|
| ||||
| ||||
|
Kněz zpívá Postcommunio, po případě další orace, načež pozdravuje lid „Dominus vobiscum” a chor odpoví „Et cum spiritu tuo”. Na místě ,Ite missa est" zpívá kněz — obrácen k oltáři — ,Requiescant in pace?", načež chor od-poví „Amen”.
Svátostné požehnání se po mši sv. zádušní neuděluje. Ostatní, zde neuvedené části, jsou tytéž, jako při „Missa cantata”. Advent. Doba adventní jest přípravou na příchod Spasitele, který byl tisíce let při-slíben ústy starozákonních proroků (z latinského adventus — příchod). Křesfanský řád přikazuje podle Písma svatého „připraviti srdce svá Pánu”? Očistiti svá srdce, oprostiti je hříchů a ve svaté kajícnosti očekávati příchod Božského Dítěte. I posvátná liturgie pině vyjadřuje dobu očekávání v křesfanské důvěře, oprošfuje duši lidskou výrazu radosti, učí ji pokoře a naději ve spinění dané-ho příslibu, že Bůh sešle Mesiáše, který ji vysvobodí z hříchu a věčného za-tracení. Bohoslužebná roucha v této době jsou fialové barvy — vyjma mše sv. rorátní, která ke cti bl. P. Marie jest obětována v rouchu barvy bílé — na znamení kajícnosti. Při slavné mši svaté diakon a subdiakon nejsou oděni v dalmatiku a tunicellu, nýbrž oblékají kasuli vpředu svinutou, kterou při čtení epištoly a sv. Evangelia odkládají. Hra na varhany jest v době adventrú zakázána, kromě III. neděle, která jest radostným vyjádřením předzvěstí příchodu Páně. Ostatní dny jest dovoleno jen doprovázeti na varhanách zpěv sboru, není však dovoleno hráti při příchodu kněze k oltáři, ani při jeho odchodu, nejsou dovoleny mezihry, které obvykle vy-plňují jednotlivé části mše svaté po skončení sboru. (Caeremoniale Episcoporum L, Caput XXVIII, 13. In,officiis Defunctorum, organa non pulsantur: in Missis autem, si musica adhibeatur, silent organa sum silet cantus; quod etiam tempore Adventus, et Quadragesimae in ferialibus diebus convenit adhiberi.) Dovolena jest však hráti při mši sv. rorátní, je-li sloužena jako missa cantata, dále při mši sv. sloužené slavným způsobem — Missa sollemnis (Caeremaniale Episeoporum L, Gaput XXVIII, 2.... item exceptis festis, et feriis infra Adventum, aut Quadragesimam occurrentibus, quae cum solemnitate ab Ecclesia celebrantur ...). Obřady mše svaté jsou tytéž, jak vyjadřuje kapitola o mši svaté. Výjimkou však, že nezpívá se „Gloria” a na místě ,Ite, missa est" zpívá kněz ,Benedicamus Domino", načež sbor stejným způsobem odpoví: „Deo gratias.” Pro dobu adventní nejvhodnějšími skladbami jsou skladby chorální a m,otetta starých mistrů. I česká hudební literatura jest dosti bohatá, aby vypinila hudební program církevní hudby v adventě. Z homofonních skladeb nejlépe voliti takové, které odpovídají duchu doby a v posluchačích mohou vzbuditi po-city, které přináší a v duši budí kající doba adventní. Posvátná doba vánoční. Advent a jeho liturgie připravovala naše srdce v kajícnosti na radostný a slavný příchod Páně. Srdce lidská očistila se ze svých vin, aby byla připravena k slavnosti všeho křesfanstva, uvítání Božského Dítěte. Církev svatá odložila roucha fialové barvy a odívá k vánoční liturgii služebníky Boží v bílá roucha, jež jsou znakem čistoty, radosti a jásotu církve nad milostmi, které Bůh stále ze svého nepřeberného pramene svým věrným udílí. Varhany, které v adventě umlkaly, a jen z nutnosti podporovaly zpěvy sboru, rozezvučí se opět ve své nádheře a velebnosti posvátných zvuků. Jejich radostný tón zvěstuje s anděly světu radostně „Gloria in excelsis Deo?”. Prvá mše svatá jest sloužena o půlnoci na Boží Hod vánoční (mezi Štědrým dnem a Božím Hodem). Druhá mše svatá -- jitřní — bývá sloužena včasných ranních hodinách a poslední mše svatá v hodinách dopoledních. Na důkaz ne- 83 | ||||
|