|
| ||||
| ||||
|
Fotografoval p. Miroslav Zdeněk, člen sboru.
Postavení těchto zpěváků u oltáře, jako spolučinitelů při službách Božích — dnes ponejvíce neznámé v katolických chrámech, kde už ani stavitelové žádných „kůrů” zpěvákům určených do svých plánů nepojímají posud je zachováno v řeči anglické slovy ,Altar singers", což upomíná na katolickou kdysi slavnou tradici onoho národa. A jeví se tedy — aspoň zevně při svátcích vánočních a velikonočních ve velkých novinách zdejších parádními fotografiemi uniformovaných zpěváků (a někde i zpěvaček), kteří ovšem zpívají nikoliv u oltáře, nýbrž u varhan. ježto tito naši zpěváci nezpívají jen na ,Kryzmus" (Christmass, t. j. vánoce) a nebo ještě na „Easter” (vyslov ,Istr", t. j. velikonoce), nýbrž každé neděle v roce a též na největší svátky, a jejich úloha není odbyta nějakou slavnou produkcí nebo písní, nýbrž zpívají mimo „Ordinaria” i všecky částky toho dne mši svaté vlastní (Proprium), — tu je patrno, že musejí znát číst písmo hudební dokonale, jak pro množství potřebných skladeb, rázu zcela neobvyklého a neslýchaného — kolem 200, — tak pro patřičný přednes, který -- třebas jednohlasý — vyžaduje spoluúčinkování jednoho každého ze zpěváků při každém tónu: neb jen tehdy celkový zvuk sboru uspokojuje, ano uchvacuje, jinak by to byl pravý opak, což otevřeně připouštím. Z ,Ordinaria" se zpívá nejvíce č XI. z „Kyriale Romanum”: In Dominicis infra annum — na obyčejné neděle v roce, a je to jistě překrásný soubor skladeb: těch devět stejných perlicek v Kyrie — na první slabiku v ,eleison" — k tomu potřebí zpěváků? To mohutné a krásné ,Gloria", tak „do sluchu” při tom všem, to převelebné „Sanctus” -- to ,Agnus", ze všech Agnusů nejvypraeovanější? Na vánoce č. IX.,,mariánská" (In festis B. M. Virginis); zde se zdá, že shromážděny skladby ty nejjemnější. — Na velikonoce až do Sv. Ducha č. I. (Tempore Paschali) nejstarší ze všech (ze století X.) — jednoduchá, však jednotná ve všech kusech, a zvláštní mohutnosti. — V adventě a postě č. XVII. (in Domini- 76 | ||||
|