, aby upozornil na rejdy, které ho mohou velmi poškoditi, protože vydal mši vlastním nákladem. Má na pakyn císaře mexického navždy opustiti vlast, a proto žádá místodržitele, aby v uznání jeho zásluh o vládu se za něho postavil v jeho věci» Dvorní rada v. Wesselý potvrdil skutečně,ll že Beránek netoliko dokonale pro-vedl musikální program, ale jak pisateli, tak i jiným vládním orgánům pomáhal při udržení veřejného pořádku. — Na foto potvrzení dostalo se Beránkovi od místodržitelství z téhož dne (27. dubna 1864) vyjádření ve smyslu v. Wesselého. Beránek ovšem sotva tušil, jak málo lichotivé mínění mají ,o něm jmenovaní vládní činitelé. Wesselý v referátu místodržiteli moravskému12 zmiňuje se o ne-přátelském chování velehradského faráře Molitora vůči Beránkovi, praví, že Beránek není ani Čech ani Němec (politický), je lakomec a sami kněží jsou proti němu. Časem má urážlivé návrhy. Hodí se k tomu, aby znechutil kněžstvu poutě na Velehrad, ale jeho panství je namále. Dostal tolik darů, paramenf a lněné-ho zboží, že bude muset zbytek prodati. Bude o něm místodržiteli ještě ústně referovati. Odhlížejíce od osobních vlastností Beránkových, přiznáme mu, že svůj úkol vrchního dirigenta hudby na Velehradě provedl dobře. Avšak nesmíme zapomenouti, že značná zásluha připadla také P. Křížkovskému. Zásluhy Beránkovy jsou však velmi zeslabeny jeho nepěkným konfidentstvím, za které ho kněžstvo po zásluze odměnilo bojkotováním jeho slavnostní skladby. AZU (Archiv zemského úřadu) Brno, 2715/Pr. ex 1864 — sign. 2—21. AZU, Brno na u. m. Datum Brno 27. IV. 1864. AZU, Brno na u. m. Datum IIh. Hradiště 8. VII. 1863. 59 | ||||
|