|
| ||||
| ||||
|
Vydání vatikánské tedy nepraví, že druhý funus má v mediaci jeden melodický přízvuk bez jakékoli noty přípravné. To pravidlo si musíme odvoditi.
Také nepraví, v jaké výši jest zpívati notu „superveniens”. Uvede prostě pří-klad: - - - pu - e - ri Do - mi - num - in ju - di - ci - o a z toho si musíme odvoditi pravidlo, že nota superveniens, t. j. druhá nota v melodickém akcentu daktylském, zpívá se v mediaci ve výši noty následující. Tak tomu jest i s mediafio correpta. Edice vatikánská uvádí prostě příklady: --w = . lo - cu - tus sum, e - ri - pe me, ex Si - on. Z těchto ukázek odvodíme pravidlo: U tónu II. jest dovoleno při slovech jednoslabičných a nesklanných hebrejských zpívati v mediaci tak zvanou mediatio correpta. Týmž způsobem postupuje vydání vatikánské i při tónu paschálním. Nejprve uvádí schema, jak jsme je napsali nahoře. Na notu superveniens uvádí příklad: in ad - ju - to - ri - o Al - tis - si - mi. Z toho usoudíme, že notu superveniens máme zpívati ve výši noty následující. Na slova jednoslabičná uvádí příklady: in ma - ni - bus por - ta - bunt te, man - da - vit de te. Z Těchto příkladů musíme odvoditi pravidlo: Tonus Paschalis nepřipouští u slov jednoslabičných medi,ationem corieptam. Tedy pravidlo máme. Ale jistě bychom také rádi věděli, proč tak máme zpívati, čili proč není dovoleno in Tono paschali zpívati u slov jednoslabičných atd. mediaci zkrácenou. Podle obecného pravidla jest mediace zkrácená dovolena u všech Tónů žalmových s jedním melodickým přízvukem v mediaci. Tedy u tónu 2., 4., 5., 6. a 8. Proč tedy není dovolena u tónu velikonočního, který má v mediaci také jen jeden melodický přízvuk? Netroufám si dáti určité odpovědi. Nikdy jsem dosud o této věci nepřemýšlel. Ani když jsem ještě vyučoval chorálnímu zpěvu v semináři, nikdy jsem se touto otázkou nezabýval. Nebylo na to jednak času, jednak nebylo ani příčiny tím se obírati. Uvedlo se faktum, uvedlo se prosté pravidlo a podle něho se zpívalo. Také jsem nečetl o tomto předmětu žádného pojednání. Mluvil jsem o něm toliko se zesnulým odborníkem na poli chorálního zpěvu, se solesmeským benediktem Dom Mocquereau, jenž byl rozhodným nepřítelem mediace zkrácené, a to z důvodů estetických. ,C'est affreux", „je to ohyzdné”? Těmi slovy charakterisoval dojem mediace zkrácené a domlouval mi horlivě, abychom tento u nás obvyklý způsob zpívání odstranili. Podle dekretu Kongregace posvátných obřadů (S. R. C.) ze dne 8. července 1912 jest totiž dovoleno u Tónů s jedním melodickým přízvukem, tedy na př. u Tónu IL, zpívati v mediaci buďto: 86 | ||||
|