|
| ||||
| ||||
|
césních Katolických akcí, kde soustředuje se u jednotlivých diecésních referentů, jednak přímo Poradním sborem pro katolický rozhlas při Katolické akci arcidiecése pražské. Tento ochotně pošle sčítací lístky těm posluchačům, kteří dosud neměli příležitost se přihlásiti. Stačí přihlásiti se přímo s udáním jména, adresy, poštovního úřadu, kde byla koncese vydána a její-ho čísla. Poradní sbor prosí zvláště katolické spolky, korporace a pracovníky, aby se v jednot-
V. Říhavský: 6 Pange lingua ap. 103. Ve sbírce ,Repertorium canticorum sacrorum" vydává Mojmír Urbánek jako sedmý sešit soubor šesti Pange lingua od známého skladatele. První tři jsou pro smíšený sbor bez průvodu, ostatní s varhanami- Cena partitury je Kč 12.—, hlasů po Kč 1.50. -- Zvláště se zamlouvá při č. 4, zpracování krátkého chorálního motivu z vánočního infroitu. Naši skladatelé by m:1i hojněji čerpati melodie z chorálního pramene. Š. Dr. Josef Gurfner: Die kafholische Kirchenmusik vsferreichs im Lichte der Zahlen. Vydala ijsterreichische Leo-Gesellschaft. Zasílá nakladatelství Rudolf M. Rohrer, Brno. Stran 312. Cena 22 Kč. Tato výtečná statistická publikace podává podrobný obraz z kulturní činnosti Rakouska nynějšího na poli církevní hudby. Stačí jednoduchý pohled na obsah knihy, abychom pochopili její zajímavost i pro nás, kde máme na tomto poli ještě mnoho doháněti. Iivých místech sami ujali hromadného soupisu posluchačů. Předfištěné sčítací lístky v potřebném množství budou na požádání zaslány zdarma a vyplaceně. Je nutno vyburoovati i ty katolíky, kteří katolický tisk nečtou. Také i jiné in-formace podá a dotazy zodpoví Poradní sbor pro věci katolického rozhlasu při Katolické akci arcidiecése pražské (Svatováclavská Liga), Pra-ha IV., Hradčanské náměstí č. 8. Literatura I. organisace církevně-hudební služby: 1. Ředitelé kůru a varhaníci (obor povinností, příslušnost podle pohlaví, národnosti, hudební a liturgické vzdělání, postavení v hlavním povolání, odměna, služební doba). 2. Kostelní sbory (druhy, obsazení, síla, odměna zpěvákům, cvičení). 3. Skoly. 4. Pěvecké školy. 5. Konvikty pro zpěváčky. 6. Církevně-hudební spolky. — H. Hudba při bohoslužbách: 1. Chorál. 2. Ostatní církevní zpěv: a) zpěv při litur analogické poměry u nás. Š. Růz n é zprávy „Abrahama viděl” dne 3. června 1937 ředitel Musejní knihovny v Praze, Dr. Emil Axman, výborný hudební skladatel, rodem z Rataj u Kroměříže. Z jeho pera pochází i řada cenných církevních motel. — Ad multos annosl i Zajímavosti z pražských kůrů. K 15. srpnu 1937: V kostele Mafky Boží před Týnem v Praze I. provedeny byly o poutní slavnosti v 10 hodin následující skladby Hanuše Svobody: Missa decima pro smíšený sbor, sóla, velký orchestr a varhany, a to na poděkování za brzké uzdravení p. arcibiskupa, jemuž byla tato mše loňského roku věnována. Sóla: A. Lokayová, V. Dvořáková, Alf. Šoun a J. Stejskal. Sólově: Propter veritafem pro soprán, B. Bergerová-Káranská a tenor, Alfa Šoun, Assumpta esf, pro soprán, Berta Bergerová-Káranská a housle, prof. H. Svoboda a varhany. Dále Pange lingua č. XV. pro sbor, tenorové sólo, orchestr a varhany. Řídil skladatel, u varhan s nevsední ochotou Vendelín Hašler. e Zajímavý námět pro rubricisty a znalce liturgie obsahuje následující přípis naší redakci, která jej tuto uveřejňuje k rozpravě a výměně názorů našich čtenářů. Vážená redakce, čtu s velkým zájmem „Cyrila”, a neodevzdám čísla panu řediteli kúru, dokud jsem vše nepřečetl, pokud ovšem některým věcem, jsa v hudebních věcech laik, rozumím. Dovoluji si k článku p. Jaroslava Duška, str. 119 minulého ročníku, poznamenat: Epištola... „tato část Písma sv nekončí však žádným závěrem, toliko konec se poni kud protáhne, proto musí chór býti bedliv, aby pa skončení epištoly započal se zpěvem Graduale”. Na epištolu se má podle rnisálu a všech liturgických předpisu odpovědět: D e o g r a t i a s. Na Evangelium: L a u s t i b i, C h r i s t e. Od té odpovědi aedisrrnsuje nikoho ani sv. Otec. I ty odpovědi jsou součástkou mešní liturgie. Bohužel ujal se zlozvyk, že zpěváci neodpovídají při mši sv. po epištole, po Evangelium a po Ife missa esf. Ten zlozvyk je hříšný, aspoň materiálně, když ne formálně. Zdá se mi, že se i z hříchu vyvinul. U zpěváků znamenal kdysi něco jen ně-jaký jemnostpán celebrant, ale nestáli jim ani za odpověď asistující kaplani, jáhen a podjáhen. Ale Církev svatá má všechny tři ráda, cellebranta, jáhna i pod jáhna, i kdyby ten podjáhen byl teprve majstrem. Církev svatá se řídí slovem llnicuique suum. A patří za slovo Boží, af epištolu, at Evangelium poděkovat Pánu Bohu, ai? to slovo hlásal kdokoliv. A po mši sv. zpívá já-hen I t e m i s s a e s f auctoritate celebranfis. A za mši sv. sluší se odpovědět: D e o g r a t i a s. Snad mi nevyložíte tyto řádky ve zlé? LIctivě se poroučí Vám v Kristu nejoddanější A. D„ děkan. 68 | ||||
|