|
| ||||
| ||||
|
Ky - ri - e - lei - son.
LIpravovatel opravil po prvé jen text, ponechav nápěv nedotčený, po druhé nechal oboje v původní podobě, kdežto po třetí upravil zdařile melodii takto: Ky - ri - e e - lei - son Tím nabyla melodie podoby známé žalmové finály čtvrtého tónu, jež ho také asi k této úpravě svedla. Že ovšem nápěv sám tohoto Ky'rie neshoduje se s psalmodií čtvrtého tónu náhodou, je jisto: srovnej jen Cloría i.n festis simp,licíbus ve vatikánském graduále a Ze Deum modo simplici ve vatikánském antiphonale, tam je ovšem si místo ut. Naproti tomu Christe eleison zní: Chri - ste e - lei - son. První neuma byla původně torculus, jak vidíme z nynějšího premonstrátské-ho graduálu:"-' Chri-ste e - le - i-son. Týž graduál nám poslouží pro srovnání i ,ostatních nápěvů; v obecné římské liturgii se tento obřad nevyskytuje. Qui pas - su - rus ad - ve - ni sti propter nos." Je - su Chri - ste, qui pas - su - rus adve - ni - sti su - per nos. • Do-mi - ne, mi - se - re - re. Do-mi-ne, mi - se - re - re. Christus Do - mi-nus fa - ctus est o - boe - di - ens us - que ad mor - tem. Áli, Christus Do - mi - nus fa - ctus est o - boe - di - ens us - que ad mor - tem. 12 Řím 1908. 72 | ||||
|