|
| ||||
| ||||
|
Gramofon
Vánoční zpěvv a koledy E. Marhuly a F. Jiříma byly loňského roku nazpívány na gramofonové desky ,Ultraphon" chrámovým sborem smíchovské basiliky za řízení josefa Kuhna. Marhula jest zastoupen českou pastorální mší, kde se střídají sóla a sbor. Prvá deska, č. A 11387, obsahuje R. Fiihrera „Tichá noc”, Marhula: „Vzhůru, pastuškové”, druhá deska, č. A 11388, F. Jiřím: „Kukačka” a „Koleda Panny Marie”, třetí deska, A 11389, Marhula: ,Hajlej, Děfátko'", a téhož „V Betlemě”, čtvrtá deska, A 11390, J. Jiřím: „Koleda tříkrálová” a ,Koleda andělská", pátá deska, č. A 11391, J. Jiřím: „Koleda pastýřů” a „Koleda národní”. Jest potěšitelným zjevem, že průmysl gramofonových desek ujal se také sborového zpěvu duchovní hudby? Vždyf to, co pověfšině jsme do-dnes slýchali, byly sólové zpěvy operních pěvců a pěvkyň, ale sborové zpěvy byly řídkým zjevem. Na škodu pak jest, že ty desky, které již zdár- ně byly v Tomto oboru natočeny, byly po čase vzaty úpině z oběhu; nezbývá, než otázka: „Proč?” -- Proč tyto desky nejsou znovu vyrobeny a dány do prodeje? Pamatuji desky, na-zpívané vyšehradskou Cyrilskou jednotou, byly to také vánoční koledy, a vinohradskou Cyrilskou jednotou, značky „Odeon”, na nichž byly nazpívány zdařile Steckerovy Vánoční koledy smíšeným sborem. Ty všechny dnes již ne-jsou ke koupi, zmizely z oběhu. Sóla, sbory, jakož i doprovázející orchestr smíchovské basiliky zhostil se dobře svého úkolu, jen technická stránka těchto desek měla býti lépe řešena. Jest na nich patrno, že nebyla přihlíženo k akustickým požadavkům a citlivosti mikrofonové membrány. Některá sóla jsou příliš jemná, jiná, hraná toutéž jehlou, trpí zase přílišnou zvučností, někde i tak, že se v nich shor ztrácí. To ovšem jest také věcí prakse. J. D. S kruchty a podia Cenný hudební vecer připravila česká liga akademická milovníkům církevní hudby dne 16. listopadu 1937 v sále Emauzském, když uspořádala „Večer barokní hudby a poesie”. V úvodní řeči, kterou přinášíme na jiném místě, stručně a výstižně definoval Dr. Emil Trolda pojem „hudba baroková”, a seznámil posluchače s autory, kteří byli na programu, a s díly, jež pak byla provedena. O celkovém významu kulturní periody baroka promluvil druhý řečník, literární kritik Albert Vyskočil. — Ze skladatelů by-li provedeni tito: Vincenzo Albrici (1631—1690) basovou arií o Duchu sv.: „Dona, dona, ut ardoris tui”. —Jan I,ohelius bhlschlágel (1724 až 1788) arií „Dum laeta divini amoris fulgenf sollemnia'. -- Bohuslav černohorský (1684—1742) částí offertoria o sv. Štěpánu >,Quem lapidaverunt Judaei”, zpívanou smíšeným sborem pražské metropole za doprovodu orkesfru. — Jan Dismas Zelenka (1681—1745) altovou arií „pro quadragesima% s průvodem violy, hoboje a klavíru. — Balfazar Villicus (ca 1723) sopránovou arií , de Sacramento ", s průvodem houslí, violonoella a klavíru. — Josef Leopold Dukát (1684 až 1717) basovou arií „Eja cordato pectore'. — Franfišek Xaver Brixy (1732—1771) svou Symfonií pro orkesfr. Na programu oznámení F. Kadlinský a J. A. Planický nebyli provedeni; v náhradu za to byli zařazeni Albrici, L lilschl igel a Dukát. O Albricim a jeho svatodušním offerforiu přineseme článek v příštím ročníku; o %hlschl iglovi viz čl. Dra Perlíka v tomto čas. r. 1932. O Dukátovi doplňuje Dr. Trolda následující: „Arie Eja cordato pectore vyňata je z rukopisu „Cyfhara nova” z r. 1707. Nalézá se v Želivě a obsahuje 12 sólových kantát, jež jsem sparto~ val, resp. pro klavírní doprovod upravil. Skla-datel josef Leopold Václav Dukát narodil se 1684 v Prostějově a zemřel 1717 v Želivě jako kapelník, knězem nebyl.” — CIčinkovali: Svatovítský sbor, orkestr mladých umělců, absolventů konservatoře, u klavíru Dr. L. Vachulka, sólisté Jarmila Vavrdová, Dr. J. Flajšhans. Vši- chni podali umělecký výkon pod taktovkou dómského kapelníka O. A. Tichého. Takových produkcí více? Š. Na kruchtě u Křižovníků vzpomněli koncem září výročí úmrtí vynikajícího skladatele církevního J. C. Sychry, a vyzdobili mešní officium, vesměs jeho skladbami. Byla to především Missa ocfo vocum, vzácně ušlechtilá, v nejlepších tradicích liturgického slohu chrámového vy-tvořená, psaná pro dva shory, jichž užití odůvodňuje vnitřně i vnějškově vynikající umělou fakturou i bohatým, sytým a rozmanitým chorálním zvukem. Za doplňky, vybrané sub auspiciis blížícího se svátku sv. Václava, sloužily vhodně stmelené výňatky ze Svatováclavské kanfáfy Sychrovv a jeho vzletná „Svatováclavská píseň pěvcova”, komponovaná v r. 1929 pro svěcení sochy svatého knížete ve zmíněném chrámu, kde melodisující deklamaci sólového barytonu vkusně proplétá věta sborová, s místy účinně zasahujícími žesti. Závěr vyzněl liturgicky vznešeným osmihlasým Pang,e lingua. Byla to piet-ní a vděčná vzpomínka skladateli, jenž svým) odkazem, bohatými uměleckými ii duchovními liodnotami, zajistil si přední místo v české hudbě chrámové. R. Š. Zajímavosti z pražských kůrů k 31. říjnu 1937. V hlav. kostele Matky Boží před Týnem v 9 hod. Llhlova mše, fandovo Graduale a Offertorium. Fidlerovo Pange l.ingua. Po mši sv. Svobodovo Chrámové intermezzo č. 5. pro housle a varhany. Housle Fr. Barreggi. — Řídí MUDr. Jar. Mácha, varhany prof. Hanuš Svoboda. Ve Vlašské kapli, Praha L, Karlova ul., v 10 hod. Pugmani-Kreisler: Praeludium e Allegro. — W. A. Mozart: Andante z housl. koncertu. — Schubert-Elman: Ukolébavka. — Max Reger: Ukolébavka. — CIčinkují: Virtuos na housle Jan Kratina, prof. A. Boffi varhany. U sv. Ignáce, Karlovo ttám., v 11 hod. v rámci děkovné oslavy svátku státního 28. října: K. 115 | ||||
|